Teorie pádu / Stein27

1.

Tohle jsou moje teorie pádu
jak objetoval jsem vše kvůli málu...

*

Jaký debil se rozhodl takhle brzo ráno mě budit!" Zakleju toho co se rozhodl mi zavolat. Zvedla jsem hovor aniž bych se koukla kdo volá „ano" řeknu ospale „Kiaro vztavej a za hodinu buď nachystaná, jedeme na chatu" řekne moje nejlepší kamarádka a tipne hovor „tyvole" zakleju, promnu si obličej a kouknu kolik je hodin 13:04 no super. Vztanu z postele a jdu si udělat snídani

Balím si poslední tričko do batohu, zachvili by tu měla být, bohužel nevím kdo všechno jede protože Bea má až moc přátel ale já? Já se bavím jen s ní.

Vylezu z baráku a vidím Beu jak stojí u auta a kouří. Dojdu k autu a obejmeme se „pořádně si to užijeme" zapiští „ahoj" vystoupí z auta Filip, Beaty kluk „ahoj" odpovím.

Já a Filip jsme se nikdy nemuseli. Oukeej tu je něco o mě. Jmenuju se Kiara Weiss bydlím v Brně pouze s mamkou, taťka nás opustil když mi byly 3 roky. Mám hnědé vlasy a modré oči. Moje minulost byla hrozná. Sebepoškozovala jsem se, ještě do teď mám pár jizev ale už jsem se z toho dostala. Nikdo o tomhle neví... Taky když jsem chodila ještě na zakladku šikanovali mě ale nikdo s tím nic nedělal. Jinak je mi 23 let a pracuju v tetovacím salonů jinak jako koníček závodím na motorce.

Nasedneme do auta a Bea hned pustí písničky „Beo?" Zeptám se po chvilce „no?" „na jak dlouho že jedeme? A kdo tam všechno bude?" Zeptám se na dvě zásadní otázky ať vím jestli vůbec přežiju „jedeme na týden a jedeme my tři a pak nějací Filipovi kamarádi" odpoví a dál si zpívá. Kývnu hlavou ikdyž vím že to neuvidí a nasadím si sluchátka protože mě fakt nebaví poslouchat ty její písničky, opřu se o dveře a zavřu oči.

„Kie vstávat jsme tu" cítím jak mě někdo hladí po vlasech „mhmm" zabrucim a pomalu otevřu oči. Vystoupím z auta a přitáhnu se, vezmu svojí tašku z auta a jdeme všichni společně dovnitř „ostatní by tam už měli být" řekne Filip když otevře dveře „nazdar bando!" Zařve do útrob chaty „čau!" Ozve se několik hlasů naraz. Jdeme směr nevím kam ale ocitneme se v obýváku nespíš? Na gauči sedí 5 kluků a jedna holka no super. Filip položí tašku a jde se pozdravit s onen klukama „kluci tohle je moje přítelkyně Bea" ukáže na Beu a dá jí pusu „a tohle je její nejlepší kámoška Kiara" koukne na mě znechuceně, protočím očima a Filip pokračuje „holky tohle je Calin,Viktor,Petr,Kojo, Sofian a támhle je Kiki" ukazuje na každého z nich, pouze kyvneme hlavou a pak se vydáme úplně všichni nahoru si rozdělit pokoje „okej takže pokoj číslo 1 má Calin a Kiki pokoj 2 má Viktor a Kojo pokoj 3 má Petr a Sofian pokoj 4 mám já a Bea a pokoj 5 má Kiara, jsi sama jak si chtěla" kývnu hlavou a každý se rozjedeme do svého pokoje. Hned skočím na postel „konečně tyvole" řeknu nahlas.

Koukám do mobilu když mi někdo zaťuká na dveře „anooo?" Řeknu a koukám na dveře. Do pokoje vleze kluk s blond vlasy,modrýma očima a kroužkem v nose, na rukou má tetování a na krku má nějaký nápis „máme jít prý dolů něco podnikneme říkal Filip" usmál se, úsměv jsem mu opětovala a kývla hlavou. Zvedla jsem se z postele a společně jsme šli dolů a sedli si na gauč. Čekali jsme ještě na Koja myslím? Asi jo, konečně přišel i ten poslední „tak jo protože je tu bazén tak půjdeme do bazénu a budeme grilovat,ožereme se a nevím co všechno takhle zní plán na dnešek" zasmál se Filip. Všichni souhlasili a odešli nahoru se převléct. Šla jsem do pokoje a pak mi to došlo, ty jizvy! Kurva nemůžu do bazénu. Vysrala jsem se na to a šla jsem k bazénu tak jak jsem, skoro všichni už tam byli, sedla jsem si k bazénu a namočila si do něho nohy. To mě tak sere teď že prostě nemůžu do bazénu kvůli toho že se stydím za své tělo a za ty jizvy.

Všichni si užívají a já sedím na kraji bazénu a piju nějaký drink. Připlave ke mě nějaký hnědovlasý kudrnatý kluk taky měl kroužek v nosu a modré oči. Opřel se o moje nohy „proč nejsi v bazénu kočko" usmál se „nechce se mi" zalžu „tak si vem aspoň kraťasy a sundej si tu mikinu neee? Však je horko jak něco" zasměje se a já s ním „mě je ale zima víš šmudlo" crnknu mu do nosu „když myslíš ale zítra tě do toho bazénu klidně i hodím pokud nepůjdeš" zasměje se „dobře" usměju se „půjdu za ostatníma" řekne „jasne" usměju se a on odplave. Není to tady tak špatný.

