Vedlejší účinky rituálu aneb když se něco posere...

3.

Hned v neděli po snídani mířil Harry do ředitelny celý natěšený. Těšil se, že se znova setká s Maríou. V ředitelně potkal jen Hermionu, která mu oznámila, že Severus musel neodkladně odjet.

,,Je mi to líto Harry, ale půjde s tebou někdo jiný," řekla mu Hermiona a v očích měla sto rarášků.

,,Kdo?" zeptal se Harry, když v tom se ozvalo zaklepání na dveře a vzápětí vstoupil nikdo jiný než Draco.

,,Tak co Pottere, můžeme vyrazit?" Draco se úplně tetelil blahem, že mohl Harryho opět naštvat.

,,Merlinovy koule, to mi snad Severus dělá naschvál! Proč zase ta odporná fretka. To na tomhle zatraceném hradě není někdo jiný?" Harrymu se zdálo, že se proti němu všichni spikli.

,,Pottere já to vidím tak, že ty máš štěstí, protože jdeš se mnou, ale co mám říkat já? A pohni se už, nemám na tebe celý den. Už se nemůžu dočkat, až se seznámím s dalším z Potterovic klanu, i když přes desáté koleno."

Harry vrhnul ještě nasupený pohled na samolibě se tvářící Hermionu a beze slova prošel kolem Draca ven. Za hranicemi Bradavic si uvědomil, že neobnovil lokační kouzlo na stromě, což znamená, že bude muset Draca vzít za ruku. Do prdele. Dnešek už nemůže být horší. Nasupeně se otočil na Draca, který šel pár kroků za ním, a neochotně k němu natáhl ruku.

Draco na jeho ruku nevěřícně pohlédl. Pak pokrčil rameny: ,,Ani se tomu nedivím, jen ty můžeš zapomenout na něco tak primitivního jako obnovení lokačního kouzla."

S úšklebkem se chopil Harryho nabízené ruky. Když se dotkli, oba se na sebe podívali. ,,Co to bylo?" zeptal se Draco. Rukama jim projelo lehké mravenčení. Oba najednou se pustili a utřeli si ruce do kalhot. Chytli se znovu a nic se nestalo.

Harry jeho ruku sevřel pevněji, než bylo při přemístění nutné. Když se objevili u domu Maríi, Draco si promnul ruku a zahýbal znecitlivělými prsty. Přimhouřil na Harryho oči. ,,Jen jsem nechtěl, aby ses pustil," a s chichotáním se rozešel k domu. Vzápětí se zastavil tak prudce, že do něj Draco vrazil.

,,Pro Merlina co zas děláš?" čertil se Draco, když udělal krok vzad, aby ustoupil od Harryho.

,,Sorry, ale chtěl jsem tě poprosit, aby ses alespoň po dobu, co tu budeme, snažil nechovat jako ty. María se teprve včera dozvěděla o světě kouzel a nepotřebuju, abys ji rozrušoval svou osobitou povahou. Nech si svoje poznámky o mudlech a pokus se chovat slušně," varoval ho Harry s prstem zdviženým k jeho obličeji.

,,Divil by ses, jak se umím chovat, když chci. A mimochodem na univerzitě jsem měl nejlepší kamarádku, která je mudlorozená. Můj přístup k mudlům se trochu změnil. Vždyť i Grangerovou jsem přijal, jakožto paní Snapeovou."

V tu chvíli je zahlédli oba kluci a rozběhli se směrem k nim.

,,Ahoj, Hally uděláš nám zase ty míčky co včela?" a se zájmem se podívali na Draca.

,,Čau kluci, tohle je můj kamarád Draco a taky umí vyčarovat míčky. Draco, tohle je Martin a Daniel, synové Maríi."

,,Ahoj," pozdravil se s nimi Draco. ,,A umím něco lepšího než míčky," ušklíbl se na Harryho. Vytáhl hůlku a vyčaroval velký roj pestrobarevných motýlků, kteří se hned rozletěli na všechny strany. Mávl s ní znova a všichni motýlci létali jen metr nad zemí. Třetí mávnutí hůlkou a mezi motýlky se objevili ještě malincí ptáčci.

,,Martin má ptáčky a Daniel motýlky. Když se jich dotknete tak zmizí. Kdo vyklidí dříve vzdušný prostor, vyhrál."

Kluci se s radostným ječením rozběhli, aby jich pochytali, co nejvíc.