Začátek Konce

4 0 0
                                    


Když lucy mluví:tučně

Bylo normální ráno Lucy se probudila šla do školy a tam se něco dělo... Automat na čipsy se rozbil!! "Ale neeezaječela Lucy, po tom se na ní učitelé vrhly. Utekla do koupelny kde na někoho někdo čekal.
"Ahoj neznáš nějakou schovku kde bych se mohla schovat?" Zeptala se Lucy
Nedotyčný zavrtěl hlavou a řekl "Aspiríni.." a odešel
Lucy se po ním vrhla a zjistila že je to prvňák..
"Já si Aspirin dávám když je mi zle„
Nedotyčný řekl:"Aspiríni... To je když nevěříš ve spirituální.... Věci..„

"Jak se aspoň jmenuješ?„

"Proč chceš všechno vědět? stejně se nikdy už nepotkáme.. Dobře jmenuju se 3AR0 nebo jak vy říkáte Eerie"

A zmizel... Nezmizel jen utekl musel mít jedničky z běhu!
Šla jsem na hodinu a pak na další a další měl pravdu. Nikdy se už neuvidíme, asi je to hustej Aspirin.
Když jsem šla domů Viděla jsem Eerie a zavolala na ní "Hej! Můžu ti říkat Aspirín nebo Aspirin? Abych nezapomněla"
"Stejně se neuvidíme" řekl Aspirin.

Vzala jsem si noviny co ležely v parku abych neutrácela za věc co vyhodím.
A tam bylo napsáno
"V Jižním Polsku vybuchla Laborka 82F policisté zamířily na místo a uviděly Spirituální obřady, počmárané zdi, atd...  vědce zavřou" a odkud jsem to nedočetla mám ADHD..
Zamířila jsem domů a na lince bylo psaníčko:"milá Lucy jdeme k tetě někde něco vybuchlo, víš kolik má zvířat."

A JAK JINAK MOJE DRAHÁ TETIČKA BYDLÍ V POLSKU!!
Chtěla jsem je zastavit a je příliš pozdě duh.
Šla jsem ven se projít, a uviděla jsem na zemi noviny které jsem tam před chvilkou hodila zpět na zem, neboli jak říkám nikdy neházej nic do koše to co je na zemi.
Vzala jsem noviny a dočetla jsem ten zbytek stránky
"Z laborky se vyplazila zelená kyselina.„
.....
.....
.....
.....
.....
..... To je vše? Nic nám neřeknou jiného?
Pomyslela jsem si. Jinak jsem si šla koupit jed na krysy kdyby u mě někdo chtěl přespat abych jim to nalila do drinku.
Koupila jsem jed a potkala jsem Aspirin která si kupodivu kupovala... Cigarety?!
Zařvala jsem "Cíggaaa„ a ukázala na ni s očekáváním že se na ní všichni vrhnou ale ne...
Všichni byli zaujatí čtení novin a šíření drbů..
Asi taky četli o té laborce a šířily o ni drby a taky asi o mne...
Jsem moc velký extrovert

A Aspirin co si kupovala cigarety je prvňák neboli je jí šest, nevím jak se dětem v týhle době dostane do rukou droga, to jsou všichni opilí??!

Další měsíc uplynul a rodiče nikde, začala jsem šetřit a dostala jsem se na Brigádu. Ale na severu v té malé vesničce co bydlím se z lidí začali se tvořit divná stvoření a to je ono..




Pokud jsi dočetla až sem tak pravděpodobně nemáš ADHD nebo jsi to skip-la.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 08 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

jedináKde žijí příběhy. Začni objevovat