Zelená v barvách černé (House of the Dragon)

Procházka

O tři dny později

Kiara pov

S Aemondem jsme se procházely v zahradách když najednou přerušil ticho které mezi námi panovalo ,, a jak to že máš draka pokud vím žádný rod nemůže mít draky kromě Targerienů" . Nad tím jsem se musela pousmát ,, vždycky tu draci byly někteří divocí někteří měli jezdce já jsem Dionna našla jako divokého potom co jsem za ním dlouho chodila mi dovolil se na něm svést nevím jak a proč ale mám ho a je to skvělé" zasnila jsem se. Aemond se uchectl ,
,, to já jsem Vhagar získal na pohřbu mé tety Laeyny Velarion které patřila a kde jsem přišel o oko" bylo mi ho líto.
Zeptám se ho na otázku na kterou jsem chtěla znát odpověď. ,, A jak se ti to stalo jestli se tě teda mohu zeptat vím že to je citlivé téma". Aemond se zastavil tudíž já taky. ,, Vyřízl mi ho můj synovec Lucerys Velaryon kvůli tomu že jsem získal Vhagar" když to dořekl viděla jsem jak se mu křiví obličej vztekem. ,, Jako naschvál nebo to byla nehoda" zeptala jsem se podezíravě protože pochybuju i když ho neznám že by něco takového udělal. ,, Byla to nehoda při rvačce protože Vhagar měla přejít na Laeninu dceru Raeynu a já jsem jí tak trochu ukradl" ,, aha to je mi líto" hlesla jsem. ,, A co ty jak to že nemáš žádné viditelně rány vždyť jsi mi říkala že často bojuješ" odklonil téma jiným směrem. Podívala jsem se na blízký strom a rozeběhla se k němu. Aemonda jsem tam nechala bez odpovědi. Vylezla jsem na strom a sledovala úžasný západ Slunce. Přopmělo mi to jak jsme na to koukali s mím mladším bráškou. Při té vzpomínce mi vhrkli slzí do očí. To ale byl už Aemond na stromě ,, co se stalo" řekl starostlivě. ,, Nic co by se dělo" snažila jsem se zamaskovat slzy ale bylo už stejně pozdě. ,, Mám být tvůj manžel a chci vědět co tě trápí" podívala jsem se na něj a udělala to co by nikdo v tu chvíli nečekal. Přitulila jsem se k němu hlavu zabořila do jeho ramene.Aemond to samozřejmě nečekal a málem se svalil dolů. Naštěstí jsem ho chytila. Koukli jsme na sebe pohledem 'co se to právě stalo' ale potom už jsme neudrželi smích. Vtom ale někdo šel. Alicent. Naštěstí nás ještě vidět nemohla ale slyšet nás určitě musela. S Aemondem jsme skončili dolů a zalezly do keře a to právě v čas. ,, Aemonde, Kiaro" málem mi urvala uši a Aemondovi asi taky soudě podle toho že si je zacpával stejně jako já. Když konečně odešla tak jsem měla bezva nápad ,, pojď půjdem se proletět" koukala jsem se na něj s úšklebkem. ,, Blázníš vždyť je noc nebo spíš večer" řekl zmateně a můj úsměv se mnohem víc rozšířil
,, to je jedno ale stejně, setmělo se a to by se lítat němělo" zamračil se. Uchechtla jsem se a už ho táhla ale co mě překvapilo bylo že se nebránil. Potají jsme procházeli po chodbách vtom jsem za sebou slyšela ,, Hmm Hmm" v tom mi to došlo. ,, Kde tu máte draky hi hi" podívala jsem se na něj. ,, Opačným směrem mladá dámo" řekl pobaveně. ,, Co jen počkej já nejsem žádná dámička ze dvora". Aemond zřejmě pochopil a začal honem rychle zdrhat. Honili jsme se než jsme doběhli kam si někam.
,, Vítej v dračí jámě Kiaro" Rozhlížela jsem se ale to už mě Aemond vzal do náručí ,, hej" podívala jsem se dotčeně na něj. Aemond mě asi chtěl vzít na Vhagar ale už dlouho jsem s Dionnem neletěla a tak jsem ho chtěla trochu provětrat.Byla jsem i rychlejší než Aemond. Ten vítr ve vlasech byl úžasný ale ti dva mě už dohnali. ,, Tak co říkáš na takovouhle noční projížďku" zařvala jsem pobaveně na Aemonda ,, fajn uznávám měla jsi pravdu" zařval mi nazpět ,, to já vždycky" to bylo vše co jsem mu odpověděla ale pak jsem se vydala vstříc obloze.

Trochu kratší kapitola v porovnání s tou předchozí ale stále doufám že se vám líbila jako ta první ♥️🖤