Snamione: Ve středu moci

Sirupové košíčky 47

Halloween obvykle obnášely velké přípravy, letos však Hermiona veškerý spěch hodila za hlavu a koledníky vypustila. Obě děti byly v Bradavicích a Severus držel po celou dobu hlídku na Ministarstvu, a proto se čarodějka rozhodla navštívit alespoň Harryho. Skřítek napekl sirupové košíčky, což Hermioně stačilo jako záminka k návštěvě. Nikdo nepekl lepší košíčky než Monta a nikdo nemiloval košíčky víc než Harry.

Od Harryho domu vlastnila klíče celé roky a jen málokdy je využila, ale dnes nechtěla ohlašovat svůj příchod, aby mohla osamělého muže příjemně překvapit. Tiše vklouzla do domu, jenž se za posledních několik desetiletí příliš nezměnil, a zamířila přímo do kuchyně, kde obvykle pobýval Krátura – dnes ne. Čarodějka vyložila košíčky na talíř, uvařila čaj a rozdělala oheň v krbu, než se vydala Harryho hledat. Doma byl, cestovní plášť visel bezpečně na věšáku.

Hermiona stoupala sebejistě po schodišti do knihovny, z níž si Harry vytvořil útulnou pracovnu. Předpokládala, že se připravoval na večerní službu, aby mohl vystřídat Severuse a nadále chránit Delphini před Smrtijedy...

Delphini však chránil naprosto jinak, jak si Hermiona uvědomila, když otevřela dveře do knihovny. Harry stál u pracovního stolu a důvěrně se nakláněl k ženské postavě, jíž klouzal dlaní po stehně. Hermioniny oči zděšeně putovaly od stehen, přes vyhrnutou sukni, úzký pas a dlouhé tmavé lokny až k bledému obličeji a temným očím, jež se do čarodějky zabořily.

Delphini okamžitě odstrčila Harryho, jenž jen nechápavě hleděl na dívku, upravila si sukni a proklouzla kolem kouzelníka i Hermiony pryč. Čarodějka nechápavě hleděla na kamaráda, jenž se nesměle drbal na zátylku.

„Zdravím, Hermiono."

„Harry, co tady dělala dcera Bellatrix?" Když dívka Hermionu míjela, měla stejně úzkostný pocit, jako když se kolem ní prohnala dívčina matka.

„Co tady děláš ty?" zeptal se unavě a začal směřovat čarodějku do kuchyně.

„Přišla jsem na návštěvu," vyhrkla. Na košíčky dočista zapomněla. „Harry, tohle není legrace. Co tady dělala ta holka?" Harry neodpovídal, pouze směřoval do suterénu, aby mohl kamarádce něco nabídnou, o což nyní čarodějka vůbec nestála. „Harry, viděla jsem, jak ses jí dotýkal... Tohle nejsi ty..."

„Nejsem?" ušklíbl se. „Hermiono, je mi tolik co tobě a ty už máš manžela, odrostlé děti a kdo ví co všechno. Možná tě to nenapadlo, ale i já bych nějakou svoji rodinu chtěl." Hermiona jako opařená následovala muže. „Po smrti Ginny," vydechl těžce, „jsem nevěřil, že by to šlo, i když my dva spolu..." Mávl rukou a Hermiona si vzpomněla na své těžké období, kdy balancovala mezi Harrym a Severusem – mezi známým a tajemným. Zvolila správně, i když ji pohled na Harryho bolel. „S Delphini to zase jde."

„Ona je dítě."

„A ty jsi pro Snapea nebyla?"

„Víš, že jsme se k sobě dostali úplně jinak. Nikdy bych si jej sama nezvolila, kdybych k tomu nebyla zpočátku donucena."

„Ale Dephi si mě vybrala." V zelených očích se mihl plamínek nadšení, když spatřil košíčky. „Všechno dělá dobrovolně – chce mě a já chci ji."

„Ty jsi s ní...?" vyjekla Hermiona, přestože se sama kárala za to, jak moc úzkoprse se chovala. Delphini byla starší než Lily a ani Lily již nebyla zcela počestná...

„Nebyl jsem její první, nemusíš se bát," odfrkl pobaveně, než se natáhl po sirupovém košíčku.

„Tohle jsem nechtěla slyšet!" Musela se posadit, aby zjištění rozdýchala. Věkový rozdíl mezi milenci byl sice také vysoký, ale nemohla moralizovat, když sama si našla ještě staršího muže, se kterým byla šťastná. Chtěla Harrymu vztah s krásnou mladou dívkou přát, ale sužovala ji skutečnost, že si zažal s dcerou vraha svých rodičů. Možná kdyby Harry věděl... To však Hermiona nedokázala sdělit a ani nesměla. „Harry... Nenapadlo tě třeba, že je s tebou ze zištných důvodů?"

„Zdědila po Bellatrix víc galeonů, než kolik já za celý život uvidím – těžko je se mnou kvůli domu a účtu u Gringottových." Kouzelník se královsky bavil. Košíčky v něm mizely jako trpaslíci v zahradě.

„Možná je s tebou, protože jsi Harry Potter," namítla čarodějka. „Má stejně jako její matka slabost pro významné kouzelníky."

„Teď už vážně tápeš, Hermiono." Zasmál se, čímž shodil celou konverzaci. Hermiona vzdala veškerou snahu poukázat na fakt, že si Delphini zvolila zcela novou cestu, aby získala, co chtěla. Severus ji odmítal celé měsíce, jasně jí řekl, že se bystrozorem nikdy nestane, jenže do chodu Odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů směl mluvit i zástupce velitele bystrozorů, jímž byl Harry. Delphini nepochodila u starého pána, jenže na pětatřicetiletého Harryho Pottera mohla použít své ženské zbraně, čímž si jej obtočila kolem hůlky. A přitom stačilo tak málo...

„Jak jste se vůbec dali dohromady?"

„Na začátku prázdnin. Chodila za mnou pravidelně kvůli práci bystrozora, ale potom jednou přišla s Teddym jen tak na návštěvu. Za Teddym tehdy přišla Lily," Hermiona silně stiskla rty, pamatovala si na ten den, „a my osaměli... Nakláněla se ke mně a potom mě políbila – konec příběhu."

„A ty ses hned rozhodl, že s tebou bude chodit?" Povytáhla Hermiona obočí. Takový Harry nebýval.

„Samozřejmě, že jsem ji odmítl, ale tento scénář se opakoval tolikrát, že jsem se časem podvolil."

„Vypadá jako Bellatrix," vydechla s posledními zoufalými pokusy odradit kouzelníka, ale neměla šanci.

„Je krásná, viď?"

A atomová bomba udeřila...