Zločiny v srdci města

Kapitola 12

„První obětí byla Valerie Poltánská," ukázala Alžběta na její fotografii. „Ale podle tetovaní a dopisu, co nám vrah nechal, předpokládáme, že jedna oběť už byla, která se stále nenašla." Lenka ukázala na fotku Denise a Markéty Richterových. „Pro vraha třetí, pro nás druhou obětí, byl Denis Richter, jeho manželka přežila. I když mohla být klíčovým svědkem, vrah ji nechal být. Což nám potvrdilo, že vrah má oběti určené." pronesla Lenka. Jakub se natáhl pro dopis a přidal ho na tabuli. Alžběta se znovu chopila slova: „Podle dopisů, který nám vrah nechal doručit, tak víme, že vrah má vyhlídnutých šest obětí. Podle posledního dopisu z dneška, tak jsou mrtví čtyři oběti, ale my stále máme pouze dvě." Tim hádal: „Teď dojde čas na otázky. " Alžběta řekla: „Přesně." Lenka začala: „Hlavní otázkou je vždy proč. Proč zrovna tyhle dvě oběti? Proč nám vrah dává nápovědy a očíslování obětí? Co tyhle oběti spojuje?" Alžběta dodala: „Včera jsme zjistili jednu možná zbytečnou informaci, ale třeba se bude hodit. Jitka Chmelíková, kolegyně Markéty, která zavolala na policii ohledně Richterových, tak nám řekla, že se s Denisem potkali v supermarketu. Jen tak mi napadlo, zda to nebyl supermarket, ve kterém pracovala Valerie Poltánská a bingo." Tim přikývl. V tu chvíli si Alžběta na něco vzpomněla. Z bundy si vytáhla sáček s účtenkou z Denisovi kapsy. „Našla jsem to v kalhotách Denise. Klasicky bych to neřešila, ale překvapila mě hodina. V půl deváté platil v restauraci u Komína v centru města." řekla. Jakub nechápavě pronesl: „Tak mohl si dojít po práci na jídlo." Alžběta pochopením přikývla a řekla: „To jsem si též řekla, ale v práci každou směnu končí v devět. A hlavně platil za dvě jídla a čtyřikrát nealkoholické pivo. Proč by teda manželce lhal. Proč odešel z práce dříve." Tim navrhl: „Nevěra." Alžběta s tím souhlasila. Lenka dodala: „Jenže mohla to být žena na jednu noc." Alžběta sebevědomě pronesla: „Možnost by to také mohla být, ale já vím moc dobře, kdo je milenkou."

Všichni si rozdělili jednu práci, aby toho stihli více. Tim Brodský šel na tiskovou konferenci, ohledně případu Denise Richtera. Shodli se na tom, že dokud nejsou ve veřejnosti důkazy o tom, že vražda Valerie a Denise jsou od stejného vraha, tak to ani nebudou zmiňovat. Lenka se vydala do supermarketu, kde Jitka potkala Denise. Zkusí zjistit, zda spolu komunikovali a případně ještě s někým jiným. Alžběta si přivolala zpátky Jitku Chmelíkovou. Posledním je Jakub Schmid, který zůstal v kanceláři holek a zkoumá hlubší minulost obou obětí, kvůli možné spojitosti.

