Ne prosím už ne. Můj pohled se stočí na telefon na nočním stolku, Louis je naštěstí ve sprše takže mě nemůže zastavit. Rychlým krokem se dostanu k posteli a vezmu telefon do ruky.
Je tam. Nová zpráva. Jiné číslo. Neznámé číslo.
Můj dech se začíná zrychlovat. Srdce bije jako bych uběhla maraton. Snažím se nadechnout a zklidnit dech, když se kolem mě obmotají jeho ruce a on si mne přitiskne k sobě.
Neslyšela jsem ho přijít. V tom návalu adrenalinu jsem ho prostě přeslechla. Okamžitě po tom co se jeho tělo dotknete mého se všechny moje svaly uvolní a já můžu zase volně dýchat."Chloe tohle už nikdy nedělej prosím. Ne beze mne. Víš jak to dopadlo minule. Tohle budeme číst spolu ano" otočí si mě obličejem k sobě a přiměje mě se na něj podívat.
Jeho pohled je plný lásky, ale je tam i záblesk jiných emocí které přede mnou nestačí úplně skrýt. Trochu se napnu, když jeho obličejem přelétne ten záblesk naštvání, jelikož jsem chtěla něco dělat bez něj.
"Odpověz Chloe" je napnutý stejně jako já a vyčkává na mojí odpověď. Musí vidět jak s tím vším bojuji. Nedokážu se přetvařovat, má mě přečtenou. Dokonale přečtenou."Rozumím Lousi, rozuměla jsem. Prosím nebuď naštvaný ano" pohladím ho po tváři a lehce políbím. Cítím jak se uvolnil a než stačím reagovat sedíme oba na posteli a já jsem uvězněna v jeho náručí.
"Ať tam bude cokoliv, jsem tu s tebou lásko. Pamatuj si to" jeho dech mě lehce šimrá na krku a já se nezmůžu na nic víc než přikývnout. I přes to všechno napětí a nebezpečí které nás obklopuje se právě teď cítím v bezpečí v jeho náručí a mám co dělat abych ovládla ty zrádné slzy. Ale já nechci brečet. Už ne řekla jsem že budu silná. Nenechám ho vyhrát. Zhluboka se nadechnu a odemknu displej telefonu.
" I'm waiting. Take you pick."
Ta jediná věta se mi doslova zařezává do mozku. Prudký nádech mi pomůže dostat do plic trochu toho potřebného kyslíku a jeho ruce se kolem mě obmotají ještě pevněji.
Nebudu si vybírat. Sakra nebudu si nikoho vybírat.Přes Louisovi protesty se vymaním z jeho náručí a začnu předcházet po pokoji. Jak. Jak mu to mám, ale dát vědět.
" Jak Louisi? On chce mé rozhodnutí a já nevím jak mu ho dát."
Zoufale se na něj otočím a v jeho tváři vidím stejnou beznaděj jako se dá vyčíst z té mé.
Položím telefon na postel a promnu si rukama obličej s nadějí že to pomůže trochu zmírnit to šílené napětí uvnitř a kolem mě a mě snad napadne nějaký způsob. Ale nepomůže přiznám sama sobě potom co telefon opětovně zavibruje a na displeji se objeví nová příchozí zpráva.Tentokrát je Louis rychlejší než já. Ani jsem si nevšimla, že už je oblečený a sedí naproti mně na posteli, byla jsem tak zabraná do svých myšlenek, že jsem nevnímala vůbec nic jak zjišťuji o pár vteřin později, když se rozhlédnu po pokoji. Jsou tu totiž už všichni.
Udiveně se rozhlédnu a můj pohled zabodnu do těch dvou studánek. Jak, kdy.. vysílám k němu nechápající pohled a on si mne přitáhne k sobě.
" Nebudeme na to sami Chloe" daruje mi jeden ze svých něžných polibků a rozhlédne se kolem.
Všichni nás pozorují a Louis se chopí slova, protože já nejsem schopna normálně logicky myslet natož mluvit."Přišla další zpráva, vlastně dvě zprávy. Tu druhou jsme ještě neotevřeli."
"Je to hodně zlé" Harryho hlas je zabarvený starostí a strachem. A já se nedivím všichni se bojíme. Ale hlavně já. O ně se bojím. Já je do toho všeho zatáhla, kvůli mě jsou v nebezpečí.
Moje tělo opět celé ztuhne, když Louis pokračuje a vyřkne ty osudná slova. "Čeká, chce aby si Chloe vybrala" cítím jeho ruku na svých zádech jak se mne snaží uklidnit, ale moc to nepomáhá.
Tentokrát je to Niall který se ozve ještě než může Louis pokračovat. "Ať je tam cokoliv Chloe jsme v tom společně." snaží se být silný a opětuje můj chabý pokus o úsměv, když se na něj podívám.
"Já vím Nialle, každý den mě o tom přesvědčujete. A děkuji vám všem."Rozhlédnu se ještě jednou po těch tvářích a skončím jak jinak než u něj. Podá mi telefon a já s hlubokým nádechem otevřu tu zpropadenou zprávu.
" 30 minutes "
Yess 🙆 dneska jsem se překonala. Další kapitola na světě 😉. Snad se bude líbit.
With love...
Vaše Nath...❤️
ČTEŠ
SALVAGE *L.T.*
Fanfic" Chloe tohle přece nemyslíš vážně, tohle je jak vystřižené z nějakého akčního filmu. To ti mám jako věřit to všechno co jsi tu právě odvyprávěla?" rozhlédnu se po těch známých tvářích kolem a jen mlčky přitakám. Vím, že on mi nevěří ne potom co se...