Bad boys.Good lips. - Nash Grier

5.Part

Stál opřený o zídku a koukal se někam před sebe.Chvíli jsem na něj zírala,jestli se mi to jen nezdá.Najednou se přestal opírat o zídku a šel si to rychlými kroky ke mě.Na tváři měl nečitelný výraz a než jsem stačila cokoliv udělat.Byla jsem přišpendlená na zídku.Pevně držel moje ruce těmi svými ,abych se nemohla ani hnout.V krku jsem měla knedlík a dech se mi zrychlil.Jeho obličej byl od toho mého několik centimetrů.Naskytla se mi příležitost  si ho lépe prohlédnout.Zastavila jsem se u jeho očí.Nedokázala jsem v nich nic vyčíst byli prázdné.

"Milá Death ty asi nejsi moc chytrá,když jsi první den proti sobě poštveš největší grázly školy." řekl to s naprostým klidem a ani na sekundu se mi nepřastával vpíjet do oči.Nemohla jsem mu odpovědět , když jsem mu chtěla něco říct nevyšel ze mě ani hlásek.Nad tím se jenom ušklíbl a přistoupil ke mě o kousek blíž.Mé srdce bilo jako splašené.Nevím jestli to bylo strachem nebo že byl tak blízko.

"Co myslíš , že se teď asi stane.Zlatíčko." nad tím oslovení jsem se udivila.Najednou mi knedlík v krku zmizel a já mohla aspoň mluvit ,když se nemůžu hýbat.Můj pohled neopustil jeho tvář byl tak blízko chtěla jsem se ho dotknout.Bože nad čím to přemýšlím ten kluk tě chce zbít a ty na něj chceš šahat.

"No asi mě teď zbiješ." řekla jsem roztřeseným hlasem.Můj plán,že mu odpovím jasně a bez známky strachu očividně nevyšel.A ani mé tělo mě neposlouchalo cítila jsem jak se celá třesu.
Najednou se mu v očích objevili jiskřičky.Vypadalo to , že chtěl ,abych todle přesně řekla.V jeho očích jsem mohla vyčíst chtíč.Z jeho rtů které do teď byli jako přímka se vytvořil úsměv.
Páni má nádherný úsměv.Doprdele o čem to zas přemýšlím.

"Zlatíčko to bude jen na tobě." zase ten jeho klidný tón.Jak jako na mě to si mám vybrat jak mě zbije nebo co.Dívala jsem se na něj s udivený výrazem.Zatím co Nash už neměl na tváři úsměv ale jen ušklebek.

"Jak jako na mě ,to nechápu." sakra zas ten roztřesený hlas.Nechci aby poznal , že se ho bojím, ale teď se mi to daří úplně úžasně.Jeho tvář zůstala beze změny.Určitě věděl,že se ho zeptám.Tentokrát se přiblížil až k mé tváři.Pomalu přejel svými rty až k mému krku.Kde mi daroval pár polibků.Jeho dlouhé vlasy mě příjemně lechtali.V tu chvíli jsem přestala dýchat a mé srdce bít.V hlavě mi běhala jediná otázka a to proč to děla.Najednou se zastavil u mého ucha.Mohla jsem slyšet , že jeho dech úplně klidný nebyl.Stejně jako ten můj.

"Věděl jsem,že se zeptáš.A rád ti na to odpovím.Víš zlatíčko máš dvě možnosti z kterých si můžeš vybrat.Ta první je , že od nás dostaneš pořádně zabrat.A to by si určitě nechtěla." zašeptal mi do ucha a obdařil mi krk pár polibky.

"A ta druhá možnost." už jsem neřešila jestli mluvím roztřeseně.Bála jsem se ho, ale bylo tu i něco jiného.Rychle jsem to zahnala pryč.Nemohlo se mi líbit jak mě líbá na krku.Prostě ne.Opět se vrátil od mého krku až k mému uchu.Slyšela jsme jak se nadechl a z jeho úst vyšlo první slovo.

Doufám že se vám tento díl líbil.S tím to dílem jsem úplně spokojená.Další díl by mohl být dneska až večer nebo určitě zítra.

                                 The Paulin