Poslední jednorožec

Hrozný pohled

Ležím v husté mlze a nemůžu se nadechnout. Moje hustá, bílá hříva mi poletuje kolem hlavy v silném větru. Je mi hrozná zima. Všude je ticho.

,,Pomoc," zaprosím.

Můj roh mi slabě zabliká. Konečně. Vrátila se mi má kouzelná moc. V duchu se pokusím spojit se svým stádem. Nikdo mi neodpovídá.

,,Pomozte mi někdo," zaprosím znovu.

Ticho. Ani jeden z mých bratrů a sester se se mnou nespojí.

Znovu se pokusím zvednout. Tentokrát se mi to povede. Stojím ne svých hubených nohách a rozhlédnu se kolem. Mlha zmizela, ale začíná pršet. Skloním hlavu k zemi a zafrkám. Kapky deště mi stékají po hřívě a neslyšně dopadají na zem. Znovu a znovu se snažím vyslat myšlenku ke stádu. Nedočkám se odpovědi. Muselo se jim něco stát. Něco zlého!

Tryskem se rozběhnu lesem. Vítr mi šlehá do obličeje a začnou padat veliké kroupy.

Doběhnu k vodopádům, rychle prokličkuji mezi posledními stromy a rohem se dotknu očarovaného kamene ve skále. Otevře se veliký otvor a já vstoupím dovnitř.Cítím odporný zápach. Rozsvítím konec svého rohu a postoupím vpřed. Skloním hlavu a odhalím mrtvé tělo. Hrůzou zatajím dech. Moje sestra Lili.

,,Ne," vydechnu.

Po tváři se mi skutálí osamocená slza.

Postupuji tunelem dál a sluneční paprsky mi ozáří překrásnou louku.Z toho pohledu se mi tají dech. Moje radost však netrvá dlouho. Všude jsou louže krve a v nich se topí všichni členové stáda.Přidušeně vykřiknu a rozběhnu se vpřed. Prozkoumávám všechna těla a zjišťuji, jestli je ještě nemůžu zachránit. Marně. Lili, Marina, Hvězda, Třpytka, Blesk, Vločka, Šíp, Kadok, Tornak, Vater, Sněženka, Amun, Olil, Hort, Olaf, Vír, Ledňáček, Monty. Ano, dokonce i Monty, vůdce našeho stáda.

Vracím se k chodbě, ale najednou zpozorním.Uprostřed louky se něco pohne...