Spolužák [LeeGaa]

Houpačky

Lee se na setkání s rudovláskem vymódil jako nikdy. Dokonce použil i žehličku na vlasy, aby vypadal co nejlépe. Hodil na sebe co měl po ruce a vyrazil z domu. Přemýšlel, co od nadcházejícího setkání čekat. Neskutečně se těšil, ale zároveň se ho zmocňovaly obavy. Bál se, že něco zkazí. To mu totiž bylo dost podobné.

Když konečně nastoupil do MHD, všechny myšlenky a obavy se rozplynuly s okolním ruchem. Měl to štěstí, že nebydlel v centru a tak měl většinu času stráveného doma, klid. Přemýšlel, v čem přijde jeho společník. Přeci jen ho zatím viděl oblečeného, tak.. normálně. Jak se ale obleče na setkání s ním? Bude také dbát na svůj vzhled tolik jako Lee? Z denního snění ho vyrazil příchozí hovor. Když vytáhl telefon z kapsy, ukázalo se, že jde o Nejiho.

,,Ahoj Neji, co potřebuješ?"

,,Lee, až skončíš to svoje rande, nakráčíš sem a budeš u mě přes noc, chci vědět všechny detaily" oznámil mu kamarád.

,,To mi voláš jen kvůli tomu?" vyjekl černovlásek.

,,Říká někdo, kdo mi volal celý posraný z toho, že tě Gaara pozval ven" protočil Neji za telefonem očima.

,,Fajn, fajn, musím jít, už budu vystupovat" loučil se s ním Lee.

,,No, tak hodně štěstí" popřál mu a ukončil hovor. Lee si telefon strčil zpět do kapsy a vystoupil v ulici ihned u náměstí. Nebyla ještě úplná tma. Sice bylo viditelné, že se stmívá, ale náměstí bylo stále poněkud živé. Okolní ruch spal nejspíše jen opravdu pozdě v noci. Naskytl se mu pohled na mnoho kolemjdoucích, obchodů a na kašnu. Na náměstí nebyl pár týdnů, vůbec se však nezměnilo. Vše bylo zcela při starém. Lee se začal hbitě rozhlížet, zda někde neuvidí svého spolužáka. Když tento pokus však shledal marným, vydal se do středu náměstí. Když došel ke kašně a začal se rozhlížet, povšiml si, že na druhé straně náměstí na schodech jednoho ze zavřených obchodů sedí. Jeho rudé vlasy vlály ve větru, oči smaragdové barvy se střetly s těmi jeho. V ruce držel energy drink, jako obvykle a když zjistil, že se na něj Lee ze středu náměstí dívá, zvedl ruku a mávl na něj. Černovlásek nijak neotálel a vydal se za ním.

,,A-Ahoj Gaaro!" usmál se na něj, když se konečně setkali tváří v tvář.

,,Ahoj Lee" usmál se jemně na oplátku. Narozdíl od Leeho si na nic nehrál. Měl jako vždy černé conversky, černé tričko s krátkými rukávy a pod ním vínově rudý rolák. Nesměly chybět ani jeho kapsáče, ve kterých měl po kapsách snad vše, co potřeboval k přežití. Sluchátka.

,,Tak co bys chtěl dělat?" optal se Lee nervózně.

,,V první řadě.." začal Gaara a do rukou mu položil kousek oblečení ,,Tady máš tu mikinu."

,,J-Jo, díky, ale nespěchalo to, fakt" mírně zrudl.

,,Já opravdu rychle zapomínám a za dva dny bych měl za to, že je moje" podrbal se na zátylku. Jeho rudé vlasy mu neustále létaly do obličeje.

,,Pěkně fouká, co? Doufám že nebude pršet" konstatoval černovlásek.

,,To ano. K mé smůle jsem si zapomněl vzít čelenku nebo gumičku" zalitoval nahlas. Vždy, když bylo větrno s sebou nosil cokoliv, co drželo jeho vlasy tak nějak pohromadě. Ať už to byly černé plastové čelenky, či gumičky, kterými si hodil do culíku alespoň ofinu. Lee ho měl poněkud za šílence, když za ten týden co se znají viděl, co vše si dokáže se svým hárem udělat.

