Pochybení 43

176 24 7
                                    

Hermiona nechápala, kde bral Severus tak dobré sebeovládání, protože ona se každou chvílí přistihla při plánování přemístění ke starému Snapeovi. Lily doma chyběla a Hermiona ztrácela trpělivost. Měla by ji mít doma pod kontrolou, vynadat jí za nepřiměřené chování, monitorovat každý její krok a vymlátit z ní, proč se rozhodla pracovat s Delphini. Jednalo se stále o malé dítě, ale Severus to tak nevnímal. Absolutně se stáhl. Informace, že se stále skrývala u jeho otce, mu naprosto stačila k tomu, aby druhý den vstal, snědl snídani a přemístil se do práce. Večer se vrátil jako obvykle, snědl večeři a usadil se s novinami před krbem. Hermiona nespokojeně přecházela po místnosti.

„Takhle to dál nejde!" Rozešla se ke dveřím, které se před ní zabouchly. Severus pouze líně máchl hůlkou, aniž by odtrhl pohled od novin.

„Nechoď za ní znovu."

„Přivedu ji domu, i kdybych ji měla znehybnit a přenést až do dětského pokoje."

„Hermiono," povzdechl si unaveně, „tohle není řešení."

„Není? Jak ji ochráníme, když nebude u nás?" Sáhla na kliku a manuálně otevřela. „Jdu ji vyzvednout."

Hněvala se i sama na sebe, že se předešlého dne nechala přemluvit, aby dívka mohla i nadále zůstat u dědečka. Lily slíbila Hermioně, že tam zůstane po zbytek prázdnin, jenže čím více hodin uplynulo, tím více si čarodějka nadávala, jak hloupá a naivní byla. Zkratovitý souhlas podpořila i náhlá přítomnost Regieho, jenž nechtěl trávit čas ve Snapeově přítomnosti. Hermiona před ním nechtěla na Lily křičet, či ji zneškodnit kouzly. Podlehla chvilkovému vykolejení.

„Hermiono, stůj! Co jí řekneš, až ji násilím přivedeš?" Severus se také neuroticky postavil na nohy a začal pochodovat před krbem. Pohyboval se shrbeně, takže vypadal ještě starší, než doopravdy byl. „Zatím víme, kde je. Nedělá nic špatného a my ji můžeme kontrolovat. Dokonce ti prozradila, s kým je..." Prohrábl si pomalu šedivějící vlasy, načež upřel na čarodějka znavený pohled. Hermiona si ani nepamatovala, kdy jej viděla při síle naposledy. „Věří ti – alespoň tobě."

„Zahnal jsi ji do kouta tím náramkem, proto použila slova, jaká použila, ale věří ti stejně jako mně. Když ji přivedeme, uklidní se."

„To je tvé zbožné přání," odfrkl. „Naší malé holčičce někdo otevřel oči," zašklebil se raněně, „a ona konečně pochopila, co jsem byl zač."

„Severusi, tohle je hloupost."

„Měl jsem to stejně." Hermiona se k muži urychleně přiblížila, aby mu nabídla svoji fyzickou oporu, přestože byla o hlavu menší. „Žil jsem v otcově stínu, dokud mi Smrtijedi neukázali, že na rozdíl od mudlů mám moc..." Pomalu se vrátil na své místo, zatímco žena se posadila na jeho klín. „Podali mi hůlku a já kouzlil – Lily pochopila, jaký jsem byl, a má mě za vraha." Povzdechl si a zabořil obličej čarodějčina ramena. „A protože mě nemůže přemoci – tak jako já tátu –, utekla."

„Mě spíš zaráží, proč chrání Teddyho. Ten kluk neměl prostor udělat chyby, za které by ho chtěli Smrtijedi dostat." Bříškem palce hladila Severusovu šíji, aby jej alespoň trochu uvolnila.

„Zatím se nic neděje," připomněl, „jinak by se Lily neválela u táty na gauči."

„Čeká na rozkaz od Delphini."

„Voldemortovy dcery."

„Severusi," zvedla kouzelníkovu hlavu, aby viděla do černých očí, jaké měla i jejich dcera, „Lily není hloupá. Nebude riskovat život."

„Jestli se zapletla se Smrtijedy, jsem si jistý, že je ochotná riskovat právě ten." Hermiona se snažila prsty vyhladit všechny vrásky. „A já blbec ji ještě naučil bojovat!"

„Ani jeden z nás to netušil, lásko. Chtěl jsi jí prostě pomoct."

„Pomoct," vydechl těžce, načež zavrtěl hlavou. „My to podělali, Hermiono. Už když jsi otěhotněla," ženě se při vzpomínce stáhlo hrdlo, „přísahal jsem, že nedovolím, aby se mé dítě, se kterým jsem nikdy nepočítal, muselo někdy účastnit takového zvěrstva. A dařilo se mi – děti vyrůstaly v bezpečí, dokonce jsem mohl být i součástí jejich životů..." Hermionu mrazilo z každého slova. „Jenže stále vyrůstaly se mnou. Je jen otázka času, než si i Regulus uvědomí, co jsem zač, a budu se mu příčit ještě víc než teď."

„Miluje tě."

„Vidím, jak se mi vyhýbá, ale možná se díky tomu nevydá na scestí stejně jako Lily."

„Tak ji přivedeme," navrhla znovu čarodějka s nadějí.

„Ne," zamítl rozhodně. „Chci mít v budoucnosti možnost být i nadále Lilyiným otcem."


Myslíte si, že se Severus trýzní zbytečně, nebo Lily opravdu zjistila něco, co ji přinutilo konat.


Snamione: Ve středu mociKde žijí příběhy. Začni objevovat