****
Pomalu se začíná stmívat. Nekonečná obloha se zbarvuje do růžové a těsně nad kopci poletují červánky. Červená umí potěšit, ale i zahřát. Pekelně zahřát.
Rosa se zatím neprobudila. Jen chraplavě vydechuje a sem tam něco nesmysluplného zamumlá. Muži ušli dlouhou a velmi namáhavou cestu. Dlaně mají plné puchýřů a otoků a táhnou Rosu z posledních sil. Stavení už mají na dohled.
Celí upocení přichází ke dveřím a pokládají lehátko s Rosou na zem. Timo hlasitě klepe a slyší zevnitř blížící se kroky. Někdo chytá za kliku a ve dveřích se zjevuje urostlá postava. Eliáš. " Kde jste tak dlouho a co to sakra..." při pohledu na Rosu se mu zatajil dech. Nechápavě pohlédl na oba lovce a promnul si vousy. " Našli jsme ji v lese. Celá hoří." Vysvětloval Timo. "Taková malá divoška, Timovi hned padla do oka." Leo se zazubil. " Nno a cco s ní tteda bbbuddeme dddělat?" Ve dveřích se objevil Eino. Eliáš se na ní s lítostí v očích znova podíval. " Vemte ji dovnitř. Dáme ji najíst a ať si odpočine. Můžeme jí uložit v pokoji pro hosty. " Timo s Leem popadli lehátka a vešli dovnitř.
Zuli si boty a pokračovali dál chodbou. Pak šel Timo napřed po schodech a dával sakra pozor, aby Rosu nevyvrátili. Vrzavé prudké schody, moc nechtěly spolupracovat, ale nakonec se mužům podařilo Rosu dostat do horního patra. Eliáš šel za nimi a podal jim klíč. Nikdo neví proč pokoj byl léta zamčený a nikdo krom Eliáše si ani nevzpomněl, že mají nějaký pokoj pro hosty. Když Leo odemknul prorezlé dveře, ze stropu se na ně svinula obrovská pavučina. Také se pohybem dveří smetl prach a začal výřit místnosti. Timo kýchl, div že lehátko neupustil. " Tttišše, RRRuddy užž s..s.spí" zašeptal Eino. Vešli i skrz pavučiny dovnitř a zděsili se tou zaneprázdněnou atmosférou pokoje. Stěny pokryté plísní v rozích, všude pavučiny a jejich stavitelé a plno dalších hemžících se breberek po dřevěné prkenné propadající se podlaze. Vzadu pod oknem leží malá útulná postel. "Pro nečekaného hosta v nouzi to bude muset stačit. Teplo tu je a todle se uklidí, viď Eino. Ale samo ne. Skoč pro hadr a trochu to tady úkliď, ať se slečna nevyleká, až se vzbudí. " Přikázal Eliáš a Eino poslušně letěl po schodech jako vítr a přinesl z kuchyně hadr. " A necpi se furt těma škvarkama" zamračil se, při pohledu na Einovu plnou pusu nacpanou k prasknutí. " Do rána to tu uklidíš. Jasný?" Eino jen přikývnul.
Muži odvázali provazy jistící Rosu na lehátku a opatrně ji z něj sundali. Pak ji Timo i s třemi kabáty, které měla přes sebe přehozené, vzal do náruče a něžne ji položil na postel. Přikryl ji ovčí dekou a na hlavu ji položil připravený obklad. "Teď ji necháme spát. Eino takže pro tebe to znamená, uklízet tiše." Souhlasem přikývl. Ani se nenamáhal ze sebe cokoli vykoktat. " A ne že budeš vyvádět nějaké hlouposti s naší divoženkou" dodal Leo škádlivě a pak se muži odebrali na odchod.
ČTEŠ
Umění přežít
Historia CortaDěj mého příběhu se odehrává v nelítostných krajinách Finského podnebí. Dívka Rosa přišla o rodiče a musí přežívat a starat se sama o sebe v krutých zimách. Postupem času nalezne své sisu a s ním odvahu zakořeněnou uvnitř její povahy. Aby přežila mu...
