Všechno je moje chyba/Cz rap

6

"nedělej to!„ řekl has za mnou za kterym jsem se ani netočila nechtěla jsem ho vidět

"Proč? Nic mě tady nedrží„ řekla jsem s klidným hlasem neměla jsem proč mu lhát

"Co to říkáš máš tady rodinu všechny!„ jo rodinu na to jsem se uchetla tak "rodinu" která mě ani nehledá a vlastně ani nemá důvod nejsem nic

Tvl Hoka co se to s tebou děje? Už ses jak já

"Hele bude lepší když odejdeš a prostě mě necháš skočit nic mě tady nedrží víš můj vlastní bratr mě nemá rád a moje rodiče se na mě vysrali přátelé jsem měla ale v Praze takže takhle ti to řeknu jsem v úplný piči sebepoškozuji se a můj nejlepší kamarád se zabil jenom kvůli mě takže co by si dělal ty na mim místě?„

Pořád jsem se na něj ani netočila jenom koukala dolů a přemýšlela nad svim celim životě a nad myšlenkou proč jsem to neuděla dřív?

Hele nechci ti nic říkat ale ten borec tam stojí jak hromádka neštěstí takže si ublížila dalšímu gratuluju ti, sbíráš to jak bodíky

"Prosím nedělej to máš cekel život před sebou nestojí ti to za to i když si to neměla jednoduchý a nejspíš ani nemáš tak se zamysli jak z toho bude zničena tvoje rodina? Vážně jim to chceš dělat ještě těžší?„

Borec mě nepřestává udivovat on nemůže prostě vypadnout. Z nechucením jsem se na něj konečně otočila abych věděla s kým tady vůbec tu celou dobu mluvim

"Chceš mi ještě něco říct nebo už půjdeš?„ řekla jsem mu chladně do očí "ty si vážně nenecháš říct„ ale v tom momentu další hlasy ale z dálky"Izi seš tady!„ super našli mě doprdele kdyby tady nebyl už bych to s něma nemusela přežívat

"Izi„ řekl sofian když mě viděl jak stojim pořád na kraji mostu "co to děláš!„ zařval na mě Petr

"Seš slepej nebo to chceš říct jo a poděkujte tady záchranáři protože kdyby se tady na random neukázal tak ležim už tam dóle„ ukázala jsem na něj a pak dolů

Víš že to pořád můžeš udělat? I když se ti to nepovedlo tak existujou i jiný dny

"Izi slez prosím dolů„ řekl ze slzama v očích sofian a šel pomalu ke mě kluci na nás jenom z dálky koukali

"A co když ne? Doprdle sofiane sere se mi celej život! To ty si tady žiješ šťastnej život máš přítelkyni máš kamarády máš všechno a víš co mam já?! Úplný hovno nemám ani už tebe doprdele vždyť ty si mi řekl že mě už nemáš ani rád a že jsem jenom přítěž a teď chceš abych slezla dolů a bylo zase všechno v pohodě? Ale ono to už nikdy nebude v pohodě tak si sunedej ty růžoví brejle a přepni se do reality protože nevim jak dlouho tady ještě budu kdyby se tady on neobjevil tak mě najdete támhle dole nebo mě vůbec nenajdete tak kurva proč chceš abych slezla když ti na mě ani nezáleží!„

řvala jsem na něj neměla jsem v sobě nic jenom černou díru kterou snad už nic nikdy nezaplní na venek jsem možná byla šťastná ale ve mě neni nic jenom bolest která mě žere každým dnem víc a víc

Sofian nic neříká nikdo nic neříká všichni na mě koukaj jak na hromádku neštěstí

Zlato ale ty si hromádka neštěstí vlastně ty seš to neštěstí sofian byl šťastnej když tě nemusel hlídat a myslím si že  kluci taky aspoň by tě nemuseli hledak po Brně jak debilové a pak tě najít na hraně mostu

"Prosím slez„ řekl sofian a šel pořád ke mě blíž a blíž to už za náma šli i kluci teda až na toho kluka ten tam stál a nic neříkal

"Izi prosím slez nemá to cenu„ řekl teď Willy

"Izi my tě ze vším pomůžeme Jenom musíš slézt z toho mostu dolů„ řekl Calin jo pomůžete a jak?

"Izi prosím slez mi tě máme rádi a nechceme o tebe přijít„ řekl Petr dobrý se tady střídejte a dělejte ze mě větší trosku než jsem

"Izi prosím já se ti za všechno omlouvám já-já nevěděl jsem co říkám prosím odpusť mi a slez z toho mostu„

Co s tebou holka zase budeš zaslepena slovama že tě má rád nebo se proti tomu postavíš a nebo další den se sem půjdeme podívat znova?

Pomalu jsem slezla a nevěděla co dál sofian se na ně vrhnul a obejmul mě nevěděla jsem co mam dělat neměla jsem najednou žádný city nevěděla jsem co se mnou je proto jsem tam prostě stala a nic nedělala

Pak mě obejmuli i kluci a já pořád nemohla uvěřit že jsem to málem opravdu udělala

"Pojď půjdeme domu„ řekl sofian a chytil mě za ruku a táhl zase tam od kud jsem utekla a měla v plánu se tam už nevrátit tak zvaný "domov"

Problém byl že jsem necejtila nic zlost na sofiana smutek, obavy že mě někam pošlou prostě nic říkám bylo ve mě prázdno
__________________________________
Vše pro tuto kapitolu pardon za chyby❤️