Všichni jsou pořád v bazénu a já sedím pod verandou a koukám do mobilu „Kie co se děje?" Zeptá se mě Bea „ty pičo já se tě lekla" chytnu se za čelo ani nevím proč „odpověz" řekne a sedne si „nic se neděje jen se mi prostě nechce jsem unavená a je mi zima" lžu jak se tiskne „hm ok" naštve se a odejde za ostatníma, zakroutím nad ní hlavou a dál čumím do mobilu.

Je večer a všichni sedíme pod verandou a povídáme si. Nebo ostatní si povídají já jen poslouchám „bando už je jídlo kdo si dá?" Zařve Filip u grilu „Já!" Zařvou skoro všichni a já zase jen tiše sedím. Už jsem říkala že mám docela i problémy s jídlem? Ne? Tak teď to víte. Pouze koukam do mobilu a snažím se aby si mě nikdo nevšiml „Kie?" Ozve se hlas, všichni stihnou a já se podívám na Beu „hm?" Mrknu na ní „ty nemáš hlad??" Zeptá se starostlivě „nene" usměju se. Pouze kyvné a dál se všichni baví.

Jsme ve vnitř protože se venku ochladilo a tady to žije pouze já tu jsem už asi hodinu se stejným kelímkem a jsem dal od ostatních. Najednou si ke mě přisedne Petr myslím? „copak tak sama?" Zeptá se, není ani v náladě nic vypadá že nepil a jestli jo tak něco málo „já nevím" povzdechnu si „pojď půjdeme se projít" vytáhne mě za ruku a vyjdeme ven. Jdeme přes nějakou polní cestu „takže ty jsi Kiara že?" Zeptá se po chvilce ticha „bohužel" zasměju se „jak bohužel? Však je to úplně nádherný jméno" řekne „tak dík no" poděkuju a uculim se. Zastavíme u nějakého krásného pole se slunečnicemi, sedneme si na trávu a koukáme na pole „proč si dneska nebyla v bazéně a ani si nejedla?" Zeptá se z ničeho nic, kouknu se na něho a povzdechnu si. Mám mu to říct? Však ho skoro neznám. Ale potřebuju to někomu říct „já, kdysi jsem se sebepoškozovala a do teď mám jizvy, kdysi to bylo prostě strašně těžké... Proto jsem nechtěla do bazénu, nechtěla jsem ať o tom někdo ví teď jsi úplně první člověk který to ví. A k tomu jídlo, no nemám ráda svoji postavu jakože jím normálně ale bohužel s jídlem mám občas problém obzvlášť když jim před někým koho moc neznám" dopovím a kouknu na něho „uplně tě chápu" řekne z ničeho nic a čekám co řekne „kdysi jsem to měl stejně taky mám ještě nějaké jizvy ale všichni o tom už ví, jen něco ti řeknu jo" koukne na mě, kývnu hlavou „před náma se bát nemusíš bavili by jsme se s tebou i kdyby jsi neměla půlku hlavy nebo něco a za tohle se stydět nemusíš prostě někteří to měli těžký no.. a jsi hezká nemusíš se bát za své tělo protože takové tělo jako máš ty nemá skoro žádná. Kdykoliv cokoliv řekni jsem tu pro tebe ikdyž se skoro vůbec neznáme" usměje se a obejme mě. To bylo od něho tak hezký „tohle mi nikdo nikdy neřekl, děkuju" usměju se na něho „měli by jsme jít" řekne po chvilce. Kývnu hlavou a začneme se zvedat.

Cestou zpátky jsme si řekli něco o sobě a zjistila jsem že to v rodině máme skoro stejné a popravdě je to strašně fajn kluk už teď ho mám neskutečně ráda.

Hned co jsme vlezli do chatky jsem šla nahoru a Petr taky „dobrou Kie" řekne než zapadne do svého pokoje „dobrou" odpovím a každý jdeme do svého pokoje. Převleču se do pyžama a padnu do postele. Pořádně se přikryju a snažím se usnout ale bohužel dole to pořádně žije. Rozhodnu se jít podívat za Péťou jestli spí.

Zaklepu na dveře a pak vlezu do vnitř, všimnu si že ještě nespí „copak koťátko malé" usměje se „nemůžu usnout tak jsem se šla podívat na tebe jestli spíš. Odkryje deku na náznak toho že si mám za ním lehnout a tak udělám. Lehnu si a on nás přikryje. Dojde mi že u něho v pokoji ta hlasitá hudba nejde tak slyšet. „dobrou Kie" řekne znova to co na chodbě „dobrou Peťo" odpovím a otočím se k němu zády. Pak už jenom ucítím jak si mě k sobě přitahuje blíž a pak usnu.
______________________________________

Let's gouu máme tu nový příběh a teď
Jsem se jakože fakt rozepsala 🤗🫶🏽 snad

Se vám bude líbit! lav yall 🌻

- 1506 slov