Snamione: Ve středu moci

Severusův syn 53

 Severus většinu dnů prospal – protáhl si volno o další tři dny, jelikož nebyl schopný vstát z postele – a Hermioně při sledování aktuálních událostí docházelo, že i když se řítili do další války, ona i její manžel stáli mimo hru. Dokonce ani o Harryho válčící strany vůbec nestály, což bylo na jednu stranu uklidňující, na druhou stranu jim však žalostně chyběly informace.

Harry vedl zmatené bystrozory, kteří nevěděli, koho mají pronásledovat, a Hermiona z bezpečí domova vysílala Montu, aby našel Lily. I když se skřítek vždy vracel po hodinách s negativními výsledky, čarodějka měla podezření, že i on jí mnoho informací tajil. Lily byla opravdovou Montovou paní, tudíž pokud skřítka zavázala mlčenlivostí, nemohl Hermioně nic říct. A Severus se budil jen ve chvílích, kdy Monta nebyl doma.

Dnes se čarodějka po dlouhých dnech rozhodla opustit dům, aby navštívila na výzvu ředitelky školy v Bradavicích Regieho, svého malého syna. Jednalo se o první věc po dlouhé době, která ji upřímně zahřála i srdce. Na svého syna v žádném případě nezapomněla, ale upřímně jeho existenci zatlačila do pozadí, protože věděla, že se nacházel v bezpečí na rozdíl jejího druhého dítěte Lily.

Brána s okřídlenými kanci ji bez sebemenších komplikací pustila a dále se již pohybovala po paměti. Nostalgie na ni dýchla, jen co vstoupila do hradu, a když se postavila na schody vedoucí do ředitelny, automaticky pocítila nervozitu – vždy po nich stoupala, jen když je Harry dostal do maléru. McGonagallová však byla jiná než Brumbál, Hermiona jí důvěřovala mnohem víc, i když musela mlžit jako obvykle.

„Dobré dopoledne, paní profesorko."

„Už jsem tě mnohokrát žádala, abys mě oslovovala Minervo," postěžovala si starší z žen, ale tvář ji zajisté nepoznamenala pouze tato drobnost. Na stole se vršily pergameny, zlámané brky a obsílky z ministerstva, které poznala Hermiona podle pečetí. Útěk několika studentů muselo Minervu zaměstnávat víc, než bylo zdrávo. „Vítej, Hermiono. Regulus mě přišel osobně požádat, zda by s tebou mohl osobně mluvit." Pohlédla na mladou ženu přes brýle. „Předpokládám, že dostal od Lily instrukce. Byl velice odhodlaný, i když se jindy stydí promluvit i ve třídě před spolužáky." Hermioně se smutkem sevřelo hrdlo. Její malý chytrý chlapec... „Určitě ví víc než my všichni ostatní, ale odmítá to sdělit komukoliv jinému než tobě." Hůlkou poslala jeden stoh papírů do krbu, než s tíživým povzdechem vydechla: „Dost možná má zrovna teď celou situaci ve svých rukách, proto jsem pro tebe hned poslala. Čeká v učebně lektvarů."

„V učebně lektvarů?"

„Je to Severusův syn," připomněla, přičemž se jí rty poprvé stočily do něčeho, co připomínalo unavený úsměv. Hermionu toto připomenutí též zahřálo, ale veškeré duševní pohodlí pominulo, jakmile uviděla svého syna. Seděl v první lavici tváří ke katedře a systematicky krájel nějaký kořen, který Hermiona bez důkladnějšího prozkoumání nedokázala pojmenovat. Když zaslechl kroky, neotočil se, ale čarodějka si uvědomila, že ji snadno sledoval v odrazu ocelové misky. Severusův syn.

„Ahoj Regie," pronesla měkce, když k synovi přistoupila a políbila jej do delších černých vlasů, které mu spadaly až téměř na ramena. Podobal se svému otci více než když dřív.

