Neobvyklý host

48 4 2
                                    

- Zdravím vás u dalšího příběhu!! Snad se vám bude líbitt <33 má to zase jednu část, něco mám použité i z série aby to bylo originálnější ale udělala jsem i něco podle sebe (mluvím o části, kde Ondra bude představovat a mluvit s lovci. Toto je opět Ogor fanfikce!!💗)


Přichází další natáčení nové řady pořadu Superlov. Víc než půlka republiky se určitě těší a čeká na novou sérii. Konečně je to tu. Ten osudný den. Den natáčení prvního dílu... lovci natěšeni, až se zase pěkně na soutěžících rozdovádí....

(Pohled Ondřeje Sokola)
Je 7 hodin ráno... a já vstavám se zvláštními pocity. Zároveň jsem byl natěsený ale zároveň se mi nechtěla číst odznova ta pravidla, prostudování toho, co mám říkat, jak to mám říkat, jak stát, jak se tvářit, jakým dojmem působit, atd. Nejsem úplně slušný moderátor, vždycky si musim udělat z někoho prdel a tak už to mám od doby, co jsem odešel z Partičky. Režisérům to naštěstí nevadí, spíš jim to přijde, že ten pořad má veselejší atmosféru. A kdyby to vadilo i mým pěti kolegům co sedavají nahoře, tak bych musel přestat úplně.. moje vtípky ale berou a zasmějou se. Vědí, že to nemyslim ani moc vážně. Jsem schopný dojít i za nimi nahoru a tam je spleskat. Hlavně bych spleskal toho, který sedí úplně na levo. Ano. Kvášovský. Ale to jsem prostě já. Takový už budu pořád. Někdo mi dokonce řekl, že to moc s legrací přeháním ale mě to prostě baví. Nojo, jsem strašně optimistický člověk. Většinou to kazim já, protože když se v pravidlech přeřeknu, jede se odznova. Stává se to poměrně často, ale taky jsem jen člověk. To, že mi skáče do hlavy můj bývalý kolega z Partičky Igor Chmela, to ani nebudu zmiňovat. Protože sám nevim. On byl... dá se řici moje spřízněná duše....Um..Jo...Zpátky k mému ránu.... Promnul jsem si mé modré oči s ospalky a vstal z postele. Roztáhl závěsy a jarní Slunce už venku začalo vycházet, ptáci létat, auta jezdit, děti chodili do školy, lidi do práce... jako já. Ondřeji, hni se a běž se připravit. Vždyť jdu....První moje kroky šli do kuchyně, abych si udělal silné Jacobs kafe. Toho kafe dneska budu potřebovat hodně, nebo alespoň i víno by to chtělo. Ale bohužel, při práci nemůžu konzumovat alkohol, možná až po natáčení s kolegy. Zalil jsem si kávu horkou vodou a šel se obléct do svého pánského obleku, upravit si to hnízdo co nosim po ránu na hlavě. Stejnak maskéři mi vlasy ještě upraví. No abych řekl pravdu, za to háro se stydim. Navoněl jsem se, abych nesmrděl jak tchoř a šel si dopít kávu. Ještě jsem nakrmil a dal napít svým kočkám... přemýšlel jsem nad tím, jací vůbec přijdou soutěžící. Jací budou? Aby zas na mě někdo nebyl nepříjemný. Ale jak znám moje komické já, všechny pošlu do prdele. Když jsem byl připravený, čapl jsem svoje desky s scénáři a vyrazil k autu. A frčelo se do studia. Pustil jsem si v autě rádio, aby mi bylo lépe a abych měl veselejší náladu... No, písničky vždy pomůžou, teda alespoň mě. Když jsem dorazil před studio, vystoupil jsem z auta a zamkl ho. V ruce jsem měl jen své desky. Šel jsem dovnitř a procházel studiem....

