Všechno je moje chyba/Cz rap

16

Probouzím se na studené podlaze ani nevim kde nic si nepamatuju

Pomalu otevřu oči a koukám po místnosti kde to jsem? Vypadá to jako koupelna u našich…

Na sucho jsem polkla a protřela si oči jestli se mi to všechno jenom nezdá ale ne ležim tady na zemi u našich doma kde už jsem se nikdy nechtěla vrátit co tady dělám

"Drž už hubu kurva Elizabeto!„ zařval můj otec na moji mámu  ze zdola nene tohle musí bejt jenom noční můru nemohl to bejt jenom sen nene prosím pomalu jsem se postavila a koukla jsem se do zrcadla nene nemůže mi bejt zase 18 prosím já už nechci

Začala jsem brečet nemůžu to mu uvěřit že to všechno byl jen sen vždyť to bylo tak reálný

Slyšela jsem ránu ze zdola až jsem po vyskočila utřela jsem si slzy a pomalu otevřela dveře vyšla jsem na chodbu a vydala se ke schodům

Viděla jsem ho moje tělo jako kdyby ztuhlo. Stojí nad mou matkou a kope ji do břicha nemůže tohle bejt realita vždyť tohle už jsem zažila teda myslím jako ve vzpomínkách jako bych tohle už někde viděla ale nejsem si jistá

Stala jsem tam a pozorovala je proč to dělá ráda bych jí šla pomoc ale vim že by to dopadlo ještě hůř

Na chvíli přestal a koukl se směrem ke mě nene to ne rychle jsem se otočila a běžela do pokoje zamknula jsem se a sjela po dveřích dolů prosím ať mě neviděl prosím

"Ty malá děvko myslíš si že jsem tě neviděl kde seš!„začala jsem hrozně brečet moje tělo se hrozně klepalo a já věděla že tady už neni cesty zpět

Seděla jsem tam asi ještě 2 minuty než někdo vzal za kliku lekla jsme se ale pořád se nehnula nešlo mi to

"Tak tady seš„ řekl, cítila jsem jako kdyby se usmál začal za kliku brát silněji aby otevřel nevěděla jsem co mam dělat proto jsem radši odstoupila

V tu chvíli se dveře rozrazili a já tam jen tak stála koukala jsem na něj ze strachem a slzama v očích nechápu to myslela jsem si že jsem od něj utekla že jsem bydlela u sofiana to všechno co se stalo byl jenom sen? Jen to ne prosím. Viděla jsem to co jsem vidět nechtěla  měl rozšířený zorničky bylo mi to jasný začala jsem couvat co jen to šlo než jsem narazila do stěny

"Ale kampak by si chodila„ a šel pomalu ke mě začala jsem ještě víc brečet nevěděla jsem jak tohle zastavit nebo co udělat abych jeho  zastavila

Přišel ke mě a dal mi facku  takovou že jsem spadla na zem hrozně se mi motala hlava zvedl mě ze země a padla další skoro jsem neviděla ta nesmírná bolest byla po celim těle

Začal mi boxovat do břicha já už to nevydržela a spadla na zem neměla jsem sílu všechno mě bolelo

"Tak co ty malá kurvo? Už sis uvědomila že seš tlustá a že by si měla zhubnout nebo rovnou to ukončit!? Seš nechutná jako tvoje matka seš celá po ní zlatej sofian ty si tady neměla vůbec bejt couro jedna kolika si už dala co? Něco ti řeknu skoro každej den tvoji matku provádím z krásnejma holka z klubu a to ty ani tvoje matka nikdy nebudete takže ty malá děvko pamatuj si že jestli tě někdo bude mít jednou rád tak je to ubožák protože tebe ani nejde mít rádo„ tyhle slova jsem slyšela skoro každej den ale každým dnem ty slova boleli víc a víc

Ležela jsem před nim na zemi a ani jsem se nehnula všechno mě bolelo

Jenom se zasmál nad mym stavem a odešel, jako by ten stres ze mě odpadl ale ta bolest byla víc a víc intenzivnější snažila jsem se uklidnit ale místo toho jsem zavřela oči a snažila se usnout

