Poslední Hřích 2

77. Chci být jen svá

Beata se projížděla po krajině a přitom si vesele prozpěvovala.

,,Hogy mire gondolok, mit keresek, az egyedül rám tartozik.

Isten megbocsáthatja, hogy nem lehet megkötözni.

Ez egy téveszme, hogy valakinek birtokolnia kell engem.Végül is csak önmagam akarok lenni...Nač myslím, co hledám, to patří mně jediné.

Že spoutat se nedám, Bůh možná mi promine.

Je klam, že mě někdo vlastnit má.

Vždyť já chci být jen svá..." ozvalo se z jejich úst a přitom jí svěží lehký větřík čechral její dlouhé vlasy.

,,Az tart engem a felszínen, hogy alig tudsz megszelídíteni.

Miért van velem probléma? Talán megkeresztelkedtem a szabadsággal.Enélkül értéktelennek tűnnék.Csak önmagam akarok lenni...Že stěží mě zkrotíš, to drží mě nad vodou.

Proč se mnou je potíž? Snad křtěná jsem svobodou.

Bez té zdála bych se bezcenná.

Já chci být jen svá..." zpívala vesele a přitom se projížděla po polích a po loukách a nechávala se unášet tou blažeností a lehkostí kterou teď cítila.

,,Inkább megparancsolod a folyóknak, hogy melyik irányba kell hajózniuk,

mielőtt bezársz a négy faladba.Én is megyek valahova, erős vagyok, mint a patakés a mértéktelenség nem bűn...Spíš přikážeš řekám směr, jímž mají plout,

než zamkneš mě do čtyř stěn svých.

I já mířím někam, jsem silná jak proud

a nezkrotnost není snad hřích.." řekla a i její kůň Tornádo ji dál jakoby za pravdu, protože vesele zařehtal a ona ho pohladila po jeho šíjí.

,,Meg akarom érinteni azokat a zárakat, ahol száz csillag kuncog.

Végül is nincs vesztenivalóm, csak önmagamon, kivéve az életemet.Tehát amennyire csak lehet, megvédem a szabadságomat.Végül is csak önmagam akarok lenni...Chci dotknout se ohrad, kde sto hvězd se likotá.

Vždyť nemám co prohrát krom sebe, krom života.

Tak hájím si volnost jak se dá.

Vždyť já chci být jen svá.." zpívala zase a přitom ji její vlasy vlály ve větru, protože svěží větřík si s nimi vesele pohrával.

,,Szóval ne hagyd, hogy nyögjek és elsorvadjak a rabságodban.

Szeretném hallani a szonáták hangját, és megtanulni repülni.Az ambíció megszállottja, mint korábban.Csak önmagam akarok lenni...Tak nedej mi stonat a chřadnout v tvém područí.

Chci slyšet zvuk sonát i létat se naučím.

Jak dřív ctižádosti posedlá.

Zas já chci být jen svá.." řekla a pak natáhla ruce jak křídla a lehkými pohyby s nimi mávala. Potom se vyšvihla ze sedla a udělala na jedné noze holubičku.  

,,Fogadj az érzésre, ne a trükközésre, és említsd meg magad egy szóval,

hogy olyannak tisztelsz, amilyen vagyok.És ha meg akarsz találni, kevésbé imádd magadés ne tarts fogva..Vsaď na cit, ne na lest, a slůvkem se zmiň,

že ctíš mě, ať jsem jaká jsem.

A chceš-li mě nalézt, sám zbožňuj se míň

a nedrž mě v zajetí svém.." ozvalo se z jejich rtu a ona zastavila svého koně, vyskočila ze sedla na pevnou zem a potom se zatočila na louce, až sukně jejich šatu vlály do všech stran.

,,Aligha változom, amikor a hatalmak megvannak.

Nem, nem vagyok a tulajdonod és nem vagyok az alattvalód.Én magam leszek, tudatom veledhogy csak az enyém akarok lenni. Csak a tiéd...Jen stěží se změním, když mocní si zamanou.

Ne nejsem tvým jměním a nejsem tvou poddanou.

Sama sebou se stávám, na vědomí ti dávám,

že já chci být jen svá. Jen svá.." řekla a pak potom co se zatočila ještě jednou, si klekla na zem a prosebně natáhla ruce a zadívala se k nebi.

Potom se pokorně zvedla a smutně svěsila svou hlavu.

,,Ach, Tornádo, proč jen jsem taková," zašeptala a přitom pohladila svého koně po hřívě. ,,Proč jen potřebuji cítit vítr ve svých vlasech a proč jsem tak nezkrotná, toužící po svobodě..Proč nejsem jako ostatní dívky..pokorná a poslušná..Proč mě nebaví sedět v koutě a vyšívat, proč potřebuji jen cítit svobodu, která by mě ničím nesvazovala," řekla trochu smutně a přitom položila svou hlavu na koňův hřbet.

Její kůň Tornádo na tato slova jen lehce zařehtal a ona se na něj pousmála.

,,Máš pravdu, nebudu se litovat. Raději zůstanu taková jaká jsem..Tak jedeme můj milý, ještě se trochu projedeme po kraji," odsekla a pak se vyhoupla hbitě zpátky do sedla a popohnala patami svého koně do pohybu.

Její kůň na to jen vesele zaržal a pak se s ní vydal v trysku krajinou dál.