In Love at camp /Larry Stylinson/

2. Seznámení

Louis's POV

"H-Harry? Já-já už musím jít." vykoktal jsem ze sebe. "Lou, počkej." Chtěl jsem odběhnout pryč, ale chytil mě za ruku. "Lou. Co si tu dělal?" "J-já. Spletl jsem si chatku. A....teď už vážně musím. Dobrou Harry." Co nejrychleji jsem vyběhl, ale k mojemu štěstí jsem zakopl o nějaký blbý kámen. "Lou." slyšel jsem starostlivý výkřik. "Loui, Loui stalo se ti něco." Jenom ta jsem tam ležel na zemi. Harry mě vzal do náruče, odnesl zpátky do jeho chatky a položil mě na postel. Přitáhl jsem si nohy k tělu a smotal se do takového klubíčka. "Lou ukaž mi tu nohu. Notak Loui." Seděl jsem tam na posteli a nijak jsem s ním nekomunikoval. Sklopil jsem hlavu a přitáhl si kolena víc k tělu. Strašně jsem se styděl

Harry's POV

Loui tam seděl jako hromádka neštěstí a já nevěděl co mu je. Ze začátku jsem si to nechtěl přiznat, ale k tomu klukovi cítím víc než bych měl. Palcem a ukazováčkem jsem mu chytil bradu a opatrně jsem mu ji zvedl, tak aby se mi díval do očí. "Loui ukaž mi ten zatracený kotník. Nebo tě odvedu za Kallie a ta ti ho s radostí ošetří." trošku jsem zvýšil hlas, ale hned jak jsem to dořekl, jeho kotník se objevil na mojich stehnách. Přesně jsem věděl, že ho na tohle dostanu. Nemohl jsem si nevšimnout, jak byl otrávený, když s ní mluvil nebo spíš ona mluvila s ním. "Máš to trošku oteklé Lou, ale to se do rána spraví. Dám ti na to studený obklad. Pěkně tu seď. Ne že mi někam utečeš." Trošku jsem se pousmál. Po chvíli jsem přišel se studeným obkladem. Podložil jsem mu kotník polštářem a dal mu na to obklad. "Lou můžu se tě zeptat?" nebyl jsem si jistý. "Můžeš Hazz." ozvalo se z toho roztomilého stvoření. Byl nádherný. Jen tak tam seděl s nataženou nohou, vlásky mu rošťácky odstávali na všechny strany. Byl jsem celkem klidný, až do té doby než jsem narazil na jeho pronikavě modré oči, ve kterých jsem se začal topit. Zasněně jsem se na něj koukal. Ani nevím jak dlouho, ale asi hodně, protože mě z mého snění vyrušila Louiho ruka mojich zádech. "Hazz stalo se něco? Na co si se chtěl zeptat?" "No napadlo mě, jestli bys mi něco o sobě neřekl? Ale jestli nechceš tak nemusíš." nechtěl jsem na něho nijak tlačit, ale chtěl jsem o něm vědět každý detail. "Rád ti o sobě něco řeknu, ale na oplátku mi řekneš něco ty o sobě." Přikývl jsem. " Jsem Louis je mi 16 bydlím v Doncasteru a mám spostu mladších sester...ale jsem tu jen s nejstarší Lottie s tou co se po tobě dnes plazila. Jo a ještě jednou se za ni omlouvám . " sakra jak já miluju ten jeho hlásek. "Je řada na tobě Hazz." "Nic se nestalo. Tak teda jsem Harry mám 19, bydlím v Holmes Chapel. Mám starší sestru Gemmu. "jen se na mě sladce usmál. "Lou dáš si čaj?" Ihned se mi dostalo odpovědi: "Jo moc rád" odešel jsem udělat čaj, jenže když jsem se vrátil Loui si spokojeně vychrupkával v mojí posteli. Odložil jsem čaje na stůl. Vzal deku, která ležela na druhé straně postele než Lou spal, přikryl jsem ho dekou a dal mu malinkatou pusu na čelo. Když jsem se podíval na hodiny bylo půl druhé v noci. Ani jsem se nedivil, že tak rychle usnul. Opatrně jsem si lehl vedle něho a koukal, jak si spinká. Nastavil jsem si budík co nejpotišeji, abych ho nevzbudil. Zalehl, Pohladil Louiho po zádech a spustil se do říše snů.

***

Ráno mi zvonil ten prokletý budík. Ale když jsem viděl Louiho jak si spinká, bylo mi hned líp. Byl tak roztomilý, že jsem si vzal telefon a vyfotil si ho. I když jsem nechtěl, musel jsem ho vzbudit. Co by si pomysleli ostatní, kdyby ho viděli v mojí posteli. "Loui vsáváme." Pohladil jsem ho po jeho tvářičce. Když v tom, se na mě koukli ty jeho modrá kukadla. "Loui musíš do svojí chatky. Pojď, odvedu tě." Odvedl jsem Louiho k jeho chatce, která byla hned vedle té mojí.

Louis's POV

Někdo mě pohladil po tváři, na což jsem zpozoroval dva krásně zářící smaragdy, které patří jsen jedné osobě.Zažil jsem to nejkrásnější probuzení. "Loui vstáváme." S nechutí jsem vstal a Harry mě odvedl do mojí chatky, kde jsem hned zalehl do postele a dál spal.

