Vedlejší účinky rituálu aneb když se něco posere...

5.

Druhého dne ráno přišel na hřiště a Draco už tam byl. Čekal na něho na jedné z tribun. Když Harry přicházel, Draco vstal a šel k němu. ,,Tak co Pottere, jsi připravený, jak ti natřu prdel?"

,,Mám to snad brát doslova?" mrknul na Draca a bavil se jeho vyděšeným pohledem. ,,Možná ti to dám za úkol, až prohraješ," smál se Harry.

,,Tak to mám štěstí, že nemám v úmyslu prohrát. A něco mě napadlo. Koukej," vytáhl hůlku, namířil na zlatonku, která se okamžitě rozmnožila na desítky dalších.

,,Dobrý nápad. A budeme hrát, dokud je nepochytáme všechny, nebo kdo jich chytne víc za nějaký čas?" zeptal se ho Harry.

,,Co třeba to i to. Nejdřív dáme, kdo jich bude mít víc, dokud je nepochytáme všechny. Je jich tu více než dvacet. A až tě porazím v tomhle, tak pak tě můžu porazit v tom, kdo jich chytne víc za deset minut. A pak už se budu spokojeně dívat, jak plníš úkoly," nahodil Malfoy svůj oslňující úsměv. Harry se při tom úsměvu trochu zavrtěl a raději se otočil ke zlatonkám a pomocí hůlky je všechny poslal do vzduchu.

,,Tak jdeme na to," zakřičel Harry, když vyrazil do vzduchu.

Trvalo jim to déle, než čekali. Skončili, až když si uvědomili, že jim kručí v břiše, protože zapomněli i na oběd. Výsledek byl opět remíza. Po rychlé sprše se spolu vydali do velké síně.

Ještě stále tam zbývalo pár učitelů. Mezi nimi i Hermiona a Severus. Severus zvedl obočí na svou ženu, když viděl, jak Harry a Draco vešli bok po boku do velké síně a vesele se spolu o něčem dohadují. Hermiona na něj jen pokrčila rameny a pozorovala, jak si sedli na opačnou stranu stolu a pokračovali v rozhovoru.

,,Tak to teda ne, to po mě nemůžeš chtít!" vykřikl nahlas Draco, až se po něm všichni otočili.

,,Ššššš!" okřikl ho Harry.

Jejich hádání začalo pozorovat stále více učitelů. A tak se zvedli a odešli.

,,Co se to u všech mozkomorů děje?" zeptala se Hermiona manžela.

,,Nevím," odpověděl Severus, ,,ale tuším, že se mi to nebude líbit. Co spolu, pro Merlina ti dva vymýšlejí?"

Zatímco Argus Filch honil svoji kočku v podobě psa po celém hradě, tak před chrličem stál obrovský vánoční strom, který Hermiona odstranila jedním mávnutím hůlky. Jelikož výsledek byl 2:2 tak museli splnit ještě každý jeden úkol.

,,Takže teď Pottere, půjdeš políbit toho Hagridového skvorejše," chechtal se Draco.

,,To je, ale naprosto neadekvátní úkol vzhledem k tomu, že jsem ti zadal přeměnit paní Norisovou v psa. Tohle je životu nebezpečné," bránil se Harry, když si představil, že by se měl jen přiblížit k té potvoře.

,,Bojíš se?" vysmíval se mu Draco.

,,Jsi jak malej," řekl uraženě Harry, ale statečně šel směrem za Hagridovu boudu.

Draco se smíchy až prohýbal v pase, když sledoval, jak Harry ječí a uskakuje před skvorejšema. Nakonec se mu podařilo přiložit rty na jeho krunýř někde v oblasti zad a s jekotem vyběhl ven.

Dracovi však zamrznul úsměv na rtech ve chvíli, kdy Harry vzal ze země kámen, obarvil ho na červeno, trochu ho zvětšil a s napřáhnutím ho obloukem hodil do jezera.

,,Aport Draco!"

,,Ty jsi se zbláznil. Víš, co tam žije za potvory?" ptal se ho s vykulenýma očima.

,,Bojíš se?" oplatil mu Harry stejnými slovy.

,,Jsi jak malej" odfrknul si Draco.

