Přežil jsem Azkaban ✔

XXVIII. Křupavý

Po vydatném dopoledním spánku, kterým jsem dohnal spánkový deficit z divoké noci, jsem využil volného dne, navštívil rodiče a po dlouhé době si opravdu pořádně odpočinul. Zdá se, že člověk čas od času vážně potřebuje pořádný restart, ačkoliv bych se v budoucnosti rád vyvaroval bývalých smrtijedů ve vlastní posteli. Ne snad, že bych si to neužil. Možná právě proto, jak moc jsem se mi to líbilo, jsem se zařekl, že se budu držet už jen děvčat s nekomplikovanou minulosti. Není radno podceňovat kouzlo temnoty.

Do práce jsem šel druhý den ráno s vynikající náladou. Měl jsem si vyměnit směnu s Erniem a chystal se poslat domu i Floru, aby si i ona pořádně odpočinula. Nebyl problém zvládnou dvanáct hodin ve věznici sám, když nás nečekal žádný další příjem. Dokonce jsem jim k snídani nesl plný pytlík čerstvých křupavých croissantů, co oba milovali.

Kancelář se nicméně opět zmítala v obrovských emocích, které jsem slyšel už z chodby. Nekřičeli, ale rozhodně se bavili velice ostře a zaujatě.

„Dobré ráno, kolegové," pozdravil jsem je zvesela, jakmile jsem vstoupil do místnosti.

Doufal jsem, že moje pozitivita vylepší atmosféru, ale příliš to nefungovalo. Oba zmlkli, jako kdyby si spolkli jazyk a obrátili na mě pohled. Ten Ernieho byl značně nesouhlasný, Flora se naopak tvářila trochu skepticky. Na stolech před nimi ležely ranní vydání Denního Věštce, takže jsem pojal podezření, že v něm opět přistála nějaká peprná zpráva, která rozvířila vášně v kouzelnickém světě.

To jsem ještě netušil, jak moc peprná byla.

„Vidíš, říkal jsem ti, že je to pravda. Podívej se, jak je spokojenej. Stačilo vyprázdnit pytel," ušklíbl se Ernie téměř nepřátelsky. Nechápal jsem, o co mu šlo.

„Jsi odpornej, Macmillane," procedila Flora skrz zkby.

„O čem to pro Merlina vy dva mluvíte?"

„Vypadá to, že jsi ještě nečetl dnešní Věštec, casanovo," poznamenal Ernie a hodil po mě čerstvým výtiskem.

Chytil jsem ho ještě ve vzduchu a okamžitě se zadíval na zprávu vévodící druhé straně kouzelnických novin. Při pohledu na titulek mě okamžitě polil studený pot a měl jsem trochu problémy se vůbec zhluboka nadechnout.

Aurora Blacková: Vlkodlačí prokletí a milostné intriky za zdmi Azkabanu!

Záplava kontroverzí, která přinesla o bývalé následovnici Vy-víte-koho řadu šokujících odhalení, ještě ani nestihla vyschnout a už se na nás řítí další povodňová vlna; ještě špinavější než ta předchozí. Sama Aurora ráda tvrdí, že před námi nemá co skrývat, kolik je ale za jejími výroky pravdy? Není příběh o „polepšené černé ovci" jen chytře vykonstruovanou lží, za kterou se skrývá pečlivě utkaná pavučina zrady?

Důvěryhodné zdroje promluvily o temné části jejího života, jež ona sama doteď úzkostlivě skrývala. Sestra slavného Harryho Pottera, chlapce, který přežil, je vlkodlak! A jako kdyby temné prokletí úplňku samo o sobě nestačilo, Blacková stojí dle našich informací v čele londýnské smečky, kde nahradila nechvalně známého vlkodlaka, Fenrira Šedohřbeta.

