Snow And Dark

Prolog

Snow:
Packu jsem měla popálenou od ohně a sotva jsem lapala dechem. Všichni byly vyčerpaní, vyděšení a hladoví. Poslední zbylá možná kořist utekla z důvodu ničivého požáru na bezpečnější místa. A naše teritorium... Bylo
Pryč. A z dříve krásného lesa plného života a přírodní krásy, byla najednou pouština pokrytá spálenými ostatky stromů.
   Alfa se postavil do čela smečky. A i přes vyditelnou bolest a ztrátu skrývající se v jeho pohledu, nasadil důležitý výraz.
,, Smečko. Oheň zničil veškeré teroterium a les je zničen do povzdálí několika kilometrů.
Vím, že ztráta domova se nese těžce,ale udělám vše co bude v mých silách aby se naše smečka cítila lépe. Všichni jsme spadli, ale společně se všichni postavíme!"
   Sedla jsem si vedle bratra a hlavu jsem si opřela o jeho rameno. Dark se celý třásl. Vyplívala z něj nervozita, nejistota a strach.
Oči měl slzavé a podrážděné zrnkami popela. ,, Snow? Zeptal se Dark a tázavě natočil hlavu. ,, Ano Darku?" odpověděla jsem s naprostým klidem.,, Něco je špatně, vím to... Darkovi se chvěl hlas.
,, Co se děje, je všechno v pořádku? Zeptala jsem se nervózně.
Dark:
   Cítil jsem neskutečné horko a únavu. Svět před očima se mi točil a mé packy ztrácel sílu. ,, Darku, Darku! Tvoje oči. Vykřikla Snow. Nevěděl jsem co se děje.,,Co? Co se děje Snow? Dodal jsem a v mém hlase byla slyšet panika.,, Máš je zbarvené do ruda......!
Odpověděla Snow. Dostavil se u mě naprostý šok, packy se mi podlomily a já s bolestivým dopadem spadl na zem.
Následovaly splašené hlasy smečky a potom tma.....