Poslední Hřích 2

1. Hloupost

,,Odvez ji Mátyásy, než zase udělá nějakou hloupost," řekl Arpád, který se přitom podíval na Mimi.

,,Tak, pojď, Mimi, raději tě odvezu odsud," zašeptal ji Mátyás do ucha a přitom ji vzal za ruku a vedl ji ke svému koni. ,,Počkej, Mátyásy," odsekla Mimi a přitom se dlouze podívala na muže, který byl zřejmě Endrého přítelem a který teď právě odjel stejným směrem, jako před nějakou chvíli Endre.

,,Počkej," naléhala na něj a přitom se podívala na Arpáda.

,,Tak dobře," odvětil Mátyás a pustil ji.. A ona hned na to šla k němu. ,,Jak jsi to myslel s tou hloupostí, Arpáde?" zeptala se a přitom Arpáda probodla pohledem. ,,Copak ty nevíš, Mimi, vždyť tohle všechno bylo kvůli tobě," odpověděl vztekle a když k němu přišla, tak ji popadl za vlasy.

,,To jen kvůli tobě jsem ho vyzval na souboj," řekl a přitom se ji podíval do očí. ,,Takže pokud ta děvka, která to schytala místo něj, nepřežije, tak je to všechno tvoje vina. Rozumíš, tvoje vina. Mimi!" a přitom ji zatáhl za vlasy tak silně, až vyjekla bolestí.

,,Au! To bolí!" křikla, ale on ji nepustil. Mátyás chtěl jít k ní, ale věděl, že není radno si s Arpádem zahrávat, když je nazlobený. Nebo ho jen něčím provokovat. Proto zůstal tam kde byl, i když krev se v něm vařila, když viděl, jak Mimi pláče bolestí.

,,Nech ji Arpáde!" křikl na svého přítele a přitom měl v očích vztek.

,,Aáá zdá se že tu máš Mimi zastánce," odsekl a přitom se podíval na Mátyáse. ,,Ale co je mi po nějaké jeho děvce, která se obětovala místo něj..Protože jinak by to schytal, rozumíš, schytal.. by to Mimi, zabil bych ho..Nebýt toho že jsi se tu objevila ty, stejně jako ta jeho děvka..tak by už teď ten tvůj miláček ležel v kaluži krve, s prostřeleným srdcem" řekl a bylo na něj poznat že je rozzuřený, protože pak ji bez všeho všudy pohodil na zem.. 

Jakoby nic.

,,Odvez ji Mátyásy, teď ji nechci vidět. A kdyby zlobila, tak ji dej pár na zadek," odsekl a potom už přešel ke svému koni a vyhoupl se na něj tak rychle, že za chvíli už zmizel někde v dáli.

,,Tak pojď, Mimi," řekl Mátyás a přitom ji podal ruku a pomohl ji vstát.

Ona jeho ruku přijala a stiskla jeho pevnou dlaň, když se zase drápala zpátky na nohy. ,,Neplač," zašeptal, když uviděl v jejích očích slzy a setřel ji je svou dlaní z tváře.

,,Neplač, Mimi," řekl po chvíli a přitom ji na to samé místo pohladil a ona k němu zvedla své uslzené oči a jejich pohledy se zaklesly do sebe. ,,Neplakej, už miláčku," konejšil ji a pak se jeho rty dotkly její teplé a vlhké tváře a potom se přesunul k jejím ústům, které bez milosti dobýval.

Políbil ji a ona v tu chvíli plakat přestala.