3. Neplecha

1 0 0
                                    

Po poslední pondělní hodině- Kouzelných formulích s profesorem Kratiknotem, se Jasmine vydala nahoru po schodech do kabinetu profesorky McGonagallové. Zaklepala, nikdo ale nereagoval, a proto se odvážila vstoupit dovnitř. Malou útulnou místnost zalévalo teplé světlo z hořícího zdobeného krbu a před ním stála dvě čalouněná křesla. Velký psací stůl z tmavého dřeva byl pečlivě uklizený, pergameny srovnané do úhledných sloupců a brky vyskládané v pohárku s nebelvírským emblémem.

"Dobrý den slečno Clarksonová." proneslo se zpoza rohu, ze kterého se profesorka McGonagallová zjevila.

"Dobrý den paní profesorko, přišla jsem kvůli tomu doučování." objasnila Jasmine, mezitím co si prohlížela vitrínku s různými poháry vedle psacího stolu, za který McGonagallová usedla.

"Ano, ano. Před vstupem do knihovny na vás čeká slečna Grangerová z mé koleje. Probere s vámi vše, co vám není jasné." přednesla profesorka, mezitím, co se přehrabovala v hromádkách pergamenů, jakoby něco hledala. Jasmine se otočila a chtěla se vydat ke knihovně.

"Děku-" chtěla poděkovat, když ji ale profesorka zarazila ve dveřích s bělostným pergamenem v ruce.

"Počkejte. Profesor Snape mne obeznámil, že vám nedošlo potvrzení od rodičů pro návštěvy Prasinek."

"Ne, to mi opravdu nedošlo, mohu tam také chodit?" zeptala se Jasmine, kterou Mathilda na návštěvy Prasinek velmi navnadila.

"Ještě dnes pošlete sovu otci, ať formulář podepíše a obratem pošle zpět do mé kanceláře. Teď už běžte, nechci slečnu Grangerovou zdržovat." řekla s klidem profesorka, jenž sledovala Jasmine přes úzké brýle.

Jasmine stoupala další dvě patra po schodech a cestou do ní drkl Draco Malfoy se slovy, že Mathilda je ostudou zmijozelské koleje (nejspíš se k němu dostalo, jak se mu Mathilda smála při jeho incidentu s Moodym). Před knihovnou, která byla přirozeně v prvních školních dnech úplně prázdná, stála pouze jedna dívka- kamarádka Harryho Pottera Hermiona. Jasmine na ni nesměle mávla a dostalo se jí přívětivého úsměvu.

"Ahoj, já jsem Hermiona. Profesorka McGonagallová mě požádala, abych tě doučila základní kouzla." představila se dlouhovláska, jejíž vlasy měly stejný objem jako ty Jasmininy.

"Jasmine. Je pravda, že včera jsem hůlku použila poprvé." přiznala zahanbeně Jasmine a skoro čekala, že se jí Hermiona bude vysmívat.

"A i přesto se ti prý podařilo zahnat bubáka, to není špatný začátek." popohnala ji Hermiona povzbuzujícími slovy do hloubi obrovské prosvětlené knihovny.

"Jo, to je pravda, sama jsem nevěřila, že to zvládnu, ale ten divný pocit ve mně něco vzbudil." šeptla Jasmine, mezitím co se obě usazovaly do rohu knihovny k velkému oknu.

"No, čas se učit, pak mám ještě spoustu práce." zavelela Hermiona a vydala se do nedalekého regálu pro dvě tlusté knihy.

"Tyhle dvě trošku rozšiřují pohled na teorii kouzel." třískla s knihami na stůl. Hermiona Jasmine vysvětlila, že začnou u nejjednoduších kouzel- levitace předmětů, základní přeměny, vyvolání ohně, světla a další kouzla, které by měli zvládat prváci.

"No, začneme u rozvěcení hůlky. Formule zní Lumos." při zvolání kouzla se konec Hermioniny hůlky rozzářil tak jasně, že Jasmine musela odklonit pohled.

"Zkus to ty, klíčové je se soustředit." pobídla ji Hermiona. Jasmine se soustředila na hůlku v ruce a vyslovila formuli. Špička hůlky se rozsvítila, jenže jakmile se Jasminina mysl začala radovat, světlo vybledlo a nebylo téměř vidět.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Oct 29 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

PředurčenaKde žijí příběhy. Začni objevovat