Poslední Hřích 2

84. Zachraň mou dceru

Aladár Dantós si pečlivě prohlížel onu brož, kterou ztratila ta neznámá jezdkyně, se kterou se čirou náhodou, ale možná že i hříčkou osudu střetl. Jelikož oba dva hnaly své koně tak moc, až se prostě srazily.

Ale nelitoval toho setkání, protože pohled jejich očí se mu dostal do hlavy. Znovu studoval onu brož a snažil se z ní vykoumat něco, co by ho zavedlo k oné majitelce. 

Na broži byly zobrazeny tři trnité růže..jedna červená, druhá bílá a třetí v barvě čajové..tedy oranžové..A na licích brože nahmatal prsty vyrytá nějaká slova ,,Ale spíš to byl jen obyčejný vzor," pomyslel si, protože se táhly jak vzor po celém okraji brože.

Myšlenkami byl ale někde jinde, takže se stalo to, že onu brož v ruce silně stiskl a ona spona která byla na broži ze zadní strany, ho bodla do dlaně a jemu vytryskla z ruky malá kapka krve.

A v tu chvíli se ze svého snění probudil, protože ucítil malou bolest.

Jeho kůň ho nesl neznámo kam a když ho chtěl zastavit, tak se na nebi přímo předním objevil jakýsi světelný záblesk, ze kterého se potom vyklubala ženská tvář, která k němu po chvíli promluvila.

,,Zachraň mou dceru, pane..ona ještě nepatří do nebe. Její místo je tady, po tvém boku..Prosím zachraň ji, pane..vím že ji máš rád. Prosím dej ji svou sílu a lásku, aby mohla opět žít. Probuď ji k životu, prosím..Ona ještě nesmí umřít..ještě není její čas..Prosím tě o to jako její matka..Zachraň ji..Zachraň!" řekla ta poslední slova šeptem a pak zmizela tak rychle jako se objevila.

,,Ale paní, kdo jste? Já vaší dceru neznám?" vykřikl pomateně Aladár, protože se mu všechno to celé zdálo jako sen.

,,Má dcera je ta dívka..se kterou jsi se dnes náhodou setkal..Prosím, zachraň ji. Zachraň..Pane.." dostalo se mu po chvíli odpovědi a pak uviděl malé panství, které bylo jen pár kroků předním. ,,Byl to sen nebo skutečnost," řekl si sám pro sebe, ale pak mu v mysli vytanula ta poslední slova co ta žena řekla ..,,Prosím, zachraň ji. Zachraň".. a on věděl že se nemá už co víc rozmýšlet a popohnal svého koně do trysku. 

Protože i kdyby to byl jen pouhý sen nebo jen nějaká vidina, tak přesto nemohl Aladár dostat z hlavy ta slova..stejně jako i oči té dívky, se kterou se dnes čirou náhodou srazil.