Snamione: Ve středu moci

Kroužek korálkování 46

„Nevěřím, že jsi ho dostal až sen," zamumlala tiše Hermiona, zatímco kráčela zavěšená do Severusova rámě několik kroků za Snapem a Lily. Ta den před odjezdem do Bradavic přeci jen připustila, že jí scházela velká část výbavy do školy, a proto všichni vyrazili do Příčné ulice.

„To Lily," sykl nazpět. „Se mnou samotným by nešla – sotva se na mě podívá – a tátu odmítá nechat bez dozoru." Dívka obezřetně ukazovala dědečkovi kouzelnické obchůdku, zatímco starý muž v Severusově černém hábitu ohrnoval nad vším nos. „A když ji necháme nestřeženou, zase zmizí." Hermiona chápavě přikývla. Sice ještě existovala varianta, že by ona hlídala dceru nebo tchána, ale Harry si se Severusem vyměnil směnu až v poslední chvíli, když se mu změnily plány.

„Už zítra ráno ji posadíme na vlak do Bradavic – tam bude mít čas přemýšlet a uklidnit se." Pohlédla na muže a konejšivě se usmála. „Všichni budeme mít čas se uklidnit."

Regie znuděně kráčel vedle Lily, načež do sestry drcl a ukázal někam do ulice. Hermiona se nemusela dvakrát rozhlížet, aby pochopila, na koho chlapec upozorňoval. Z Gringottovy banky právě vycházela Delphini v elegantním perleťovém kostýmku a tmavé vlasy částečně skrýval malý klobouček – na rozdíl od své matky byla Delphini dáma v pravém slova smyslu.

„To se mi snad zdá," zavrčel Severus, jenž se odtáhl od vlastní ženy, aby mohl tasit hůlku.

„Je na veřejnosti," sykla Hermiona. Mladá žena je zatím nezpozorovala a ani Lily neměla nutkání vyběhnout za svým vůdcem. Ve finále selhal Regie, jenž v okamžiku, kdy se lady Blacková rozhlédla po ulici, aniž by někoho konkrétního hledala, zamával, čímž strhl její pozornost. Usmála se, pokynula hlavou, načež pokynula hlavou i Lily, jež pozdrav napodobila. Hermiona v mezích slušnosti též nenápadně pozdravila, ale kouzelník po její levici pouze nevraživě civěl na věrnou kopii Bellatrix Lestrangeové, která rychle vklouzla do obchůdku poblíž.

„Její matka se také neštítila..."

„Severusi, ona není šílená."

„Smrtijedka, která zná svůj původ?" Vysoký muž se ušklíbl. „Jistě, pokora a obezřetnost zajisté hrají prim, když za sebou máš desítky cvoků, kteří tě podporují."

„Všichni tvrdí, že není Smrtijedka," čarodějka tlumila hlas, jak jen to šlo, aby dcera nepojala podezření.

„Můžeš to nazývat klidně kroužkem korálkování," Hermiona se nechtěně ušklíbla též, „ale v Azkabanu jich končí stejně jako pravých Smrtijedů. Před týdnem jsme dopadli čarodějku, která se vloupala do Greengrassovy kanceláře – stejný náramek jako má Lily." Dívka před nimi se zastavila a požádala, aby okamžik počkali, než vběhla do chovatelských potřeb.

„Pokud by vás bolely nohy, pane Snape," nadhodila Hermiona, „mohli bychom si s Regiem sednout do hospody na dobrou polévku." Regie souhlasně přikývl, ale starý pán zavrtěl hlavou.

„A holku tady necháte s ním?" Hrubě ukázal prstem na vlastního syna. „Můžete být rádi, že s ním vydržela těch pár dní pod jednou střechou." Severus si odfrkl, ale nic nenamítal. Hermiona viděla jeho kruhy pod očima a pocuchané nervy, které z návštěvy otce kvůli Lily měl.

„Nemá na výběr, den před odjezdem s ní nebudu polemizovat. Musíme ji dostat do vlaku – tam bude v bezpečí."

„Zavřít ji jako do vězení..." Snape se zaškaredil. „Bravo, Severusi."

„Tati!" vyjekl Regie, ale sotva se vyplašený hlas dostal k uším přítomných, Severus vyslal štít, aby rodinu ochránil. Hermiona neváhala, tasila hůlku též a záhy se z obchodu vyřítila Lily.