Ale není to jenom děsivé vlkodlačí prokletí a její výsostní postavení ve smečce, co by mělo občanům Británie přidělávat vrásky na čele. Blacková byla navíc minulou noc spatřena ve společnosti Edwarda Carmicheala; zaměstnance Azkabanu, který byl shodou okolnosti v nedávné době povýšen z dozorčího na supervizora. Že nešlo pouze o přátelské setkání dokazuje její návštěva v Carmichaelově bytě, jenž opouštěla až v ranních hodinách.

Jde pouze o podivnou shodu náhod, nebo za náhlým milostným vzplanutím stojí něco úplně jiného? Například osobní zájem na tom, kdo a jakým způsobem je držen v Azkabanu? A co víc, není snad její „románek" jen chytře promyšlený pokus, jak dostat svou příbuznou, Bellatrix Lestrangeovou, ke které má dle našich zdrojů velmi blízko, ze spárů spravedlnosti?

Naše vyšetřování bude dále pokračovat a hledat odpovědi na palčivé otázky: Opravdu Auroře pohledný dozorce učaroval, nebo si jej pouze vodí jako loutku na provázku? A jak to všechno souvisí s londýnskou vlkodlačí smečkou? Dobereme se pravdy!

Pro Denní Věštec exkluzivně: Rita Holoubková.

„Bože, jak se to ta hrozná ženská domákla?!" dostal jsem ze sebe ztěžka.

Okamžitě jsem se myšlenkami vrátil k Auroře a uvědomil si, jak strašně ten článek musel působit v jejích očích. Nejspíš si teď myslí, že jsem ji prodal Věštci. Svatá Morgano.

„Takže je to pravda," ušklíbl se Ernie. „Tys fakt ojel Blackovou? Pro Merlina, Eddie!"

S hlubokým povzdechem jsem si promnul spánky. Ranní euforie už byla ta tam a najednou jsem se cítil vážně pod psa. Původně jsem neměl v plánu ji nijak kontaktovat, ale po tomhle jsem vážně musel. Musel jsem jí vysvětlit, že s tím nemám vůbec nic společného a zeptat se, jestli je v pořádku.

„Nebyl jsi to ty, že ne?" zeptala se mě tiše Flora. „Neřekl jsi to nikomu? O tom, že je vlkodlak."

„Tys to věděla?!" vyhrkl Ernie, ale ani jeden z nás si ho nevšímal.

Zavrtěl jsem hlavou. „Ne. To jsem vážně neudělal... nikdy bych nic takového neudělal."

„Dobře. To je dobře," přikývla. K ničemu dalšímu z článku se nevyjadřovala, ale i tak působila až nezvykle tiše a sklesle. „To by si Rory nezasloužila. Zachránila mi sestru, víš. Nikdo jiný se o ni nezajímal, jen ona. Zaslouží si k sobě někoho moc fajn..."

„Nerandíme spolu," uvedl jsem okamžitě věci na pravou míru. Ruka mi samovolně vystřelila do vlasů a zoufale jimi projela. „Jen jsme se nechali trochu unést, ale... sakra."

„Co? Uvědomil sis, jakej seš pitomec? Myslím, že Holoubková na něco kápla, Eddie," vložil se znovu do rozhovoru přehnaně zaujatý Ernie. „Možná je za tím fakt něco většího."

Obrátil jsem pohled na svého kolegu a zpražil ho nesouhlasným pohledem. „Ty seš fakt blbec, kamaráde. Přestaň si číst ty konspirační kecy a použij zdravý rozum, buď té lásky. A teď běž, máš po šichtě. Flo, ty můžeš jít taky... zajdi za Aurorou, určitě tě ráda uvidí a vzkaž ji prosím, že jsem s tím neměl nic společného a rád bych si s ní o tom promluvil. Díky."

Oba krátce zaváhali, ale nakonec se téměř synchronně zvedli ze svých židli a odešli, takže jsem v kanceláři zůstal sám. Položil jsem si hlavu na stůl a s hlubokým výdechem spojil ruce za krkem.

Tohle byl kardinální průser.