Alžběta už čekala ve výslechové místnosti, když náhle jeden strážník přivedl Jitku Chmelíkovou. „Omlouvám se, že vás sem zase tahám, ale potřebuji si ještě ověřit jednu věc." pronesla Alžběta a ukázala na židli naproti ní. „To je v pořádku, paní. Stejně nemám nic na práci." řekla a lehce se usmála. Alžběta se opřela o židli a zeptala se: „Jak jste poznala Denise Richtera?" Jitka se nechápavě podívala a řekla: „Přes Markétu." Alžběta lehce potočila očima a dodala: „Buďte konkrétnější, prosím." Jitka se nadechla a řekla: „S Markétou pracuji už sedm let. On za ní občas do práce jezdil, nebo ji přivezl oběd. Tím jsme se nějak seznámili." Alžběta se dále ptá: „Stýkali jste se někdy i mimo práci. Třeba i s Denisem, nebo s nějakými přáteli?" Lenka se zamyslela a nejistě pronesla: „Jsem tam jsme si daly spolu skleničku vína a někdy s námi byl i Denis, nebo občas s dalšími kolegyněmi z práce." Alžběta si všímala, jak se ji třesou ruce a ani neudrží dlouhý oční kontakt. Alžběta se narovnala a upřímně řekla: „Měla jste s Denisem Richterem poměr. Proto, když jsme o něm včera mluvili, tak jste byla nervózní, stejně jako teď. V tom supermarketu jste se možná potkali, možná jste tam šli spolu, ale klíčová věc je, že vám to řekl včera na večeři, kvůli tomu odešel z práce dříve, aby se sešel s vámi." Jitka se opřela o židli a neřekla ani slovo. „Vyšetřujeme vraždu, která není jediná s případem spojena. Máme podezření, že jde o sériového vraha. Každá informace může být pro nás sakra důležitá, tak mi řekněte celou pravdu." pronesla vážně. Jitka lehce přikývla a začala mluvit: „Trvalo to zhruba rok." Alžběta se ptá: „Ten poměr?" Znovu lehké přikývnutí. „Jednou na můj byt někdo zaklepal, byl to Denis. Příšerně opilý a poprosil mě, aby u mě mohl zůstat. Nechtěl, aby ho Markéta v tomhle stavu viděla. V tu noc mě začal líbat a nakonec jsme se spolu vyspali. Nebránila jsem se, nevím proč, prostě nebránila. Od té doby jsme se začali scházet často." řekla. „Měla Markéta nějaké podezření?" ptá se Alžběta. Jitka pronesla: „Myslím si, že ne, nebo o ničem se nezmínila." Alžběta si něco zapsala a poslouchala dál. „V tom supermarketu jsme se nepotkali, ale šli jsme tam spolu. Tu prodavačku si pamatuji, protože jsme byli oba opilý a ona nás z toho krámu vyhodila." Alžběta přikývla a zeptala se na poslední věc. „Ještě jedna věc, poslední večer, když jste se setkali. Všechno ohledně tom." řekla. Jitka se nadechla a vyprávěla: „Sešli jsme se tam pár minut po půl osmé. Denis dost pracoval navíc, takže si občas mohl dovolit odejít z práce dříve. Tam se mi zmínil o tom, že občas za ním dost dlouho jezdila tmavě modrá dodávka. Zmínil se, že asi třikrát, nebo čtyřikrát si toho všiml, ale nebral to nějak vážně. No a potom jsme v půl deváté odcházeli a šli jsme do jeho auta. Zhruba půl hodiny jsme tam jen seděli a mluvili o všem. Potom jsem už odešla a to bylo naposled, co jsem ho viděla. Druhý den do práce jsem mu nesla oběd, ale když mi tam řekli, že nepřišel, tak jsem věděla, že je něco špatně. Dál už to znáte." Alžběta si znovu něco napsala. „Jeho žena by to měla vědět. Pro její i vaše dobro." řekla Alžběta. Jitka upřímně pronesla: „Od vás to vezme lépe. Nechci ji víc rozrušit." Alžběta souhlasila a potom už ji doprovodila ven.
Následně se vrátila zpátky do kanceláře, kde byl Jakub. Vše, co řekla Jitka, tak Alžběta Jakubovi odvyprávěla. „Teď už se to vysvětluje." řekl. Alžběta řekla: „Lenka jela do toho supermarketu pro záznam z kamer, ale teď si myslím, že to bude k ničemu, jenom to potvrdí, zda Jitka mluvila pravdu." Jakub sklesle řekl: „Musíme dost zabrat, zbývají mu dva lidi a pokud se to všichni dozví, že jsem na tom případě selhali, tak z toho bude problém." Alžběta lehce kývla a pronesla: „Já vím."