„Nechala jste se porazit,“ konstatoval Snape, když pomáhal Loddové na nohy.
„Samozřejmě, jsem přece na špatné straně, nemohu vyhrát,“ usmála se Herm a oprášila si hábit. „Ovšem byl to vskutku vyrovnaný souboj. Nebýt mé minulosti nebo spíše budoucnosti, byla bych na zemi mnohem dříve. Dlouho jsem si žádný zápas takto neužila. Děkuji, kolego.“
Snape se jen ušklíbl a stočil pozornost na Caradoca. Koutkem oka zaznamenal, že jen malý kousek od nich stál Potter a Grangerová. A mladík se opět mračil.
„Ty, Hermiono, myslíš, že je to pravda? Že Snape chodí s profesorkou Loddovou?“ zeptal se Grangerové stojící vedle něj. Jeho štěstí bylo, že ho neslyšeli ostatní spolužáci, ale osoby na pódiu ho slyšely jasně a zřetelně. Caradoc letmo pohlédl na Herm, aby zjistil, zda to plánuje nějak řešit nebo bude raději dělat, že nic neslyšela. První možnost byla ta správná.
„Pottere, vy máte se souboji jistě spoustu zkušeností,“ pronesla ledovým hlasem a všichni se na ni překvapeně podívali. „Nechcete zaujmout místo pana Winstona a vést výuku?“
„Ne, paní profesorko,“ špitl tiše Harry a o krok ustoupil.
„Ne? V tom případě nerozumím, proč místo soustředění se na výuku rozebíráte osobní životy ostatních a ještě věříte naprosto nesmyslným a lživým fámám! Tento kurz je úzce propojen s hodinami OPČM, to znamená, že na něm platí stejná pravidla jako v hodině. Jste schopen mi říct, co pan Winston říkal jako poslední? A Grangerová nebude napovídat!“
Harry se tvářil jako na popravě a i když se snažil sebevíc, nedokázal si vybavit ani jedno jediné slovo, které by mohl Loddové říct.
„Jak jsem si myslela. Do budoucna budu opravdu ráda, pokud se raději budete zajímat o výuku, případně o svůj vlastní milostný život. Odebírám Nebelvíru pět bodů a do příští hodiny očekávám pojednání o deseti nejčastěji používaných útočných kouzlech a to na dva pergameny. Samozřejmě ho vypracujete sám a bez pomoci,“ oznámila chladně Loddová a otočila se k Caradocovi: „Omlouvám se za přerušení, prosím, pokračujte, pane Winstone.“
Caradoc se na Herm mile usmál a dál věnoval svou pozornost studentům. Profesorka se přesunula dozadu na samý konec pódia a povzdechla si. Doufala, že ji Harry řádně poslouchal a nebude si dál domýšlet hlouposti. Chápala, že studenty udivovalo, když se Snapem vycházela, ale všeho moc škodí. Všichni by se měli věnovat rozumnějším věcem, než bylo probírání soukromí profesorů.
„Přišel jsem o titul nejpřísnějšího profesora,“ ušklíbl se profesor lektvarů a postavil se vedle ní. „Opravdu umíte nahnat strach a poradíte si i s Potterem.“
„To jsou pouze léta praxe, pane Snape. Kdybych nebyla profesorka, tak bych prostě slezla dolů a jednu mu vrazila, to účinkovalo vždy,“ uchechtla se Herm.
„Tak to jste musela Pottera mlátit téměř neustále.“
„Ani ne. Harry byl po válce mnohem klidnější a taky toho spoustu nastudoval, takže jsme se většinou na všem domluvili. Někdy se ale jeho typická paličatost přece jen projevila. Pak ho zastavil jen dobře mířený pohlavek.“
Severus si Loddovou bedlivě prohlížel. Nestávalo se příliš často, že by mluvila o budoucnosti, kterou zažila. Ještě méně mluvila přímo o Potterovi.
„Je docela nepředstavitelné, že Potter byl klidnější a vzdělával se. Na druhou stranu, pochopil jsem, že situace nebyla vůbec jednoduchá, takže mu ani nic jiného nezbývalo,“ pronesl nakonec a doufal, že se od Herm ještě něco dozví.