„Ahoj mami." Otočil se k ženě, aby ji mohl obejmout kolem pasu, Hermionu však polekaly černé kruhy kolem tmavých očí a unavený hlas, jaký by žádné dítě nikdy mít nemělo. Nejraději by syna zahnala do postele, ale v tuto chvíli jej musela podrobit důkladnému výslechu, jak ji nabádala McGonagallová.

„Jsem tady." Tiskla k sobě syna. „Jsi v pořádku? Chceš se mnou mluvit kvůli Lily?"

Zaškaredil se, ale nakonec sotva znatelně přikývl, než se odtáhl a začal se věnovat znovu kořenu.

„Miláčku, cokoliv víš, řekni mi to, prosím." Sedla si do lavice k synovi. Kdysi dávno zde seděla a modlila se, aby hodiny se Severusem skončily, dnes by si přála, kdyby mohl Severus zasednout za katedru a věnovat jim jediný svůj pohled. Možná nebyl k Regiemu nejvstřícnější, uměl však vést dialog, aniž by se zaplétal do citů. Čarodějka vedle sebe však stále viděla malé ublížené dítě, které nechtěla strašit ošklivými historkami o Smrtijedech, k nimž se dle všech faktů přidala Lily. „Moc se o ni bojíme a chceme ji chránit, ale když nevíme, kde ji najít..."

„Ona nepotřebuje chránit," zamumlal, ponořen do práce, „je dobrá."

„Je ještě dítě stejně jako ty."

„I já umím bojovat." Hermiona cítila, jak ji poléval chlad. „Lily mě naučila, co ji naučil táta. Určitě jsem minimálně stejně dobrý jako páťáci nebo šesťáci," pronesl sebevědomě, čemuž Hermiona neochotně věřila. Až příliš se podobal Severusovi, jenž byl něčeho takové též schopný již v nízkém věku.

„Já vím," vydechla, čímž si vysloužila první pozorný pohled, „ale já a táta se o vás vždycky budeme bát. Lily se navíc postavila na špatnou stranu."

„Jakou?"

„Bojím se, že je se Smrtijedy."

„Ale to je dobře, ne?" Hermiona naprázdno otevřela ústa. „Horší by bylo, kdyby chránila Greengrasse – mrzí mě, že jsi nevyhrála." Čarodějka oněměla, což bylo dle všeho nejlepší variantou, aby jindy tichého chlapce rozmluvila. „Fandil jsem ti," přiznal upřímně. „Mám v kufru tvoji placku, i když skoro všichni ve Zmijozelu měli Greengrasse. Ale bylo to fuk, všichni ví, že jsi moje máma, takže neměli řeči." Shrnul nakrájené kousky do ocelové misky. „Mám ale pocit, že čekají, na čí stranu se postavím." Nakrabatil čelo soustředěním. „Tátové několika mých spolužáků otevřeně podporují Greengrasse a mají zato, že i můj táta, když pracuje pro ministerstvo, ale Lily říkala, že je potřeba toho chlapa zastavit, protože by jinak mohl tátu zabít." Hermiona přiložila rty k synově drobnému rameni. „Moc mi toho neřekla, protože nechtěla, abych odešel s nimi, ale tvrdila, že musí ohlídat Delphini, aby ochránila tátu i Edieho."

Čarodějce se vkrádala do mysli Andromedina slova. Bella měla mateřskou pojistku, proto se nemohl Voldemort vrátit, ostatní však ničím vázáni nebyli...

„Mami?"

„Ano, Regie?"

„Šel jsem na McGonagallovou, protože jsem se tě chtěl zeptat na tátu." Upřel na ni černé oči, které náhle překypovaly sílou. „Co mu je? V novinách psali, že je mimo službu, a ve Zmijozelu říkali, že ho Smrtijedi dostali."

Regie je teprve ve druhém ročníku, ale musíme uznat, že přehled má.