Domů jsem přišel asi v sedm hodin večer. Podle zhasnutých světel jsem poznal, že Tae ještě doma není. Tak jsem se šel osprchovat a vybalil si věci ze školy a z brigády. V pyžamu jsem pak ve skříňce v kuchyni našel dva kelímky s čínskými nudlemi. Tak jsem je udělal, abychom měli nějakou večeři. Sice to není moc zdravé a nenasytí nás to dostatečně, ale mě se teď fakt vařit nechce a podle mě ani Taehyungovi.
Dodělal jsem nudle a šel do obýváku si sednout na sedačku. Nudle v kelímku jsem položil na stůl, aby se ještě dodělaly po zalití horkou vodou a pustil televizi. Po asi pěti minutách přišel Tae a překvapilo mě, co sebou nese.
„Co to máš za krabici? Proto ses zdržel?" Zeptal jsem se, když položil krabici na stůl a protáhl se. Vypadal hodně unaveně a po čele mu tekl pot. Přikývl.
„S Jungkookem jsme po brigádě zašli do cukrárny, protože jsem ti tam nechal udělat dort." Řekl a otevřel krabici. Byl to bílý dort s fialovými a růžovými ozdobami s modrou osmnáctkou uprostřed. Do široka jsem se usmál.
„Wow.. Děkuji Tae, už jsem si myslel, že žádný dort neseženu. Děkuji!" Zaradoval jsem se. Tae zavřel krabici a odnesl ji do kuchyně. „Jo a máš tu večeři! Udělal jsem nudle z kelímku!" Zavolal jsem. Přicupital do obýváku a usmál se na mě.
„Děkuji. Půjdu se osprchovat a přijdu za tebou." Oznámil mi, když byl na odchodu do koupelny. Odešel a já pokračoval ve sledování televize.
———
S Taehyungem jsme se společně najedli a podívali se na jeden díl našeho oblíbeného seriálu. Popovídali jsme si o brigádách a pak oba šli do svých pokojů. Zalehl jsem vyčerpaný do postele a vzal do ruky mobil. Měl jsem pár nepřečtených zpráv na instagramu, protože jsem od odchodu ze školy neměl čas být na telefonu. Zprávy byly od Namjoona a.. Yeonjuna. Pro mé psychické zdraví jsem první otevřel chat s Joonem.
———
Namjoon: Ahoj Jiminie. Jedl jsi? A doufám, že na brigádě to nebylo tak hrozný. :)
Dobrou noc
Jimin: Ahoj. Ano jedl jsem. Na brigádě a pak doma i večeři. Brigáda nebyla vůbec špatná, zítra povykládám.
Dobrouuu
———
Vylezl jsem z chatu s Joonem a chvíli přemýšlel nad tím, jestli se podívám na zprávu od Yeonjuna. Nakonec jsem si ji zobrazil.
———
Yeonjun: Někdo tu má dneska narozeniny co?
No už jsem si myslel, že spíš ty děvko :D
Jimin: Nech mě být a neříkej mi děvko.
Yeonjun: Proč bych tě měl nechat být? Minule jsme si něco nestihli vyřídit hm?
Ten tvůj zpičenej Taehyung tě přišel zachránit ts..
Jimin: Nemám si s tebou co vyřizovat, běž do prdele.
Yeonjun: Do té tvoji? Ok. Hele ale někteří tvoji přátele mají hezkou prdelku. Jeongin, Felix, Jin.. To je ten slavný model že?.. Vždy se mi líbil. Ale ten Yoongi! To je kus. Sice chladný, ale rád bych jeho prdel měl omotanou okolo svého čuráka. ;)
Jimin: Nemluv takhle o mých kamarádech. Je to tak těžký mě nechat na pokoji, nebo jsi prostě kokot jako vždy?
Yeonjun: Nechám tvoje kamarády a možná i tebe na pokoji pod jednou podmínkou.
Jimin: Tak mluv. Co jiného mi taky zbývá že?
Yeonjun: V pondělí po čtvrté hodině na záchodech blízko tvé třídy zlato. Tam už zjistíš, co chci. :*
Jimin: ok
———
Zavřel jsem chat a praštil telefonem o postel. Trochu jsem se rozbrečel. Tušil jsem, co se na záchodech bude dít. Zmlátí mě tam.. Nebo možná i něco horšího, ale doufám že na tu úroveň se Yeonjun ještě nesnížil. Nechci na ty záchody jít, ale bohatě mi stačilo jak o klucích, hlavně o Yoongim, psal. Fakt nechci, aby jemu nebo komukoliv jinému z mých přátel něco udělal nebo aby je zmanipuloval. Radši budu trpět já, než aby kvůli mně trpěli oni.
Otočil jsem se ke stěně a s přestávajícími vzlyky se snažil usnout. Kdybych tak teď mohl obejmout Namjoona. Všechno by bylo lepší.
ČTEŠ
Bicycle ✔️
FanfictionJednou spadnete z kola a za necelý týden máte pět nových přátel. Tomu já říkám štěstí. Jimin a Taehyung se právě přistěhovali do Soulu z dalekého Busanu. V Soulu byli málokrát a moc dobře to tam neznají. A tak se Jimin jednou rozhodne, poznat kousek...