„To není tak úplně pravda. I když to není natolik do očí bijící jako třeba u Hermiony, tak Harry se vždy rád učil novým věcem. Netrávil celé dny v knihovně, ale pokud měl možnost se něco naučit, udělal to rád. Po válce pouze zjistil, že hodně věcí může nastudovat právě z knih. Někdy se zdá, že je natvrdlý, ale je to opravdu jen zdání. Už během války mě mnohdy udivilo, jakým směrem přemýšlel a jak řešil vzniklé problémy. Vzhledem k tomu, že jsme nejen přežili, ale i vyhráli, tak je jisté, že hlupák rozhodně není,“ vysvětlila Herm a pousmála se. „To ovšem neznamená, že není ve spoustě ohledech idiot.“
Snape se chtěl původně ušklíbnout, ale nakonec jen přikývl. Byl si vědom toho, že těchto informací si musel vážit. Jestliže chtěl dodržovat pravidla starodávné magie, potřeboval o Potterovi vědět pokud možno vše. Jedna jeho část mu tiše připomněla, že se nemuselo nutně jednat pouze o účinek magie. Možná ho Potter zajímal i bez starodávných čar.
„Profesorko Loddová,“ zavolal mírně Caradoc na Herm a Severus si všiml, že pokaždé, když se na ženu podíval, jemně se usmál. Možná se mýlil, ale měl pocit, že to byl Caradoc Dearborn, kdo měl o Loddovou zájem. Tentokrát se ušklíbnutí neubránil.
„Existuje kouzelná formule, která dokáže odhalit, jak silný je váš štít. Při výcviku bystrozorů se jedná o celkem důležitý ukazatel. Pokud je štít slabý, je nutné na něm zapracovat, abyste v boji obstáli. Jeden po druhém půjdete sem za mnou, profesorka na vás zaútočí a změřím sílu vašeho štítu.“
Severus to se zájmem sledoval. Slyšel o tomhle testu, ale nikdy neviděl nikoho, kdo by ho použil. Byl zvědav, jak studenti obstojí. Nejprve šli studenti z jeho koleje a k údivu všech přítomných, nikomu štít nezezelenal. To znamenalo, že jejich Protego nebylo dostatečně silné. Totéž se opakovalo mezi mrzimorskými i havraspárskými a pro profesora lektvarů se jednalo o opravdu nemilé zjištění. Štítové kouzlo bylo základem, bez kterého neměli v boji šanci.
Řada byla na nebelvírské koleji a mezi studenty to překvapením zašumělo. Bellová, Thomas, Jordan i Spinnetová vyčarovali štít, který zářil oranžově. Zatím byli lepší než ostatní zkoušení. Šokem byla dvojčata Weasleyovy, kterým štít zezelenal. Pak následovala dlouhá řada červených štítů a Severus netrpělivě čekal na výsledky Pottera a Grangerová. Nejprve šla Hermiona a Snape si ani neuvědomil, že zatajil dech v očekávání barevného ohodnocení. A její štít byl zelený! Severus si oddechl. Z nějakého důvodu se obával, že by neuspěla.
„Potter!“
Loddová se zlomyslně ušklíbla a vypálila kouzlo silnější než na ostatní studenty. Kolem bylo hrobové ticho. Všichni netrpělivě čekali, jak si povede chlapec, který přežil. Harry vyčaroval štít rychleji, než Severus očekával a bez problémů odolal Herminu kouzlu. Ovšem štít nebyl zelený, nýbrž žlutý.
„Tohle je překvapivý výsledek,“ pronesl zaraženě Caradoc. „Mohl bych vás prosím požádat ještě o jeden pokus? Chci se pouze ujistit, že se opravdu nemýlím.“
Situace se opakovala i se stejným výsledkem. Studenti si mezi sebou začali vzrušeně šeptat a Grangerová poslušně zvedla ruku a promluvila: „Pane Winstone, co znamená žlutá barva? Zelený je silný, červený slabý, oranžový průměrný, žlutá je tedy silnější průměr?“
„Vaše teorie by byla správná, kdyby se jednalo opravdu o žlutou barvu. Vy, jako diváci vidíte jen základní barvy, ovšem já vidím všechny odlesky a odstíny, které vaše štíty měly. Proto bych ani červenou neoznačil za vysloveně nejslabší, protože u většiny jsem viděl i oranžový odstín. Barva Potterova štítu není žlutá, ale zlatavá. Stříbrná je vrchol stupnice, kterou formule zvládne určit. Zlatá znamená, že síla štítu je mimo stupnici. Jednoduše řečeno, štít Harryho Pottera je natolik silný, že se jeho síla nedá změřit.“
ČTEŠ
Silnější než magie ( SNARRY)
Fanfic„Láska je mocnější než magie," řekl jednou Albus Brumbál a znovu se o svých slovech přesvědčil, ovšem jinak než by si býval přál. Ve chvíli, kdy se v jeho kanceláři objevila nečekaná návštěva si přál, aby se v tomto svém názoru jedinkrát mýlil, prot...
