Snamione: Ve středu moci

Chráněnka 32

Úsměv, zamávání, uznalé pokynutí Parkinsonovi a vítězná póza pro novináře. Severusovu tvář zahlédla Hermiona u schodů z pódia tam, kde se domluvili. První část projevů byla za nimi, po přestávce dostane slovo Parkinson.

Poslední zamávání, než čarodějka došla za svým mužem a políbila jej – kvůli bleskům fotoaparátů ani neviděla, a proto byla velice vděčná podpoře svého muže, jenž ji vedl do zákulisí. Kouzelný stan nabízel veškeré pohodlí moderního salonku. Hermiona se chtěla posadit na sofa a skopnout boty, Severus byl však mnohem praktičtější. Vytáhl z hábitu čtyři lahvičky.

„Tvé vlasy," zamumlal soustředěně, zatímco otevíral flakónky. Hermiona vytáhla ze svého účesu několik uvolněných vlasů a se znechucením je vložila do dvou připravených lahviček. Severus měl vše již připravené předem, tudíž Hermiona pouze zhnuseně přijala svoji dávku. Ušklíbla se ještě předtím, než lektvar doopravdy ochutnala. Odpornou pachuť si pamatovala i po letech. A pamatovala si i pocit slabosti, když se její tělo rychle transformovalo. Severus se zdál být klidnější, zatímco jeho vlasy postupně měnily barvu, prodlužovaly se a vlnily. Na krátký okamžik byli stejně vysocí, takže si pohlédly do očí – Severusovy začínaly obsahovat hnědý odlesk –, než Hermiona začala malou dívku převyšovat...

„Výtečně!" konstatoval bez emocí Severus, když rychle zkontroloval Hermioninu proměnu, on sám se proměnil dokonale – Hermiona shlížela na svoji fyzickou schránku. „Svlékni se, musíme si vyměnit oblečení co nejdříve, nevíme, kdy sem kdo vpadne."

Kdyby se Hermiona neklepala nervozitou, že budou přistiženi, možná by se i zasmála zoufalému pokusu Severuse zapnout si podprsenku, i když ona sama měla obtíže obléct kompletní Severusovo ošacení. Na knoflíčky použila kouzla.

„Severusi, děkuji," zamumlala. Uvědomovala si, jak složité bylo pro kouzelníka odevzdat svoji hůlku, aby ji nahradil tou její. Čarodějka doufala, že nebude zapotřebí použít kouzelníkovu hůlku. „Až tohle skončí, mohl bys se mnou začít zase normálně mluvit, prosím?"

„Nás oba i děti vystavuješ riziku."

„Severusi, je to jen debata," vztáhla k ženskému tělu ruku, aby mu promnula rameno, „za hodinu se sejdeme na smluveném místě a bude po všem." Do stanu dolehl zvuk zvonu – pořadatelé žádali kandidáty o návrat na pódium. O několik vteřin později začal dav jásat, když se blížil Parkinson. „Musíme jít."

„Hermiono," zastavil Severus svoji ženu, „Potter o tobě ví, přenech mu veškerou organizaci, kdyby se cokoliv stalo."

„Budu opatrná, je to v zájmu nás obou." Zasunula si po vzoru kouzelníka hůlku do rukávu. „Drž se."

Hermiona vyšla ze stanu až po Severusovi, jenž s nečitelným výrazem vyrazil za svým protivníkem. Dlouho přemýšlela, zda Severuse nepožádat o úsměv, aby jí neodradil voliče, ale věděla, že už jen výměnou těl dostala víc, než kolik směla žádat. Doprovodila své tělo ke schodům, pomohla mladé ženě vystoupat na pódium a postavila se daleko od ostatních. Harryho rychlá kontrolní otázka, když ji míjel, jej ujistila, že výměna proběhla úspěšně. Od tohoto okamžiku měl celou situaci v rukou, což fungovalo, dokud se program oficiálně neukončil. Parkinson pokynul davům a na místě se přemístil, což zprvu Hermionu zarazilo, ale brzy zjistila proč.

Klidný dav se začal rychle přeměňovat ve ztělesnění chaosu, z nějž vyšlehlo několik barevných paprsků. Hermiona zahlédla Harryho, jenž se rozeběhl k pódiu, a pokoušela se vymyslet, co bude dělat. Vystupovala jako vedoucí bystrozor, měla by řešit situaci stejně jako Harryho

Chopila se hůlky a zamířila k pódiu též. Mohla by situaci uhrát na to, že šla zachránit svoji ženu, jež na pódiu zkameněle stála, ale jakmile Severus v jejím těl vytasil též hůlku, bylo zřejmé, že na ženinu slabost svoji vlastní nečinnost svést nemohla.

Následovala Harryho, pátrala očima po příčině chaosu a s vyschlým hrdlem periferně sledovala, jak Severus beze slov začal metat kletby do davu. I přes svoji výšku stále neviděla problém. Harryho hůlku též opustila první kletba a další na sebe nenechala dlouho čekat, to už však Severus na pódiu byl v otevřeném souboji. Oháněl se její vlastní hůlkou nesmírně obratně. Dav se pomalu rozpouštěl – nikdo se nechtěl zapojit – a Hermiona konečně zahlédla masku a černou kápi. Smrtijedi. Již podruhé během dne se cítila konsternovaně, ale nesměla si tento stav dovolit. Připojila se k Harrymu. Severusova hůlka protestovala, odmítala spolupracovat, nevysílala dostatečně silná kouzla...

Na pódiu stálo několik bystrozorů, kteří se snažili chránit Severuse v jejím těle, ale neměli šanci udržet s chráněnkou krok. Hermionu napadlo, že je tato situace musí prozradit... A Severus ji zabije.

Veselé Velikonoce!