Cestou jsem potkával režiséry, které jsem pozdravil. Musel jsem dojít do společné šatny.... Tam už byli všichni mý kolegové.
" Jééé, kohopak to tu máme? ,,
Vyjekl jsem. Ostatní lovci se na mě hned s úsměvem otočili. Jiří se i zachechtal.
Jakub: "Tys nám chyběl, kamaráde. ,,
" Si myslim, komu bych nechyběl? ,,
Zákeřně jsem se zasmál
Viktorie: " Třeba mě? ,,
Když tohle Viki řekla, moje komedické já se ve mě vzbudilo a vesele jsem oznámil.
" To bylo velmi ošklivé od vás Viktorie, to si beru osobně. ,,
Zkoulel jsem oči ze srandy a posadil se na gauč, který jsme v šatně měli. Ostatní lovci se mezitím smáli.
" A já musim ještě prostudovat svou řeč, jestli dovolíte. ,,
Jakub: " Já si myslim, že není co studovat. Ty už se to nenaučíš pořádně. ,,
Zasmál se mi
" Prosim??! Hele, já tě zachvíli přerazim a už ani tu hubu neotevřeš při hraní. Chtěl bych vidět tebe, chytráku. ,,
Jakub: " Nojo, už mlčim.... ,,
Jiří: " Zanechte hádek, páni. ,,
"Jasan, tobě se to řekne, vševědoucí muži.,,
Dáša si ještě upravovala svou stuhu a Viki svůj mohutný culík. Já si všiml Václava, jak mu nejde nasadit motýlek.
" Hele, pomožte našemu puberťákovi s tím jeho motýlkem. ,,
Václav: " Já bych řekl, že to zvládnu, až tak malý nejsem. ,,
Viktorie: " Co kdybys mu pomohl sám Ondřeji, když jsi tak moc chytrý? ,,
Viktorie nahodila úšklebek. Já překřížil nohu přes tu druhou a pevně držel v rukách své papíry.
" Ani ne. O proti vám tu studuji, připravte se na to, až vás budu představovat. Mám ideální nápady. ,,
Jiří: " No to se tešim, teda. ,,
Dáša: " Tak Ondra vždycky vymyslí idealní hlášky. ,,
Já jsem mezitim poslouchal, co ostatní říkají, ale zároveň i studoval... u toho jsem házel všemožné ksichty.
Jakub: " Nevim jestli se mám bát nebo ne, každopádně mám nekalý pocit, že v tom hraní pohořim. ,,
Viki se na Jakuba usmála, jako kdyby to byla pravda. Chvíli bylo trapné ticho, toho jsem využil a vyskočil z gauče. Zařval jsem
" HRA ZAČÍNÁ!!!! ,,
Někteří sebou cukli a Viki s Václavem se na mě udiveně podívali, jak kdybych se zbláznil. Jakub hned vyjekl.
Jakub: " TYVOLE SOKOLE, JÁ TĚ ASI ZBIJU, MÁM INFARKT Z TEBE. ,,
Jiří: " Záleží, jaký to je infarkt.... sleziny, mozku, srdce, jater, tenkého střeva... ,,
Jakub: " Bože Jirko, ty mě taky neser už. ,,
Viki se musela zasmát nad Jirkovo poznámkou.
Dáša: " Tohle už nedělej, Ondráši fakt. Jsem málem padla. Málem bych zapomněla všecky informace co v hlavě mám. ,,
" Ups... a víte co? To je teprve začátek. ,,
Podíval jsem se na své hodinky... do naší šatny vletěl jeden z režisérů a řekl, že ať už se chystáme. Kývl jsem hlavou.
" No tak se uvidíme nahoře. Dětičky. ,,
Zvedl jsem se a šel ke dveřím. Kuba mi podkopl nohy.
" HEJ!! Kdo to udělal?! ,,
Všichni mlčeli...
Václav: "Ondřeji, ty jsi zakopl, máš koukat pod nohy. ,,
Díval jsem se na všecky podezřele...
" To se ještě uvidí... a ty máš umět zavazovat motýlka. ,,
