Poslední Hřích 2

90. Spící princezna

,,Je krásná, nádherná," řekl si gróf Gavriel Grigory, když se díval na onu dívku, která mu snad spadla z nebe.

A když se jeho ruka dotkla její tváře, tak se mu srdce rozbušilo snad o několik uderu víc, než kdy jindy. Oné ženy si všiml i jeho přítel, který hned k němu přispěchal a sledoval všechno okolo, i to co se bude dít.

,,Je překrásná, ještě nikdy jsem neviděl takovou krásu," řekl směrem, ke svému příteli a snažil se onu dívku probudit, jenže marně, Beata se ani nepohnula, ani neotevřela oči.

,,Vždyť máš snoubenku Gavrieli, učiněnou krasavici," dobíral si ho jeho přítel se šibalským úšklebkem. ,,Jenže já ji nemiluji, vybral mi ji otec a kdybych si měl vybrat já, tak se rozhodnu jinak," odpověděl a přitom pohlédl na dívku, která ležela v trávě.

,,Takže by jsi dal raději přednost, této spící princezně, než oné krasavici, kterou ti vybral otec," nepřestal jeho přítel, kterému oči zajiskřily, když viděl jak jeho narážky fungují.

,,Ano dal bych přednost které koliv jiné.." odpověděl Gavriel a pohledem se vrátil k oné dívce, která mu připadala nadpozemsky krásná. ,,Akorát je škoda že spí, ale třeba by sis ji mohl probudit," řekl hned na to jeho přítel a dloubl do něj ramenem.

,,Nech už toho, Grišo!" křikl Gavriel svého přítele a odstrčil ho od sebe stranou.

,,Ale no tak, Gavriely, vždyť jsem nic zlého neřekl. Řekl jsem jen že by sis měl tu svojí spící princeznu probudit, jestli ji chceš," řekl klidným hlasem Grišo a přitom jeho pohled nenápadně zabloudil k oné dívce, jakoby chtěl Gavrielovy něco naznačit.

,,To víš že ji chci!" osočil se Gavriel a přitom svého přítele od oné dívky odehnal.

,,Tak si probuď, svou spící princeznu..Polibkem," řekl šibalsky a přitom se drze usmál. ,,Taky že si ji probudím, a ty od ní dej ruce pryč, nebudeš na ní šahat, na takovou krásu," odsekl na jeho slova a ochranitelsky Beatu objal.

,,No dobrá, mě se stejně nelíbí, já mám jiný vkus..Ale jestli tobě..Tak ti ji klidně s potěšením přenechám, příteli," řekl Grišo a pak šel kousek stranou.

Gavriel se tedy k oné dívce sklonil a přiložil svoje rty na její a dal ji polibek.

Chtěl se od ní hned odtáhnout, ale jakmile ji políbil, tak najednou mu nějaká zvláštní síla, která jim projela jako blesk, nedovolila aby přestal. A tak svůj polibek prohloubil a po chvíli ji líbal s takovou vášni, jako snad ještě nikdy žádnou jinou ženu.

Beata otevřela oči, když ucítila na svých rtech jiné rty..ale neodtáhla se, i když měla..Ba naopak, vychutnala si jeho polibky a po chvíli ho vzala kolem krku a začala mu je ještě s větší náruživostí oplácet.