Vrah A

Den.9

Vstal jsem o něco dřív než ona. Připravil jsem se. Stál jsem u okna a čekal až se probudí. Řekla mi dobré ráno a já začal. ,, Máš hezké oblečení, ale vysvětlíš mi co je tohle ?" Ukázal jsem jí nůž. Vyděsila se. Začla mi říkat keci o tom jak to není. Pomalu jsem přišel k ní a vzal jí pod krk. ,, Víš o tom, že si zahráváš se životem Veroniko ?" Rozbrečela se a prosila ať přestanu.,, Hra skončila, ale před tim, než tě ubodám tak umřeš aspoň slavně, já jsem vrah A." A pousmál jsem se na ní. Dal jsem jí ruku přes pusu, aby tolik nebyla slyšet. Zasadil jsem první ránu, druhou i třetí. Čtvrtá byla problém. Kousla mě do dlaně a já jí pustil. Začla křičet o pomoc. Za chvíli přiběhla Len a viděla jí krvácet a mě pokrytého krví s nožem. Hned šla zavolat policii. Nemůžu to takhle nechat. Běžel jsem hned za ní a pár ran jsem do ní dal taky. Řekl bych že je mrtvá, jí pak dokončím. Veronika je pro mě důležitější. Byla nalepená na zeď, v očích měla smrt. Tak co se divit, umírala. Zas jsem jí škrtil. Prosila ať přestanu. Nepřestal jsem. Musel jsem jí dodělat. Dostala ještě dvě rány. Veroniku by jsem i zabil, kdyby Len nestihla zavolat policii. Naběhli ke mně domů celkem rychle. Dva asi nejsilnější policajti šli rovnou ke mně do pokoje. Věděl jsem, že má kariéra tady skončila. Uštědřil jsem jí ještě jednu ránu a šel jako poslušný pejsek k nim. Len to přežila. Koukala na mě zklamaně. Nedivím se jí. Bylo mi už teď jasný, že dostanu trest smrti, ale to se dozvím zítra

Den.10

Divil jsem se, že se víc zajímali o moje A. Je hezké, že nikomu nedošlo kdo je můj vzdálený příbuzný. Albert Brown.