pokoj je bez tebe divně prázdný
a studí
jak kdyby tě nikdy neznal
a přitom sis nevzal
ani všechny věci
když mě teď noc budí
a shlédnu ti na matraci
nejprve to zabolí
pak zahřeje pocit
že už nejsi v kleci
pěstí jsme se odloučili
a tys zavřel dveře
za omyly
co mluvily
o rodině
která spoře se jí podobá
bratře
bratříčku
jediná má krev
ke které se hrdě hlásím
odpluj od jizev
co jsme nasbírali spolu
a co jsme si mazali
potají
a v pokoji
jemuž zbyla jsem už pouze já
odpluj a nevracej se k pravdě
kterou známe jen my dva
už jsi na svobodě
už jsi volný!
a brzy budem oba
ČTEŠ
...A ZBYLO JEN TEPLO
Poetrytřetí básnická sbírka, která konečně nese i to zasloužený teplo. její verše mi při sepisování pomohly, tak třeba pomohou i někomu dalšímu. zbouraná věž, hojení a vesmír uvnitř. sem tam i trochu zabolí. ale to je přeci jenom součástí procesu.