***

Louis's POV

"Kluci vstávejte. Budíček." ozvalo se ode dveří. Ten hlas jsem poznal. Byl to ten nejhezčí hlas, který jsem mohl po ránu slyšet. Byl to Harry. Stál mezi dveřmi, opřený o futra a koukal na mě. Kouknul jsem na něho a usmál se. Úsměv mi opětoval.  "Kluci za půl hodiny na snídani." Harry odešel. Chtěl jsem jít za ním, ale když jsem uviděl Kallie, tak jsem hned zalezl zpátky. Oblíkl jsem se, zašel si do koupelky vyčistit zuby, na záchod a všechny tyto blbosti co se dělají po ránu. Když už jsem to všechno měl tak jsem šel do jídelny. Byl jsem tam teda o deset minut dřív. "Lou. Co ty tady tak brzo?" zaslechl jsem Harryho hlas. "Neměl jsem co dělat, tak jsem sem přišel dřív." "Tak pojď, podívám se ti na ten kotník." On je tak strašně moc starostlivý. "To nemusíš Hazz." "Nemusím, ale já chcu. Co kdyby se ti něco stalo?" zdá se mi to nebo se o mě bojí? Ne to se mi jenom zdá. Jak by se někdo tak dokonalý jako je on, mohl starat, o někoho takového, jako jsem já. Co jsi to tu nalhávám."Nad čímpak přemýšlíš Lou?" "Nad ničím. Au!" Harry mě chytl za ten bolavý kotník. "Nelži mi a vydrž to Loui. Bude to trošičku bolet. " Ani nevím jak, ale Harry někde sehnal obvaz a chladivý krém. Namazal mi nohu tím krémem, trošku to zabolelo, potom nohu obvázal obvazem. (to zní divně:D) "Loui co se ti stalo?" zaslechl jsem Lottiin hlas. "Ahoj princezno. Jenom jsem spadl a narazil si nohu, nic to není, neboj se o mě." Dal jsem jí malou pusu na líčko a už jsem jí neviděl. Harry odešel a z naší debaty nějak sešlo. Popravdě jsem byl rád, nechtěl jsem Harrymu vysvětlovat, že se cítím trapně za to, že jsem viděl jeho dokonalý zadek, a taky že jsem mu usnul v posteli. Na snídani jsem si vzal nějaké lupínky s mlíkem, snědl jsem je a byl duchem úplně mimo. Pak jsem odešel na chatku, vzal sluchátka, mobil a šel si sednout o kousek dál k lesu.

Harry's POV

Hledal jsem Louiho už deset minut, ale on nikde nebyl. Potřeboval jsem ho vidět, a taky mu říct, že za čtvrt hodiny mají všichni být u podia. Už jsem to chtěl vzdát a jít za Liamem, když v tom jsem ho uviděl, jak sedí na okraji lesa, má zavřené očka a zpívá si. Má dokonale andělský hlas. Jen jsem tam tak stál a koukal na něho. Když v tom si mě všiml. "Ty mě sleduješ?" zeptal jsem se Harryho hned co jsem ho uviděl. "Ne. Jenom jsem tě hledal. Měl jsem ti říct, že za deset minut mají být všichni u podia." vypadal celkem zklamaně.

Louis's POV

"Ne. Jenom jsem tě hledal. Měl jsem ti říct, že za deset minut mají být všichni u podia." Chvilu jsem na něho jenom koukal a pak odpověděl: "Jo. Aha. Tak já tam budu." Řekl jsem celkem zklamaně.'Co jsem si myslel, že mě bude hledat za nějakým jiným účelem? Že by mě chtěl dobrovolně vidět? 'Co si to tu namlouváš Tomlinsne. ' okřiklo mě moje svědomí. Když v tom ke mně Hazz natáhl ruku. Nevěděl jsem, co mám dělat. Mám mu dát ruku, nemám? Než jsem se stihl rozhodnout, Harry mě chytil za obě ruce a vytáhl do stoje. "Tak pojď Lou. Ať nás nehledaj." Rozešli jsme se směrem k podiu. Tam už stál Liam a vysvětloval, že si každý může vybrat jednu aktivitu, kterou by chtěl přes odpoledne dělat. Vybral jsem si fotbal, shodou okolností ho měl na starosti Harry. "Loui ty budeš hrát taky? Co tvůj kotník?" ozvalo se mi za zády. "No..Já...chtěl bych." vykoktal jsem nejistě. "No tak jo. Ale opatrně."

Chvilku jsem hrál, ale pak jsem se šel posadit na lavičku, ze které jsem měl skvělý výhled na hrajícího Hazzu jenom v šortkách. Konečně jsem se mohl zaměřit na jeho potetovanou hruď, kterou jsem si neměl šanci včera večer prohlédnout. Byl dokonalý. Ty jeho vlásky, které si stáhnul do úhledného drdolu, ta vypracovaná hruď s tím nejkrásnějším motýlem. A ten jeho zadek. Tomlinsne, na co to zase myslíš.

Hazza něco přes hodinu hrál s ostatníma děckama fotbal a já se jenom díval.

_____________________________________________________________________________

Ahojky, omlouvám se za trochu nudnější díl, ale jaksi se mi do mojeho rozmezí slov, které bych chtěla psát nevešlo všechno co bych chtěla. (Stejnak jsem ho překročila:D asi o tři sta slov :/)

Pravděpodobně tam najdete nějaké chybičky :)

Každý komentík i hvězdička potěší. :P

Díky moc Nikča :*