"KURVA!„ zakřičela jsem když jsem se probudila dala jsem si kolena k hlavě a začala jsem historicky a nezastavitelně brečet další vzpomínka  ale  tak reálná já si myslela že tohle všechni byl jen sen tak strašně jsem se bála

Pomalu jsem otevřela dveře a šla k mimů pokoji zamknula jsem se a sjela po dveřích pořád jsem cítila tu bolest s toho snu nechápu to

Pomalu jsem se přemístila ke skříni a převlékla jsem se do čistého vzala jsem si mikynu a tepláky a rozhodla jsem se jít ven kašlala jsem na to jak vypadám a vydala se ke dveřím po cestě jsem na štěstí nikoho nepotkala vzala jsem si klíče a vyšla ven rozhodla jsem se jít do parku ráda bych si koupila nějakej chlast ale dala jsem si prášky abych se uklidnila takže smůla

Sedla jsem si na lavičku jako tentokrát v Pardubicích jenom na jiným místě jsem strašně unavená celý tělo mě bolí a pořád nám strach z toho snu

Bojim se že když zavřu oči znova budu mít další vzpomínku a to já už nepotřebuju. Bylo to hrozný jako kdybych tam byla všechnu tu bolest jsem cítila je mi hrozně

Vidim nějakýho totálně nelityho borce jak si to jde ke mě a nějaký kluci taky pěkně nality za ním panebože jen to ne

"Do piči Dominku můžeš jednou jít rovně„ řekl tem za ním když zmiňovaná osoba spadla do keře nevim proč ale musela jsem se tomu zasmát což jsem asi neměla

"Čemu se směješ ty malá děvko!„ řekl ten za nim neviděla jsem mu do obličeje ale naháněl mi strach

Když zmiňovaná osoba přišla blíž poznala jsem jí Jakub co on tady dělá takže ten Dominik co spadl do toho keře je ten Dominik s Pardubic

Na nic jsem nečekala a vydala se k němu Jakub na mě ještě něco řval a chtěl mě zastavit ale z jeho stavem se mu to úplně nevyšlo

"Dominiku seš v pohodě„ zeptala jsem se ho když jsem k němu přišla  dala jsem mu ruce na tváře abych si ujistila že jsou to oni

Jo měla jsem pravdu ale co tady sakraj dělalaj

"Nešahej na mě ty malá děvko„ bum další vzpomínka vybavena jestli to takhle bude pokračovat nevim jak dlouho to vydržim

"Jaká děvka Dominiku jestli seš takovejhle na každou tak se nedivim že nikoho nemáš„ nechala jsem se trochu unést

"Co?„ zeptal se nechápavě a konečně se na mě otočil a když mě viděl jako malýmu dítěti se objevil na rtech úsměv

"Izi?„ "no bingo Dominku a teď vstávej„nic neřekl a snažil se postavit nebudu lhát ale bylo to náročný

"Hej ty štětko nešahej mi na něj„ přišel ke mě Jakub nevěděla jsem co mu mám na to říct tak jsem mlčela a pořád držela Dominika

"Jakube v klidu ty ji nepoznáváš?„ zeptal se pobaveně Dominik

"Někoho mi připomíná ale nevim koho„ řekl Jakub a zadíval se mi do očí

"Izabella Jakube říká ti to něco?„

"Izi?„ čuměl na mě jak na zázrak

"Ty si ale chytrej Jakube a teď pojďte ke mě takhle vás nenechám nikam jit„ "dobře mami„ a chitil mě za ruku no tak ty maj dost jestli mě někdo s něma uvidí ani nechci vědět co si budou myslet když jeden mi říká mami a druhej se sotva drží na nohou

Nějak sme došli ke mě já je dala do sví postele popřála dobrou noc a nechala je tam

Šla jsem do obýváku si sednout stejně jsem věděla že už neusnu a ani jsem nechtěla věděla jsem že když usnu budu tam znova

Ale co se nestalo začali se mi zavírat víčka a do prdele…
___________________________

Přečíst!

Takže se vám chci omluvit že teď nebudu úplně asi aktivně nebo pravidelně vydávat kapitoly ale budu se snažit. Doufám že se tahle kapitola líbila je zatím najdelsi co jsem napsal takže bych byla ráda kdybyste mi napsali jestli se vám líbí nebo ne. To je asi všechno takže pardon za chyby❤️ 1269 slov