Lando Norris - Zakázaná láska

28. Návrat

O dva měsíce později

Pohled Kate

Čím bych měla začít. Byla to velice náročná doba. Je čas jet domu. Od Landa už jsem 3 týdny nedostala ani jednu zprávu. Ani od Daniela. Proto se vracím abych zjistila co se stalo.

Z letadla jsem vystoupila na Vídeňské  letiště a šla si vyzvednout kufry. Max slíbil že mě vyzvedne na letišti, protože spolu rovnou zamíříme na okruh. Čeká nás totiž další závod a vše je teď na mě, protože táta je stále ze hry pryč, stále mu není dobře a tak za něho musím zaskočit já.

Jak jsem říkala, byla to náročná doba. Potratila jsem a nikdo to neví, byla jsem na to celé sama, ani Max o tom neví. Táta se mezi tím zranil při jízdě na motorce takže teď leží doma a dává si zaslouženou pauzu. Slíbila jsem mu že na celý tým dohlédnu. Mám pod sebou teď dva jezdce což je Max jako můj nejlepší přítel a pak Sergio, kterého beru jako velkého bráchu. Bude to tu teď taková rodinná záležitost.

Nic méně se jede domácí závod pro naší stáj takže musím zaujmout a dokázat že na to mám. Dorazili jsme na Redbull ring kde už na nás všichni čekali.  S radostí mě přivítali, protože šlo vidět že jsem jim chyběla.  Bylo to super být po tom všem zase zpátky. ,,Nemám sice připravenou žádnou motivační řeč, jako to dělává můj táta, ale tenhle víkend do toho musíme dát všechno. Musíme ukázat že jako domácí stáj a jako stáj Redbull máme na to tenhle šampionát letos vyhrát, tak se do toho pojďme společně opřít a užít si to na maximum" řekla jsem všem v garáži a následoval potlesk. Byla jsem nadšená že jsem zpět.

Následovala hodina a půl na rozhovor s médii, já osobně mám teď sezení s Totem, Fredem a Zakem. Média spíše směřovali otázky na mě, protože je to pro mě nová pozice a navíc je to domácí závod.

(N): ,,Slečno Horner, mám otázku. Jaké to je být zpátky po té delší době?

(K): ,,Je to úžasné, jsem nadšená že můžu být zase zpátky.

(N): ,,Všichni jsme si všimli že máte velice blízko k Landovi. Máte s ním nějaký vztah, nebo jste rivalové?

(K): ,,S Landem mám vztah čistě profesionální." (zalhala jsem, ale zároveň se mnou nemluví takže mám pravdu) 

Následovali další otázky, ale spíše a zbytek. Odešla jsem proto plnit své povinnosti a všimla jsem si že u garáže stojí Max a povídá si s Landem. Zastavila jsem se a přemýšlela jestli se mi tam chce jít, ale bylo pozdě, Lando mě viděl a tak jsem se za nimi teda vydala. ,,Ahoj" řekl skromně Lando. ,,Ahoj" odpověděla jsem. ,,Hele dám vám dvoum chvilku jo" řekl Max a zmizel. Sakra, pěkně mě tu v tom nechal samotnou. ,,Jak se má naše dcera, nebo syn?" zeptal se mě. Vyhrkli mi slzy ,,Lando já už dítě nečekám" řekla jsem a utekla do zázemí. Stále mám totiž pocit jako bych to malé stále nosila v sobě, ale doktor mi potvrdil že pod už uvnitř není. 

Seděla jsem ve své kanceláři celá ubrečená, ale musela jsem dělat svou práci. Seděla jsem proto u počítače a analyzovala data z minulého závodu, abych věděla jak zkusit nastavit monopost. 

Zaslechla jsem zaklepání ,,Vstupte" řekla jsem. Max se Sergiem vstoupil dovnitř. ,,Všechno už víme, jsi v pořádku?" řekl Sergio starostlivě. Okamžitě se mi spustili slzy a kluci mě hned objali. ,,Je mi to fakt líto" řekl Max. ,,Furt je to čerství. Lando se na to nikdy nezeptal a poslední skoro měsíc se nezajímal vůbec" řekla jsem klukům a utřela jsem si slzy. ,,Lando byl pěkně v šoku, když jsi mu to řekla. Našel jsem ho u mě v pokoji sedět na posteli s hlavou v dlaních" popsal mi Max. Strašně mě ta situace mrzela, to že se to musel dozvědět takhle, ale lepší mu to říct narovinu než abych mu lhala nebo to tajila.

,,Maxi, mohl by jsi mu říct ať se o mě nebojí a hlavně ať jede opatrně" prosila jsem ho. Oba pak odešli a já se dala do kupy, protože musím za chvilku zpátky do garáže zkontrolovat tým a věnovat se hostům a sponzorům.  Stoupla jsem si k zrcadlu a začala se upravoval. Utřela jsem si rozmazanou řasenku a přepudrovala jsem si obličej. 

,,Zdravím vás, vítejte v stáji RedBullu" řekla jsem hloučku lidí, kteří čekali až je pustím do naší garáže. Vydala jsem se k našemu pultu v pit uličce. Na stolku mi ležel kousek papíru kde bylo moje jméno. Strčila jsem ho do kapsy a věnovala se práci.

Celý den utekl jako voda, ale po mé stránce už teda nic moc. Dojela jsem na hotel a byla jsem ráda že bylo po všem. Vidět zase Landa mě bolelo. Konečně jsem došla do svého pokoje a hodila tašku na postel. ,,Musím se vysprchovat" řekla jsem nahlas v opuštěném pokoji. Zvedla jsem se a vešla do koupelny kde jsem se začala svlékat. Z kapsy m vypadl kousek papíru na který jsem málem zapomněla. položila jsem ho na hromádku s oblečením tak abych na něj nezapomněla a vlezla jsem do sprchy, kde už byla puštěná teplá voda od které šla  pára. Začala jsem si mýt vlasy a v hlavě přemítala že si o tom všem musím s Landem pořádně promluvit. 

Vylezla jsem ze sprchy a usušila se. Občas stále koukám na své břicho, které má ještě trochu tvar. Kéž by to těhotenství byl jen sen. Kolem těla jsem si dala ručník a vzala papírek se kterým jsem se posadila na postel. Pomalu jsem ho rozbalila a začala číst:

,,Je mi líto že jsi si tím musela projít sama. Kéž bych celou tu dobu mohl být s tebou. Třeba by se potom tohle nestalo. Štve mě že jsem tě v tom nechal sám. Kdyby jsi něco potřebovala jsem tu stále pro tebe. Je mi jasný že se mnou asi nebudeš chtít mluvit, ale jak jsem řekl, kdyby něco jsem tu stále pro tebe a záleží mi na tobě"

Když jsem to četla spustil se mi potok slz. Vůbec si ho nezasloužím. Lando by si měl najít někoho kdo se mu dokáže věnovat víc a hlavně s ním mít veřejný vztah. Papírek jsem znovu složila a položila ho na noční stolek. Je čas jít spát ráno už musím být na trati a máme první trénink což je pro mě důležité úspěšně dokončit a ukázat tátovi že stáj je v dobrých rukou. Položila jsem se teda do postele. Telefon dala na nabíječku a zachumlala jsem se pod peřinu. Ještě jsem zhasla lampičku na stolku a zavřela oči.