Když přišel Sláma druhý den do školy, Háro už byl v kabinetě. Sláma se na něj ani neodvážil podívat, při pomyšlení co včera- kde včera- ach. Nemohl na to přestat myslet, i když nechtěl. Zamiloval se jako ňáký puberťák. To ale nesmí dopustit. Hára to mrzelo. Premýšlel, jestli to nepřehnal, vtáhnout Slámu do něceho takového. Měl ho ale tuze rád, takže mu to bylo prd platný. Přece se Sláma nemohl cítit nuceně, když byl top, ne? Ach jo... Sláma se nechtěl ani podívat jeho směrem, radši začal něco klapat do počítače. Háro přemýslel, co udělat. V tu chvíli Sláma vstal a začal cosi hledat v poličkách plných krámů, kterými byly zdi kabinetu fyziky oblepeny. ,,Co hledáš?" Prolomil konečně ubíjející ticho a tension Háro. ,,Hřebíky... na laborku." Zahučel Sláma a konečně se na něj podíval. Háro se usmál a ukázal nad sebe. Sláma se chytil příležitosti a jelikož byl dominantní alpha top a byl vysoký (jak) jalovec, přiblížil se k Hárovi úzkostně blízko, a pomalu nahmatal krabici s hřebíky, aniž by spustil oči z těch Hárových. ,,Slámo..." zašeptal Háro, a položil Slámovi ruku na bok. V tu chvíly někdo zaťukal. Sláma s povzdechem obrátil oči v sloup, po cestě ke dveřím naštvaně flákl krabicí hřebíků o stůl až se otřásl a dveře otevřel. Byla to Hula.
,,Neruším?" Zeptala se anxious Hula. ,,Ne.. vubec." Zalhal Sláma a pustil jí dovnitř. ,,Tak co potřebuješ?" ,,No víte já ve čtvrtek chyběla, a nestihla jsem si naměřit tu laborku..." ,,Ahaaa! Tak pojď." Zavedl Sláma Hulu ke stolu, kde už měl vše potřebné připravené. Při pohledu na stůl zrudl, přičemž se Háro usmál, a nic netušící Hula si hezky měřila smykové tření. Háro se rozhodl pro small-talk, a zeptal se Huly: ,,Tak co raketa, líbila se?" ,,Joo, super hodina to byla!" Vyhrkla Hula a už začala uklízet náčiní na měření. ,,A co tobě?" Zeptal se Háro Slámy, který natlakovaný jak bomba zamumlal něco o tom, že to umí líp, na čež Háro reagoval: ,,Hehe... však já vim 😼." Hula vycítila prazvláštní atmosféru v místnosti, a hned jí jakožto pravidelné čtenářce gej fanfikcí došlo, vo co go. ,,No... tak já Vás nebudu rušit :)." A s úšklebkem vysprintila z kabinetu. ,,Ty seš kokot!" Osočil se najednou Sláma, který prostě nebyl zvyklý na tolik silných emocí a už těkal jak ta raketa. ,,Co když jí to došlo!?" Vyjekl ještě, oči mu zvlhly. ,,Slámo..." odpověděl Háro omluvným tónem, Sláma už ale byl na odchodu. Tohle nemá za potřebí. Lásku. Háro. Prostě ne. Co je vůbec láska? Sviňská bestie, to je láska. Zničí mu pověst i kariéru. I když si tajně kdesi hluboko přál, aby to s Hárem ňák dopadlo... on ho opravdu miloval.
