Dohoda Krve(Aemond Targaryen Fanfikce)

1.

Být bastardem koruní princezny není snadné. Všichni vědí že jsem byla původně bastard. Můj otec je králův bratr, Daemon. Ještě před tím než si má matka vzala sera Laenora ji Daemon vzal do domu rozkoše a výsledkem jsem já. Rhaenyra odmítla se mě vzdát. Král mě hned po mém narození prohlásil za legitimní, jsem princezna ale i tak, všichni vědí jaký je můj původ a fakt že i o mích bratrech se spekuluje že jsou bastardi sera Harwina Stronga, hodně to podkopává pověst naší matky. Když má jednoho bastarda o kterém všichni ví, proč by nemohli být bastardi i moji bratři. Není to snadné. Tím že o mě se to ale ví na jistotu jsem terčem těch nejhorších urážek. Hlavně od Aemonda. Já mu ale zase můžu vpálit do ksichtu že za prvé, nemá draka. A za druhé, je na půl Hightower zatímco já jsem 100% Targaryen, mám v sobě trochu Arrynské krve ze strany matky a babičky ale je to vzdálené. Tyhle dvě věci ho obvykle alespoň na chvíli umlčí. Dnes jsme zase všichni v dračí jámně. Právě přiváděli mého draka, Velarys je tmavě modrý jako noční obloha s jasně rudými okraji křídel. Jeho vejce jsem měla v kolébce a vylíhl se jen pár dní po mém narození. Je mu stejně jako mě a už teď je opravdu velký. Taky rychlí růst je u draků vzácný, údajně takhle rychle rostl jen Balerion. Velarys je už teď schopný vzlétnout se mnou na zádech. Nemůžeme letět moc vysoko ani daleko ale dokáže se mnou vzlétnout a to je vyjímečné. Už taky umý všechny poveli a poslouchá mě. Kluci mě sledovali jak na něm létám po dračí jámně a jak dokonale poslouchá mé příkazy. Nakonec jsem mu přikázala spálit ovci kterou mu přivedli, přistáli jsme, slezla jsem a nechala ho ji sežrat. Došla jsem ke klukům, kromě mě jen Aegon už létá ale pořád neumí povely ve Vysoké Valyrijštině. Všichni čtyři mě s obdivem sledovali. Aegon a Aemond se to ale rychle snažili skrýt když si uvědomili že se dívám. ,,To bylo úžasné!" Vyhrkl Jace. Jen jsem se usmála. Odvedli Velaryse a Aegon, Jace a Luke začali říkat Aemondovi že mu našli draka. Nevěřil jim to. Pochopitelně ale bylo poznat že by tomu věřil rád. Jen jsem to sledovala. Když jsem ale viděla že přivedli prase ke kterému přidělali křídla, bylo mi ho líto. Viděla jsem jak se mu smějí. A potom odešli. Aemond tam jen stál s prázdným výrazem. Měla jsem chuť za ním jít a říct mu něco jako aby si z toho nic nedělal nebo tak ale potom jsem si vzpoměla na ty urážky kterými mě zasypává každý den. Všimla jsem si ale že jde dolů k drakům. Rychle jsem šla za ním. ,,Aemonde!" Otočil se a probodl mě jedovatýn pohledem. ,,Co je ty děvko?" Původně jsem mu chtěla říct aby tam nechodil protože je to nebezpečné ale tohle všechen soucit který jsem cítila zničilo. ,,Doufám že schoříš." Odpověděla jsem a odešla. Krátce na to se matka rozhodla že se přesuneme na Dračí Kámen. Konečně se nebudeme muset potýkat se všemi těmi urážkami.