Hyper Toxic Odboj

15. Trius

Kluci zašli za Ryzzym, a o všem mu řekli. Ryzzy pečlivě poslouchal, a chvíli přemýšlel.

,, To není dobré. Vypadá to, že o nás vědí. Není bezpečné tady zůstávat. Je dost pravděpodobné, že na mě Truis čeká, a je připravený. Jeho komplicové se vás pokusili napadnout ve spánku, raději půjdeme hned." Rozhodl.

A tak se ještě nad ránem vydali do akce. Situace nebyla vůbec veselá, protože jim bylo jasné, že je někdo velmi pečlivě sleduje, a sledoval je už od doby, co přiletěli. Ryzzy celou dobu přemýšlel, kdo to mohl být. Rozhodně se ten někdo musel maskovat jako pracovník hotelu, když se ke klukům ve spánku dostal.

On toho stejně moc nenaspal, protože, ač to nechtěl nahlas přiznat, měl nervy na dranc, a dost se bál. Vůbec nevěděl, co od Triuse čekat. Údajně to měl být protivník šitý jemu na míru...to mohlo ale znamenat cokoli, včetně toho, že na něj bude dokonale připravený.

Brzy dorazil kamsi do polí, kde se měl údajně Trius nacházet. A brzy si všiml dvou Raubířů, a hned v nich poznal recepčního a pikolíka z hotelu. Důvod, proč jim ani ve spánku nijak neublížili, musel být jedině ten, že je chtěli přenechat Triusovi.

,, Takže to jste byli vy, kdo zfetoval kluky, aby je uvěznil v dokonalé bublině?" Ptal se se širokým úsměvem a rukama založenýma v bok. ,, To se vám ale nepovedlo. Svou psychickou silou nad vámi zvítězili!"

,, Věřte mi, pro nás to teda taky nebyl med sledovat!" Bručel ten jeden. Výlet do hlav těchhle dvou úchylů," ukázal na Igora a Zbyňu, ,, teda fakt nebyl procházka růžovým sadem!"

,, Tak kde ho máte?" Zeptal se bez okolků, a myslel Triuse.

,, Chabá poslední slova. Mimochodem, vy dva...styďte se, úchyláci!" Otočil se ten druhý na kluky.

,, Zabijeme je?" Ptal se Igor.

,, Ti dva jsou vaši. Ale s Truisem se musím utkat sám. Tak, kde je? Čistou hru nečekám, ale nehodlám ani čekat, že mi skočí z výšky na hlavu."

,, Na rozdíl od tebe nevypadám jako skákací veverka." Ze tmy se vynořil muž s modrými vlasy, řadou tetování na obličeji, kterému vévodilo vytetované číslo 3 na tváři, a ...ohnivzdorný oblek. Ryzzy polkl. Jak má bojovat plamenometem proti něčemu, co oheň nespálí?

,, Dnes nadejde den mé věčné slávy, až porazím Nejvyššího."

,, A nebo to bude naopak!" Vykřikl Ryzzy, a hned otestoval jeho oblek prudkým zásahem plamenometu. Kluci zalapali po dechu, protože tolik ohně ještě neviděli. Ale dlouho se divit nemohli, protože i je čekal boj s Raubíři. Pustili se do nich, a i přes jejich přesilu bylo jasné, že to nebude lehký boj...

Ryzzy na tom byl ale hůř. Plamenomet i střelná zbraň mu teď byly k ničemu. Právě plamenomet byl jeho zbraň, on měl bojovat ohněm, stejně jako Forta jedem, Fortuna štěstím, Hortenz granáty a Veritas mečem...

Pořádnou nakládačku dostal v prvních pár sekundách boje, včetně ošklivého řezu do břicha. Ryzzy kolem nich udělal kruh z plamenů, aby před ním chránil kluky. Postrach se ale pohyboval hrozně rychle, a jeho temně modré oči byly zcela bez zornic.

,, Bez svého ohně nejsi nic!" Stíhal u toho Trius v pohodě kecat, zatímco Ryzzy se dusil krví. Kluci mezitím odstranili další dva postrachy, a chtěli Ryzzymu pomoct, ale přes oheň kolem se k němu nemohli dostat.

,, Proč tohle všechno?" Ptal se Ryzzy během boje. ,, Už mi na to někdo odpovězte!"

,, Já jen dělám svou práci! Stejně jako ty! Nemám na výběr, ale mít na výběr ani nechci!" Ryzzy schytal další ošklivou řeznou ránu. A následující rána musela slušně zatřást s jeho orgány. Ryzzy se ale nehodlal vzdát, a další útoky odrážel, jak jen mohl...