Děti Mordoru (Little fears)

První vize

Na divoké krajině ležel první sníh. Šaman jim pomaloval těla hlinkou a krví, aby je ochránil před démony. Tři nejsilnější lovci kmene. Půjdou a uloví lovce, velkou bestii, medvěda lidožrouta!
Jinak bude muset kmen opustit tohle prokleté místo.
Vyrazili s rozedněním, protože bestie loví v noci. Z rána se bude vracet do doupěte. Až usne, bude zranitelná.
Byli nazí, jen zvířecí kůže jim splývá přes hlavu a záda. Chlad jitří jejich smysly. Mlčky stoupaly do prudkého svahu od řeky a tábora. I tu noc obcházel demon jejich vesnici. Nikdy nevstoupí dovnitř. Jen čeká, kdo opustí její ochranu.
Jdou stopou kterou zanechal.
Divnou stopou. Tam dole to byla medvědí stopa. Ale výš ve svahu přechází ve stopu jelena. Pak lišky a zajíce. Až se zmate úplně a každý krok je stopou jiného zvířete.
"Démon!" zašeptá náčelník vpředu.  Ostatní jen přikývnou. Jak říkal šaman, dnes loví démona.

Jsou tři. Vrabčák vpředu, pak Větvik a vzadu Havran. Jsou starší. Jejich trénovaná těla jsou silná a pružná těla lovců. Tichých a přesných zabijáků. Jejich oštěpy s hroty jsou ostré jak skalpel, pečlivě vyvážené a smrtící. Od dětství se učí lovit. Léta zkušeností a reflexů. Nejsilnější synové tohoto kraje, už teď hrdinové kmenových příběhů.
Ale i ti se zachvějí, když spatří mezi stromy stín mnohotvora. Zvíře mnoha srstí, medvědí velikosti, s parožím a kly divočáka. Je každým ze zvířat, které kdy člověk lovil. A přes hlavu a záda mu splývá lidská kůže, jako maskování. Maskování, které z něj může udělat i člověka.
Ale hned svůj strach potlačí. Jsou lovci a hrdinové kmene. Mají ochraně kouzlo šamana. Tiše se roztahují do oblouku a obkličují démona. Dnes je tohle jejich kořist.
Rukou si dávají znamení. Tichý dlouhý nádech. A pak se vymrští. Tři oštěpy závisti vzduchem a zaseknou se hluboko do těla.
Žalostný křik laně prořízne ticho jitra a zvíře padne k zemi.
Jen laň, žádný démon. Jen obyčejné zvíře. Protože démon se vzápětí zvedne ze stínu jednoho z nich. Sníh okolo zrudne krví a jejich rozsápaný náčelník bezvládně padne k zemí.
Druzí dba hledí k démonovi a v ruce už svírají druhý oštěp.
Ale mnohozvíře couvá do stínu osamělého stromu.
Nesmí ho nechat zmizet.
Dát mu čas uniknout.
Rozběhnou se k němu a zaútočí.
Marně.
V sérem stínu nic není.
Jeho stopu naleznou až za hodinu, ze stínu stromu, který je hlouběji v lese.

Stopa zbývající dvojici lovců zavede na hřbet svahu, kde konečně naleznou doupě netvora.
Hrubá díra vyhrabaná v zemi kolmo klesá do hlubin. Neváhají. Je čas ulovit bestii a dokončit jejich posvátný úkol.

Po kořenech a kamenech slézají dolů. Do tmy. Hlouběji až k vodní hladině.
Havran skočí dolů. Oštěp vbodne do vody a hned za ním mohutné tělo lovce. A pak se vše otočí. Nahoře už není nahoře. A dole je všude. Tohle je špatně. Právě prošel do zasvětí! Místa o kterém se mezi lidmi kmene jen vypráví.

Jeho druh šplhá vzhůru. Vrátí se do vesnice. Přinese zprávu o doupěti. Snad šaman poví, co dál.