Helouvínský speciálek

31 2 0
                                    

Když Sláma přišel domů, připadal Hárovi poněkud rozlítaný. Upřímně vypadal skoro sjetě, což bylo dost divné, jelikož přicházel ze školy. Tašku i s foťákem fláknul na věšák a s úsměvem se rozvalil na gauči. Háro podezíravě zvednul obočí: ,,Co jste dělali dneska?" Sláma zvednul oči a ne zrovna moc specificky vyprávěl: ,,No víš, neučili jsme. Měli jsme přednášku od armády. Sebeobrana, první pomoc... vojáci, no... a tak." ,,A proč seš z toho celej pryč?" Nechápal Háro. ,,No nevim, tak... bylo to zajímavý." Háro už byl trochu naštvaný, ale Sláma ho nevnímal a nepřítomně zíral do zdi. ,,A proč čumíš, jak kdybys viděl nejkrásnějšího člověka všech dob, nebo co?" Ptal se Háro poněkud opruzele. ,,Však ho vidim." Smál se Sláma a stáhl Hára vedle sebe na gauč. Háro jen zabručel a pak, jakoby si něco uvědomil se škádlivým hlasem Slámy zeptal: ,,Že tebe přitahujou chlapi v uniformách?" ,,Cože? Ne!" Nasupěl se Sláma a rázně si složil ruce na hrudi. ,,To vidim teda." Protočil Háro oči a ptal se dál: ,,Večer je ta Halloweenská oslava. Řikals, že pudem. Tak doufám, že to platí. Za co vubec deš?" ,,Nevim... za foťák, třeba." Háro nechápavě zavrtěl hlavou a odešel. Tajně doufal, že Sláma bude chtít mít nějaký společný kostým. Rozhodl se tedy, že zavolá Buble, aby zjistil, jak na tom je ona s Tubou.

,,Ahoj!" Začal Háro. ,,Prosimtě, vy jdete s Tubou taky, že jo? Za co jdete? Jen tak, pro inspiraci." Bubla se zasmála: ,,No o tom zrovna mluvíme! Tuba vymyslela, že bychom šly za Van Gogha a ucho, ale já fakt ucho nebudu... no zkrátka ještě přemýšlíme." ,,Jo... tak děkuju, večer." Loučil se Háro a hovor položil. Tak měl pravdu. I Bubla s Tubou mají společný kostým, ale Slámu ta myšlenka ani nenapadla. Však on mu ještě ukáže...

Večer se nebezpečně blížil a Háro i Sláma si zdánlivě rozmysleli, za co půjdou. I Tuba s Bublinkou se dohádaly a měly jasno. Snad jediná Vava měla kostým rozmyšlený měsíc dopředu. No a třeba Deo měl jasno odjakživa, vždyť se doslova jmenoval Deo.

Háro netrpělivě postával u dveří a čekal, než se oblékne i Sláma. Bylo mu pekelné vedro, nasoukal na sebe přes kostým dlouhatánský kabát, aby Sláma nezjistil, za co jde. Sláma se konečně přišoural ke vchodu a Háro, při pohledu na něj, jen těžko udržoval smích. Slámův kostým foťáku se skládal převážně z černé krabice, ve které pomalu nemohl chodit. ,,Jak si sedneš do auta?" Smál se Háro. ,,Nestarej se, já to mam vymyšlený." Odbyl ho Sláma, lehce vykolejený svým extravagantním outfitem. Po chvilce snahy se Sláma opravdu do auta nějak naskládal a mohli vyjet.

Při vchodu do sálu se Háro začal shánět po šatně a Slámovi poručil, aby na něj počkal. Ten tedy pozoroval kreativní kostýmy všech zúčastněných. Deo šel za deodorant, překvapivě. Vava byla... tuba? Zajímavá volba, no, nástroj je to jistě pěkný. Spolukabinetovník šel za školní tabuli, zajímavé. Dokonce i Haďák přišel, byl převlečený za Excelovou tabulku a vášnivě si povídal s Deodorantem. A Bubla s Tubou! Byly Van Gogh a Hvězdná noc! Když spatřily Slámu, ihned se k němu vydaly, vyptávaly se, kde má Hára a chválily jeho černou krabici (foťák). ,,Háro povidal, že jdete za uši. To bych spíš čekal od Vavy... jakto, že jste malíř a spirálkové veledílo?" ,,Vincent Van Gogh a Hvězdná noc." Opravila ho Bubla. ,,A neměly jsme jít za uši, ale za Van Gogha a jeho uřízlé ucho. Přece není žadným tajemstvím, že si ho sám uřízl." ,,Aha." Kýval hlavou Sláma, když tu se konečně vrátil Háro. Měl na sobě vojenskou uniformu. ,,Smím prosit?" Chytil Háro vykuleného foťáka Slámu za ruku a dovedl ho doprostřed tančícího davu.

Tuba se usmála na Bublu, která se snažila si narovnat brýle, anižby si rozmazala barvu na obličeji. ,,Strašně ti to sluší." Chválila jí Tuba a aby ukázala, že to myslí smrtelně vážně, si jí přitáhla blíž a políbila jí. Bubla se smála: ,,Teda nevím nevím, jestli Gogh maloval rty..." ,,Já myslim že určitě. A jelikož se ti ta barva trochu rozmazává... no, měla bych tě přemalovat."

Sláma byl nakonec dost rád, že místo kostýmu zvolil krabici, protože potom, co viděl Hára ve vojenské uniformě se s ním děly věci, co by jinak jen těžko schoval. Točili se spolu a Sláma věděl, že se asi znovu zamiloval. Už se nemohl soustředit na hudbu, ani na taneční kroky. Rudnul a rudnul. Už to nemohl vydržet a Hára odtáhl kamsi ke zdi, kde se snažil trochu vydýchat. Háro byl na svůj geniální nápad velice hrdý, hlavně když viděl, jak moc je účinný. Ohlédl se na Tublinku: ,,Draw me like one of your french girlsss~" ,,To bych tě spíš vyfotil." Nechápal vtip Sláma. ,,No, to bys moh. Už to potřebuješ, co? Zmáčknout spoušť?" Háro snad v životě tolik neflirtoval, jako teď tam, mezi všemi. Slámovi spadla brada a doslova a do písmene neměl slov. Zmáčknout spoušť?! Háro ho popadl za ruku a odvlekl ho k záchodům. Když tam pár minut na to šel Deo, v koši na ubrousky spatřil jen kusy rozsápaného černého kartonu!

😈 (pardon)

Fyzikální oneshotyKde žijí příběhy. Začni objevovat