V ulici se odnikud objevili zahalení muži, kteří bez váhání útočili na celou Hermioninu rodinu, což byl hned od začátku nepoměr sil. Hermiona pouze odrážela kletby, aby ochránila mudlu s malým dítětem, jež tlačila vlastním tělem za vysokého Severuse. Na Lily již nedosáhla, ale věřila, že Severus by nedovolil žádné kletbě, kterou nestačila odrazit, aby ji zasáhla.

„Hermiono, potřebuji tě vepředu!" zakřičel kouzelník přes hluk kleteb, útočníků i utíkajících lidí na ulici. Uposlechla okamžitě, jenže neočekávala, že jakmile zaujme pozici po boku Severuse, kouzelník se otočí zády a zmizí i s dítětem a otcem do bezpečí. Bylo to pochopitelné – nejlepší možné řešení.

„Lily, schovej se a přemísti," nabádala dceru. Sama by odrážet kouzla zvládla, než by se ukryla za nejbližší roh a přemístila se také. Lily ovšem s plánem nesouhlasila – posílala na zahalené kouzelníky útočná kouzla a Hermiona – ač pouze periferním viděním – strnule pozorovala, jak si její dcera počínala obratně. V podstatě spolu tvořily stejný pár, jaký tvořila Hermiona se Severusem, jenže tentokrát musela Hermiona zaujmout zodpovědnější roli.

Čarodějka uskočila, když se těsně kolem ní prohnala kletba. Málem klopýtla, přesto zvládla ještě odrazit další kletbu, která mířila na její holčičku. Slyšela vlastní hlas vyjeknout dceřino jméno, ale tři vyslaná kouzla již nebyla schopná plně zneškodnit. Vyčarovala štít, jenže se dostatečně nerozpřáhla, aby kouzlo ochránilo i ji...

Kletba letěla přímo na Hermionu, Lily nestačila zareagovat, přesto se metr od čarodějky roztříštila o neviditelnou bariéru. Severus! Ucouvla o krok zpět, aby se mohla po boku muže zkoncentrovat na další útok, jenže vedle ní nebyl vysoký muž v černém hábitu, ale štíhlá dívka v kostýmku. Hermiona na okamžik ztuhla, že se jeden ze Smrtijedů dostal mezi ni a dceru, ale Delphini suverénně bojovala i chránila obě čarodějky.

Sotva Hermiona zpracovala fakt, že bojovala po boku Voldemortovy dcery, skutečně se vedle ní objevil Severus a přemístil se s Hermionou domu, kde již stál vyděšený Regie a sinalý Snape.

„Kde je Lily?" vyštěkl Snape, ale čarodějka nemohla popadnout dech. Severus znovu zmizel a vrátil se s dívkou dříve, než Hermiona zvládla odpovědět.

„A Delphini?" obrátila se na manžela.

„Odvedl ji Potter," odpověděl bez zájmu, jelikož svým pohledem visel na dívce, ke které se rozešel starý Snape. Namísto otce ji přivinul k sobě a políbil do vlasů. Hermiona sledovala Severusovu žárlivost... „Nikomu nic není?" Čarodějka zavrtěla hlavou. „Tobě?" Otočil se k Regiemu, jenž něco zamumlal, ale všichni pochopili, že mu nebyl zkřiven jediný vlas. „Lily?"

Dívka se vzdálila od dědečka, ale oční kontakt s otcem nenavázala.

„Lily, zasáhla tě nějaká kletba?"

Zarputilý výraz do neznáma.

„Lily," vydechl Severus frustrovaně, „odpověz mi, prosím."

„Nechal jsi mě tam!" vyštěkla dívka zuřivě, ale konečně věnovala otci pohled. Hermioně se stahovalo hrdlo – ona sama by Lily přenesla dříve než sebe, ale Severus jednal v rychlosti...

„Měl jsem tam nechat Regieho a dědu?!"

„Nechal jsi mě tam," zopakovala tvrdohlavě, i když Hermiona již viděla, jak se dívčiny černé oči začínaly lesknout. Lily byla v šoku, nikdy nic podobného nezažila.

„Naučil jsem tě bojovat," vydechl mírněji kouzelník, přestože z dívky úsměv nevyloudil. „A jestli se chceš jednou postavit mně, musíš trénovat," dodal, než se otočil k odchodu. Lily si konečně dovolila uronit slzu.

„Ty jsi to vůbec nepochopil!" vykřikla za ním.