ze světa dospělých,do světa slunečnic

𝐈𝐈.

Dojeli jsme k velké budově která je nejspíše studio, calin říkal že tu nebudeme dlouho prý jen vyřídí něco s nějakým D-kopem a pojedeme k němu ale budou u něj spát i Marek s petrem takže super....

Vystupujeme z auta kluci nechali pizzu v autě protože prý se nebudeme dělit když si můžou koupit svoji.

***
Vejdu do místnosti plné akustické pěny a různé elektroniky, dál od elektroniky je gauč na kterým už sedí nějaký kluk a vedle něho se rozvali Marek s petrem

„cau jsem david" pozdraví mě pratelsky kluk sedící na gauči a postaví se a nastaví mi ruku kterou mu podám

„cau, Vanessa" usmeju se a zastřešené si rukou vidím jak zvláštně pokukuje Petr,jen pozvednu obočí a pak odstoupím zpátky ke calinovi

„klidne si sedni já jen vyřídím ty věci a pojedeme jo?" Chytne mě rameno calin a skoro šeptem mluví ke mě

„dobre" kyvnu a usmeju se na něj on pustí mé rameno a s Davidem odcházejí do vedlejší místnosti,nechci si sedat mezi kluky tak si Sednu do křesla naproti a vytáhnu telefon

„nebudes si s námi povídat?" Zvednu hlavu a vidím že ke mě mluví Marek

„kidne budu jen nevím o čem" nervózně se usměju a úsměv mi Marek oplatí jenže Petr má stále kamenný výraz

„jsi vždycky takhle napjatá...nebo jsme výjimka?" Řekne temne Petr až mám husí kůži po těle

„em..nejsem napjatá" uchechtnu se nervózně a vidím jeho zákeřný úšklebek

„petre nech ji" bouchne ho do hrudi Marek a lehce se zasměje na což se Petr uchcehtne a pak se opře o záda gauče

„no tak kam chodíš na školu třeba?" Zeptá se Marek,proč se tak ptá?

„ehm, na veterinu tady v Brně"

„takze jsi chytrá" řekne Petr jakoby byl presvedcenej o tom že jsem nějaký šprt

„no vlastně ani ne"

„tak jak to že jsi na veterine" řekne Marek

„no já byla na základě hodně chytrá ale teď je to těžší no"

„alepon se snažíš tady ten debil s tím seknul" ukáže na Petra

„neseknul! Nebavilo mě to,není to že jsem línej" obhajuje se Petr a já jen prohlížím jak se začínají hádat

„tak pojedeme" řekne calin když vejde do místnosti

Konečně

Už jsem začínala být na prášky tady z těch dvou

„okeyy" zvednu se a jdu pomalu k východu

***
Vystupuju z auta a nesu svoje věci calin mi pomohl něco vzít a Marek bere pizzu a Petr čumí do mobilu.

„diky" řeknu bráchovi když položíme věci u schodů v chodbě a sundávame boty

„v poho" usmeje se což mu oplatim

„mas hlad?" Zeptá se

„jen malinko"

„tak si jdi sednout za klukama do obýváku oni ti dají pizzu"

„jo dobře díky" řeknu a udělám jak řekl

Bezeslova si z krabice vezmu kus pizzy a jdu se opřít o topení a koukám na televizi kde už kluci zapínají PlayStation.

Chvíli jsem byla s klukama a koukala jak hrajou ale pak mě to přestalo bavit.

„ja půjdu do pokoje jo?"

„jo hale tady není moc místnosti tak budeš s Petrem nevadí?"

„emm ne..asi"

„dobre tak on ti Petr ukáže kam" řekne a Petr se zvedne z gauče a jde hned nahoru a vezme i všechny moje věci

„no někam si to nahazej" řekne a pustí tašky na zem a jde si sednout na postel

„em jo díky" řeknu a začnu si vyndavat nějaké věci stále cítím Petrovo pohled na mé osobě

„co je?" Otočím se k němu a ptám se ho

„nic" odsekne a uhne Pohledem

„mhm" zamumlam a Sednu si na postel vedle něho, postel je dvojlůžkova

Jen na mě zmateně kouká a čeká jestli něco řeknu

„pujdu se vykoupat takže bych ocenila kdyby jsi vypadl" chtěla jsem se zeptat na něco ale nechci aby to bylo trapné

Do koupelny se jde přes tento pokoj proto chci aby odešel

„a co když nepůjdu?" usklibne se

„ale ty půjdeš protože jinak zavolám bráchu" řeknu a otevřu dveře ven z pokoje

„jo jo jo dobrý už jdu" řekne a s rukama nad hlavou odejde.

Vezmu si všechny potřebné věci a zamykam se v koupelně.

_____

Ahojky tak dneska kratší a nudnější protože nemám moc náladu ale chtěla jsem vám něco napsat zítra se pokusím o delší nebojte Luv ya all 🤍