4

260 13 0
                                    

Máme tady zase ráno a já se probouzím zase v pokoji sama co se dalo čekat pomalu jsem vstala z postele a zamířila si to do koupelny se vysprchovat a udělat higienu a zamířila jsem si to za klukama do kuchyně a doufala že tam nebude jedna osoba

"Dobré ráno„ řekla jsem"dobrý„ odpověděli navzájem Calin a Will Petr se zvedl z gauče a šel směr ke mě neříkám nic trochu jsem se bála

"Je ti líp včera si na tom nevypadala nejlíp„ jo super připomíná mi noc na kterou jsem chtěla zapomenout

"Jo je mi líp je tady?„"je ale je zalezlej v pokoji nechce vylézt„ aspoň že tak nic jsem mu na to neřekla a šla jsem si udělat svoji snídani spíš jsem vzala nějakej jogurt z ledničky a lžičku a to bylo všechno Petr zase odešel za klukama takže jsem tady byla sama a mohla jsem v klidu přemýšlet

No ahoj chyběla jsem ti? Jo a jak se cítíš po tom že už tě nikdo nemá rád vlastně nikdy neměl ale ty si byla zaslepená slovy"mám tě rád, spolu to zvládneme“ takže doufám že už sis uvědomila že seš k ničemu

"Ty mi chybět nikdy nebudeš „ zašeptala jsem si pro sebe když v tom se ve dveřích objevila malá blondýnka jak se sem sakra dostala?

"Ahoj kluci„ zakřičela přes celej barák slyšela jsem jak jde do kuchyně"a ty„ řekla nepříjemně jak kdybych ji tady snad vadila

Zlato kolikrát ti to budu říkat ty vadíš každýmu

"Co tady děláš?„ zeptala jsem se jí"nic ti do toho neni a teď uhni„ a bouchla do mě loktem a šla jasně za sofianem do pokoje neříkám nic ale pořád mě bolej dost ty ruce takže jsem trochu sikla bolestí a vydala se za klukama do obýváku

"Jak já ji nenávidím„ řekla jsem jim když jsem si sedla na kraj gauče"nejseš sama„ řekl Calin a koukl na mě lítostným pohledem

"Kluci můžu se vás na něco zeptat?„ tyhle myšlenky se mi honí hlavou od včerejška jak dlouho má tu blondýnu a proč jsem tady

Všichni na mě koukali abych začala mluvit, hluboce jsme se nadechla a začla

Tak a teď chci vidět jak to zvládneš ze svim sebevědomím a odvahou

"Asi jako první bych se vás chtěla zeptat jak se jmenuje sofiho přítelkyně a jak dlouho s ní je„"Jmenuje se Nikola a je sni asi 2 měsíce„ řekl mi upřímně Petr neříkám nic ale docela to zabolelo 2 měsíce a já to vim az teď no super

"A ta druhá je proč sme se nastěhovali jsem a upřímně musíte to vědět určitě ste si neřekli tak pojď bydlet k nám a vem i sestru takže ze mě nedělejte debila že nevíte„ už na mě asi 5 minut kokaj a nic neříkají neříkám nic ale začíná mi to bejt nepříjemný nevim co mam čekat teda kdybych neslyšela zvuky který mě doslova zabili na místě

Mám vůbec říkat jaký zvuky? Dám vám nápovědu sofian jeho pokoj a Nikola stačí?

"Můžete to už říct?!„ řekla jsem už trochu podrážděně

"Řeknu ti to narovinu, nezvládá tě už sám prej je to z tebou těžší a těžší prej to s tebou de z kopce dolů a už neví jak ti má pomoc je už z toho zoufalej bojí se o tebe že si uděláš něco horšího než si ublížíš a začíná z toho mít i on problemi  takže se nás zeptal jestli mi nemůže z tebou pomoc„ no do prdele Willy čekala jsem všechno ale že si myslí že jsem schopná se zabít …

Vidíš měla jsem pravdu mám ji vždycky A ne snad?  Jo a s tím zabitím však nad tím asi už 3 měsíce přemýšlíš tak proč to neudělat? Když si to myslí i Sofian přeba to není špatný nápad ne?

Není to nejhorší nápad co si budem…
______________________
Další kapitola tu snad se líbí pardon za chyby❤️

Všechno je moje chyba/Cz rapKde žijí příběhy. Začni objevovat