Trpělivost růže přináší

41 Vyjasnění

Bylo jasné, že Zmijozelští budou dnes oslavovat ve Zmijozelské společenské místnosti. Tudíž naši lvi mají čas na to, aby si lízali rány, které jim hadi způsobili. Ron s Harrym hráli prší. Ginny s Hermionou pily horkou čokoládu se šlehačkou. Obě zabalené v dece. Seděly blízko u krbu.

,, Ale no tak... zase? Že ti to za to stojí Harry," šklebil se Ron nad jeho další prohrou.

,, Co víc na to říct... umím to líp," usmál se Harry. Ron nad tím protočil očima.

,, Dáme ještě jednu, tě porazím," řekl Ron sebevědomě a začal míchat karty. Harry se nahnul k Ginny a věnoval jí pusu na tvář. Ta se usmála.

Hermiona pozorovala svoje kamarády s úsměvem na tváři. Byť dnešní zápas dopadnul tak jak dopadnul, usmívali se. I když bylo na Ronovi vidět to, že je alespoň trochu naštvaný. Jenže teď vypadal jinak. Víc uvolněně. Bez to aniž by by mluvil o tom, že zajde za McGonagallovou s tím, že požádá o druhý zápas proti Zmijozel. Usmála se a pokývala nad tím hlavou. Dopila čokoládu a zvedla se ze křesla.

,, Jdu na obchůzku, nemusíte na mě čekat," usmála se.

,, A jen tak mimochodem hůlku si beru taky," zašklebila se.

,, A děláš dobře," odvětil Harry.

,, Alespoň se nebudeme muset o tebe bát," dodala Ginny s úsměvem. Hermiona se ušklíbla.

,, My víme, že se o sebe dokážeš postarat, ale i tak se o tebe bojíme," odvětil Ron.

,, Dobře dobře. Už jdu. Nečekejte na mě," řekla a prošla otvorem s hůlkou za opaskem. Neohlížela se. Prošla všechny patra, Astronomickou věž. Po cestě načapala pár studentů, jak se plíží ve stínu. Ovšem všechny poslala spát. A některé dokonce doprovodila ke vchodu do jejich společenské místnosti, aby měla jistotu, že v pořádku dorazí tam, kam mají, a taky, že se skutečně dorazí tam, kam mají a nebudou se toulat po hradu. A potom už měla jediný cíl. Sklepení.

Cesta jí utekla rychle. Ani se nenadála a už stála před dveřmi do kabinetu. Ty se jako na povel otevřely. Vešla dál. Přes kabinet přešla do laboratoře a přes laboratoř prošla do jeho soukromých komnat. Rozhlédla se kolem sebe. Nikde nikdo. Musel už určitě spát. V krbu dohořívaly kousky dřeva. Raději do něj přihodila pár velkých polen. Ty chytily dech a rozhořely se. Hermiona se spokojeně usmála. Sundala si mikinu. Tu položila na opěradlo křesla. Otočila se. A v tu chvíli se její pohled střetnul s jeho. Onyxová se vpila do oříškově hnědé.

,, Myslela jsem, že už spíš," zašeptala a rozešla se k němu.

,, Čekal jsem na tebe," odvětil s pokrčením ramenou. ,, A navíc tě nešlo přeslechnout. Nechápu jak jsi mohla utíkat před smrtijedy, když děláš takový hluk," zašklebil se.

,, Haha," pronesla s protočením očí. Nenápadně po něm přejela pohledem. Opíral se o futra. Hruď odhalenou. Měl na sobě jen kalhoty od pyžama. A upřímně vypadal vážně dobře. Hodně dobře.

,, Co si mě tak prohlížíš? Mám někde flek?" zeptal se a začal se prohlížet. Nebo minimálně hledat ten neviditelný flek. To se už Hermiona neubránila hlasitému zasmání.

,, Ne, Severusi, nemáš na sobě žádný flek. Jenom vypadáš... tak nějak..." nemohla to doříct. Najednou měla knedlík v krku. A Severus pochopil. Pomalu se k ní rozešel a přivinul si ji do náruče. Hermiona jej pevně objala kolem boků a snažila se nevnímat teplo pramenící z jeho kůže. Ani jeho osobitou bylinnou vůni, která pro ni najednou byla jako droga. Přivinula se k němu ještě blíž a rty přejela po rozpálené kůži. Severus se zarazil a mírně se od ní odtáhl. Nepustil ji. Jen na ni chtěl vidět.

,, Půjdeme si lehnout?" zeptal se a pohladil ji po tváři. Dívka před ním vypadala najednou tak moc unaveně, že by možná stačila ještě chvíle a zhroutila by se mu do náruče. Očima se  s ní snažil navázat oční kontakt, od kterého utíkala.