,,T-To nevadí přece, i takhle tvé vlasy vypadají dobře" polichotil mu, načež se Gaara mírně pousmál.

,,Občas působíš jako generátor náhodných slov, víš?" zažertoval. Měl dojem, jakoby snad veškerý humor začal pochytávat od svého staršího bratra, který jej neustále používal proti Temari.

,,F-Fakt? No jo, to jsem celej já" rozešli se směrem z náměstí.

,,Vypadáš nějak.. jinak" prohlížel si ho Gaara.

,,Fakt? Já si připadám pořád stejně."

,,No, máš rovné vlasy a jsi docela formálně oblečený. Doufám že tohle nebereš jako rande" nadzvedl obočí.

,,R-Rande? S tebou? Ne, to určitě ne" odpověděl klidně, ale hluboko uvnitř začal panikařit.

,,Hele, dětské hřiště, pojďme na houpačky" zatáhl ho mírně za rukáv a rozešel se k prázdnému hřišti.

,,Máš rád takové věci?" zeptal se Lee, když se posadil na druhou houpačku vedle něj.

,,Popravdě.. houpačka bylo jediné místo, kde jsem byl jako malý vítaný" začal se pomalu odrážet od země, aby se houpačka začala pohybovat.

,,Jak to myslíš?" naklonil mírně hlavu jeho směrem a rudovlásek se zastavil.

,,A-Ale nijak" odbyl ho. Jeho doteď poněkud veselý výraz zmizel.

,,Gaaro.." pohladil ho po rameni, načež s sebou trhl a své tyrkysové oči uvalil do těch jeho.

,,Nech to být" upozornil ho.

,,A-Ale-"

,,Někdy ti to povím" kopnul do kamínku.

,,Dobře.." sklopil černovlásek hlavu k zemi.

,,L-Lee.." oslovil jej, což ho donutilo svůj pohled zvednout k němu.

,,Co.. co si o mně myslíš?" kopal do více a více kamínků, které se nacházely pod jeho nohami.

,,C-Co si o tobě myslím?" zopakoval otázku a Gaara jen souhlasně přikývl.

,,No.. jen to nejlepší.. vlastně ze začátku jsi mi byl dost nesympatický. Nevěděl jsem, co od tebe čekat. Ale když jsme se pak začali bavit, uviděl jsem v tobě někoho úplně jiného, než jsem viděl na začátku. Přijde mi, že se schováváš za nějakou masku. Ve skutečnosti jsi moc milý a vtipný" usmál se pro sebe Lee.

,,Myslíš, že to tak vidí i ostatní, nebo jsem jen přítěž?"

,,Přítěž? Nikdy. Kiba by tě k sobě nikdy nepozval, kdyby tě neměl rád. Celkově by tě naše parta nepřijala. Máme dost vysoké požadavky. Kdybys jen viděl, jak dlouho mi trvalo k nám protlačit Nejiho.." zavzpomínal.

,,Nejiho?"

,,Jo.. když jsem sem ve druháku přestoupil, Neji byl jediný, kdo se se mnou ze začátku bavil. Známe se už od malička, takže jsem byl rád, že mám alespoň někoho. Když jsem se ale lépe poznal s Narutem a ostatními, docela jsem jim pasoval a vzali si mě mezi sebe. Tedy až na Nejiho. Víš, Neji je dost chladný a vážný. Jeho smysl pro humor.. no.. to bych radši nekomentoval. Jednoduše do naší party nezapadal. Já jsem je ale přesvědčil, že bychom ho měli vzít. A i přes všechny námitky to skončilo tak, že byli nesmírně rádi, že mu dali šanci. Od té doby stanovili pravidlo, že se nebudou rozhodovat o přijetí dle toho, jak moc šílená ta nová osoba je. Naše parta totiž je plná šílenců. I Neji je v pár věcech šílenec. A co ty? Je něco, co tě nutí chovat se jako blázen?" usmál se na Gaaru.

,,Minulost.. přítomnost.. sourozenci.. parta.. ty.." zamyslel se nahlas.

,,Co? Proč já?" optal se, stále s úsměvem na tváři, plný humoru.

,,Protože.. jsem nikdy nezažil, že by se ke mně někdo choval tak.. hezky."