utkvěl si mi v hlavě
jak vůně
která náhodně se mihne vzduchem
a příjemně zabolí
znali jsme se
motali se v cyklech
a jedním uchem
nechali to vyšumět
na další život
kdy ta vůně přebolí
tohle je on
náš poslední pokus
než se každý
vrátí domů
než přijde skon
a přestanem si rozumět
utkvěl si mi v hlavě
a tělem cítím doteky
co mi měly překážet
a teď místo jiných
přeju si ty tvoje
měl si mě rád
když prchala jsem před láskou
a v křeči se topila
měl si mě rád
když brala jsem tě s nadsázkou
a víčka z děsu lepila
a teď jsem tu já
s palčivou otázkou
jestli myslíš pořád na tu
co se zamilovala
do spletu slov
do naší ságy
v níž tlí nedopsaná kapitola
ČTEŠ
...A ZBYLO JEN TEPLO
Poetrytřetí básnická sbírka, která konečně nese i to zasloužený teplo. její verše mi při sepisování pomohly, tak třeba pomohou i někomu dalšímu. zbouraná věž, hojení a vesmír uvnitř. sem tam i trochu zabolí. ale to je přeci jenom součástí procesu.
