Poslední Hřích 2

64. Radostná novina

,,To nemyslíš vážně Beato že ne, brát si sebou i ty černé šaty. No tak Imrichu, řekni ji něco," řekla silným hlasem jejich matka a přitom se zadívala na svého manžela.

,,Je to vážně nutné holčičko, aby sis brala na sebe ty černé šaty..vždyť se podívej co to máš na sobě, takové zmačkané," odsekl její otec a přitom svou dceru přejel zkoumavým pohledem od hlavy až k patě.

,,Vždyť už jsem vám říkala, mamá, že truchlím, pro svou velkou lásku a ty černé šaty si prostě vezmu," řekla Beata a přitom se zatvářila vzdorovitě.

,,Ne, nevezmeš, copak tam chceš vypadat jak na pohřbu?" odvětila její matka a přitom se na ní zakabonila.

,,Ale no tak drahá nenervuj se. Tak ať si je tedy vezme na sebe, když je tolik chce. Ty víš přece že se musíš šetřit, obzvláště teď, když.." řekl a přitom ji pohladil po rameni a ona se chytla jeho dlaně. ,,Já vím Imrichu," odpověděla klidně a přitom věnovala svému manžely úsměv.

,,No, tak si je teda vezmi Beato," odsouhlasila to nakonec, protože věděla, že nemá cenu se s ní hádat, protože její dcera by si stejně chtě nechtě prosadila svou. A ona si potřebovala odpočinout, protože neměla teď dost sil na takové hádky.

,,Mamá, je vám něco jste celá bledá," řekla po chvíli Rita a přitom se zadívala i na Beatu.

,,Ano, mamá..jste bílá jak stěna. Jste v pořádku," odsekla Beata a přitom svou matku přejela zkoumavým pohledem a musela uznat že se ji její barva v obličeji skutečně nezamlouvá.

,,Počkat, uniklo mi něco..?" zeptala se Rita a přitom na oba rodiče dlouze pohlédla..,,Co znamená to musíš se šetřit, obzvlášť teď když..co..?" zeptala se a pak ji to náhle došlo, ale její matka, ji dřív, než to stačila říct skočila do řeči.

,,Budete mít dalšího sourozence," odpověděla a přitom chytla svého manžela za ruku.

,,Aha, a já už myslela," řekla Rita, po chvíli ale pak se vesele pousmála a objala své rodiče. Nedopověděla to co chtěla říct, protože tato zpráva ji doslova radostně zaskočila. ,,To je skvělá zpráva," přidala se Beata a přitom taky oba rodiče obejmula.

 ,,Mamá, papá..to je opravdu skvělé!" vyjekla šťastně a přitom oba nepřestávala objímat.

,,Tak už dost, holčičky moje..ještě mi zbývá říct to i vašim ostatním sourozencům," řekla po chvíli jejich matka a pak i s jejich otcem odešli z onoho pokoje.

,,Půjdu se projet," řekla ještě za nimi Beata a oba se na ní rychle otočily.

,,Ale opatrně holčičko, ano. Buď opatrná," řekl její otec a její matka se k němu přidala. ,,Nebojte se budu opatrná, jen si teď potřebuju po té radostné novině trochu pročistit hlavu," dodala a pak i v oněch černých šatech které měla na sobě vyběhla z pokoje ven a zamířila si to pak rychle k hlavním dveřím a pak rovnou do stájí, kde si rychle osedlala svého koně, aby se mohla aspoň zase na chvíli svobodně projet a aby si s jejími vlasy zase opět mohl pohrávat vítr.