Možná kdyby se neodtáhl... povzdechla si. Věděla, že mu nemůže uhýbat věčně. Podívala se mu do očí a přikývla. Beze slova prošla dveřmi do jeho ložnice. Ní prošla do koupelny. Zavřela za sebou a opřela se o dveře. Věděla že jej chce. A absolutně nechápala Severusovo chování. To malé odmítnutí ji zamrzelo. Pokývala nad tím hlavou. Ze skříňky vzala tričko na spaní a kraťasy. Sundala ze sebe oblečení a převlékla se. Vyčistila si zuby. Rozčesala a zapletla vlasy, byť to vypadalo, že se s nimi nedomluví. Podívala se na sebe do zrcadla. Začínala mít kruhy pod očima. Povzdechla si. Zhluboka se nadechla a zase vydechla. Byla unavená. Pustila se umyvadla a otevřela dveře, vstoupila do ložnice. Rozešla se ke své polovině postele, na nichž si lehnula.

Severus z ní nemohl spustit oči. Vypadala ještě víc unaveně, než když vešla do koupelny. Lehnula si na postel vedle něj. Možná by se k němu i otočila zády, kdyby ji jemně nechytil za ruku. Přemítal v hlavě nad tím, co udělal špatně, že se dívka ležící vedle něj chová takto. Celou tu scénu si přehrál v hlavě ještě jednou. Hledal jeden jediný detail, který by mu napověděl co udělal špatně. Přejela mu rty po hrudi a on se na to hned odtáhl. Mohla to brát jako odmítnutí? Věděl, že ji chce. A že ona chce jej. Ale nečekal by, že to malé odtáhnutí bude brát jako odmítnutí.

,, Hermiono," oslovil ji jemně a palcem přejel po její ruce, kterou držel v té jeho.

,, Hm?" vrátila mu.

,, Udělal jsem něco?" zeptal se. I hloupý by poznal, že ano. Hermiona záporně zakývala hlavou.

,, Nelži," řekl jemně. Posadil se. Její ruku nepustil. Hermiona na něj otočila hlavu. Též se posadila. Nohy si dala do tureckého sedu.

,, Nic jsi špatně neudělal. Náhodou to asi chápu," řekla tiše.

,, Buď více specifická," odvětil.

,, Bylo ti to nepříjemné, proto jsi se odtáhl," řekla o něco tišeji. Severus nad tím pokýval hlavou.

,, Nebylo mi to nepříjemné. Jen si myslím, že na to ještě nejsi připravená," zašeptal.

,, A jak to můžeš vědět?" zeptala se a otočila na něj hlavu, aby mu viděla do očí.

,, Nezeptal ses mě na to," pokračovala.

,, Nezeptal, protože jsem si myslel, že na to nejsi připravená. Máme mezi sebou určitý kontakt, ale nechci to nijak pokazit. Nechci tě vystrašit. Udělat něco co ti bude nepříjemné a s čím nebudeš souhlasit," řekl. Za každým z těch slov si stál jistě. Nechtěl jí ublížit.

,, Severusi, kdyby jsi něco takového udělal, už bych tu asi s tebou nespala v jedné posteli a nechodila za tebou kdykoliv bych měla tu možnost," řekla s malým úsměvem.

,, A vím, že vše necháváš na mě. Že mě nechceš vystrašit. Upřímně se chováš jako gentleman a toho si moc vážím. Jen pokud máme mít jednou plnohodnotný vztah, tak bys mě neměl odmítat. Měl bys využít situace a ukázat mi, že nejsi ty ten špatný," řekla.

,, Měl bys mi dát důvod proč tě chtít. Proč po tobě toužit. Což ne že bych si ty důvody neuměla najít sama, protože někdy jsi neskutečně sexy. Jen mě prosím neodmítej. Kdyby to zašlo třeba dál než bych chtěla, okamžitě to utnu," řekla s pousmáním.

Severus chvíli přemýšlel nad tím co ji na to odpovědět. Jemně zmáčknul její ruku a přitáhl si ji k sobě do obětí. Hermiona se mu pohodlně uvelebila v náručí. Severus jí věnoval polibek do vlasů a přitáhl si ji k sobě ještě blíž.

,, Půjdeme spát. Za vše, co jsi mi řekla, jsem rád. A budu si to pamatovat a brát na to ohled. Neublížím ti. Neudělám nic co ty sama nebudeš chtít. Slibuji," dořekl to. Hermiona se od něj mírně odtáhla a věnovala mu rozzářený úsměv.

,, Nic jiného jsem ani slyšet nechtěla. Děkuji. Dobrou noc, Severusi," popřála mu dobrou noc a políbila jej na rty.

,, Dobrou noc, krásko," zašeptal a Hermiona se usmála. Severus se položil níž. Hermiona si našla pohodlné místo u něj na hrudi. Zavřela oči a pomalu se začala propadat do říše snů. Ještě stihnula zaznamenat polibek do vlasů, který jí tam Severus vtisknul. To už ale vážně usnula. Severus ji k sobě pevněji přitáhl a začal ji hladit ve vlasech. Usnul až dlouhou chvíli po jeho nebelvírce než si byl jist, že spí dostatečně nerušeným spánkem.