Přičaroval si přes pusu bublinu, aby mohl pod vodou dýchat a do Harryho napřažené ruky odevzdal hůlku. Stejně jako to musel udělat Harry u úkolu se skvorejšema.

Draco se vztyčenou bradou vkročil do jezera, ale Harrymu neunikl vystrašený pohled, s kterým se ponořil pod vodu. Vynořil se asi po 15 minutách s kamenem v ruce a dosti potrhanou košilí.

,,Bez hůlky byla celkem výzva vyhnout se ďasovcům, a ta zatracená oliheň si myslela, že si s ní chci hrát," nadával Draco, když vrátil Harrymu červený kámen.

Cestou zpátky do hradu se domluvili, že v pátek si dají finálový zápas na tři kola, aby měli jasno, kdo bude vítěz. Dracovi za chůze sklouzla košile z těla, protože mu držela jen na pár cárech. Harry se zastavil a s hladovýma očima sledoval, jak Draco nadává a zvedá ji ze země. Měl bledou kůži, která se mu v paprscích zapadajícího slunce leskla. Měl štíhlou postavu, ale rozhodně nebyl tak vychrtlý, jako kdysi. Harry se nevědomky olízl a ani si nevšiml, že se na něho Draco dívá.

,,Něco, co bys chtěl, Pottere?" podíval se na Harryho se zvednutým obočím.

,,Ano, vždycky jsem chtěl mít hedvábnou košili roztrhanou na cáry," snažil se to zamluvit Harry a zbaběle se rozešel do bezpečí hradu. Do prdele, Pottere musel jsi na něho tak čučet? Kdyby to aspoň neviděl. Harry sám sobě nadával celou cestu do svých komnat. Však počkej Malfoyi, v pátek ti vytřu zrak, až tě porazím. V noci nemohl dostat z hlavy Malfoyův nahý hrudník a jeho usmívající se rty. Ty rty ho přímo mučily. Pro Merlina...s nevolí si musel přiznat, že se mu Draco líbí.

Když nadešel pátek, Harry už měl pro Draca vymyšlené dva až tři úkoly, protože si byl jistý, že Draca porazí. Jaké to však bylo zklamání, když to dopadlo úplně jinak.

Skóre bylo 1:1. Hráli o rozhodující bod. Oba ze sebe vydali všechno. Byli oba špinaví od bláta, rozcuchaní a unavení. Nakonec sevřel Draco v prstech zlatonku o setinu sekundy dříve než Harry. Harryho ruka pouze sevřela tu Dracovu a znovu ucítili to brnění, jako nedávno, když se dotkli. Když přistáli na zemi, Draco si neodpustil, naprosto nemalfoyovský vítězný taneček.

,,Fajn, vyhráls!" zlobil se Harry.

,,Jakožto očekávaný vítěz, zadávám svůj úkol, jako první. Večer, což už je vlastně teď," podivil se Draco, když si uvědomil, že hráli skoro celé odpoledne, ,,zajdeme ke Třem košťatům, kde budeš mít za úkol vypít dříve neurčený počet ohnivých whiskey a druhý úkol si pak ještě promyslím. Takže za hodinu sraz tady a vyrazíme." S tím se otočil a s pochechtáváním vyrazil do svých komnat.

Harry se pomalu ploužil do hradu za ním. Do háje, nemám ve zvyku pít. Jediné co zvládnu je pár skleniček vína se Severusem při večerních rozhovorech. Ohnivá whiskey to bude moje smrt. Ještěže jdeme k Brantovým až odpoledne. A pro jistotu si nachystám lektvar na kocovinu. Hned se mu lépe šlo, když si vzpomněl, že ho má ve svých zásobách lektvarů první pomoci. Další věc, která je na kouzlech k nezaplacení. Lektvary! Po mudlovsku by se z kocoviny dostával minimálně tři dny. Ale nehodlal před Malfoyem ukázat, že neumí pít.

Jídlo je na pití základ, a tak zavolal Dobbyho, aby mu přinesl večeři. Než se osprchoval, večeře už ležela na stole. Po jídle otevřel skříň a uvažoval, co si má vzít pro Merlina na sebe. Nakonec se rozhodl pro černé, celkem upnuté džíny a obyčejné bílé tričko s krátkým rukávem. Však je léto, pomyslel si. Zhodnotil svůj vzhled v zrcadle a s pokývnutím vyšel ven.