..... Zmizel jsem jim z očí a práskl dveřmi. Lovci se zasmáli a já už mířil do samotné herní místnosti. Papíry jsem cestou zahodil na zem z prdele a všiml jsem si sedajících diváků. Kamery byli připravené, stejně tak i všechna světla a režiséři. Lovci už taky nahoře sedali a připravovali se, ještě prohodili pár řečí... vypadalo to, že jsou všichni připraveni a já? Já budu sám sebou. Optimistický a komediální človíček a moderátor, kterýho mají ženský rádi. Ne jen ženský. Vlastně všichni.... Ještě jsem trochu zakopával o své nohy , je mi jasný, že hned na začátku to pokazim. Ale možná?...Šel jsem nakonec místnosti.... Když režiséři zařvali AKCE, moje kroky šli vpřed. Ondřeji, to zvládneš. Zvládl si i předchozí serií, tak teď zvládneš i tuhle. Začal jsem vítat okolní diváky, kteří hlasitě pískali, ječeli a tleskali. Slušně jsem se postavil doprostřed.... oznamoval jsem, že už je tu konečně nová série. Usmíval jsem se a padlo na mě stěstí.... Nepokazil jsem to. Pak přislo představování lovců. Vyjmenoval jsem každého lovce. Začal jsem po levici. Kalkulátor, Belladonna, doktor Vševěd, Kvízová dáma a nakonec pan Lišák. Naše dítě.
" To jsou oni dámy a pánové.. ,,
Oběma rukama jsem na ně ukazoval. Teď přisli i moje poznámky k nim.... To nesmím zapomenout dodat.
" To je náš jidelní lístek pro tento slavnostní večer!! Kanec na divoko! ,,
Ukázal jsem na Jakuba, poté nasledovali Viki, Jirka, Dáša a Václav
" Panenka s chilli! , mozeček, kotlíkový gulášek a dětské meny s motýlkem a hranolkami! ,,
Lovci i diváci se zasmáli nahlas.
" My musíme samozřejmě začít tento díl tím, že si řekneme co bylo nového , za tu dobu co jsme se neviděli, u Kalkulátora co JÁ vim samozřejmě, tak si musel pořídit nové další vidle na přehazování fanynek, že? ,,
Jakub kývl hlavou a jen se ironicky usmíval. Diváci se samozřejmě smáli jak divý
" ...Díky nezvyklé autenticitě po něm pojmenovali orloj v Brně!! Ano...eh... ještě něco nového? ,,
Zeptal jsem se Jakuba a otočil se němu.
Jakub: " V červnu jsem vypustil deváťáky do světa a mám nově třídu 6C, takže tu bych chtěl tímhle pozdravit. A děcka tržte mi palce ať to tu zase nePO..... kazim....,,
Smích se ozval ze všech koutů
" Ano... děkujeme... tak... ,,
Přesunul jsem se k Viki.
" Belladonna... tady u Viktorie jen vím, že se ji podařilo udělat autoškolu. Ještě něco nového Viktorie? ,,
Viktorie: " No my jsme opevnili dům před rabujícíma fanynkama. ,,
Všichni se zasmáli...
" U doktora Vševěda se musíme pochlubit.. toho pěkně dali a spojili do kupy... novou aktualizaci... dokonce i konfiguraci systému.. ještě něco nového?,,
Jiří: " Tak mám tři kila dole... a přidanou repasovanou část obvodů. ,,
" U Dáši to byl asi docela divoký rok. Začala používat jinou zubní pastu... aviváž do pračky... ještě něco se stalo u vás divokého? ,,
Dáša: " Všechno je jak při starém, pořád dělám předpovědi počasí... ,,
Zasmál jsem se.
" Pan lišák... stalo se něco na co jsme všichni čekali.. ano, proběhla nám puberta. To jsem taky poznal dneska v šatně žejo. ,,
Zakašlal jsem.
" Voní po brusinkách a má na bradičce i malý vousek. Ještě něco nového? ,,
Václav: " No asi ne, akorád jsem nafotil kalendář stejně jako tady pan Jakub. ,,
Opět se ozval smích a já zařval.
" To jsou naši lovci!!! ,,

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Apr 10 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

NEOBVYKLÝ HOSTKde žijí příběhy. Začni objevovat