,,Au!" Zavzlykala jsem jsem když jsem se zvedala z kaluže plného bláta. Achjo.. proč pořád musím do něčeho padat nebo mít průšvihy za něco co jsem neudělala? A to hned 1.den 8 třídy. Jsem Sára. No takže super. Jdu do třídy celá od bláta.. A to má ještě dneska přijít nový žák! Šla jsem po chodbě a zanechávala za sebou bahnité ťápoty. Jen co jsem vešla do třídy všichni se mi začali smát.. tedy všichni kromě toho nového kluka. Byl bledý jako stěna a seděl v zadní lavici... bože! Já vlastně sedím v zadní lavici! Takže vedle něho! Jsem totiž podle učitelky ,,průšvihářka." Já nikdy žádný opravdový průšvih neudělala. Ale oni to vždycky nějak sehrajou.. Že za to vždy mohu já. No.. se stydlivým výrazem jsem si dřepla do poslední lavice vedle toho nového kluka. Viděla jsem jeho žákovskou, takže už vím že se jmenuje Matthew. Do třídy vešla učitelka. Všichni jsme se postavili, ale to už na mně zase začala hulákat. ,,Sáro! Vysvětlíš mi jak to vypadáš!! Ostatní sednout!" ,,No.. já.." Začala jsem koktat. ,,To jsem si myslela! Žákovskou!" ,,Pff.. Ano paní učitelko.." Přinesla jsem jí žákovskou. Cítila jsem se opravdu hrozně trapně, protože to bláto za mnou dost čvachtalo. Posadila jsem se zpátky do lavice a viděla jak děcka mají na kraji aby se mi začali smát. ,,Sednout!" Učitelka jenom něco vykládala a já zatím myslela na toho nového kluka... Celou hodinu na mě nepromluvil. Myslela jsem si že je to nějakej slušňáček, tak jsem ho ignorovala.
Po jedné hodině jsem šla domů. ( Už jsem si dala bacha na kaluže) Chodím do školy i ze školy takovou zkratkou.. Je to malý lesík. Dneska bylo zataženo a nikdo se mnou ze školy nechodí. Uslyšela jsem za sebou kroky, ale bála jsem se otočit, tak jsem krok zrychlila! Pak mě někdo vzal za ruku přesně u žíli! Tak jsem se otočila, lekla a byla bych už v další kaluži! ,,Áá!" Bylo to hrozně rychlé a chytilo mě to, takže jsem do kaluže nespadla! Jen jsem se hrozně vylekala! Pak jsem si ale uvědomila co to je! Byl to ten nový kluk ze třídy.. ,,Jéé.. Promiň jestli jsem tě polekal! Jsem Mattew. Ale přátelé mi říkají Matt." Usmál se na mě a napřáhl ruku na pozdrav. ,,Já vím.. Jsem Sára." Ruku jsem mu nepodala, a tak ji zase odtáhl. ,,Víš.. tohle jsi si zapomněla ve škole na katedře. Učitelka řekla ať tě dohoním a ať ti to dám." Podal mi do ruky žákovskou knížku. Měl ji celou dobu v ruce a já si toho ani nevšimla. ,,Díky.." Bylo mi s ním tak divně.. Tak jsem se otočila a chtěla jít, ale znova mě chytnul za tepnu a otočil mě. ,,Tak ahoj ve škole!" Mrknul na mě a odešel. Já se otočila a zamumlala.. ,,Nazdar."
****
Ahojky! Takže tady je první část mého nového příběhu, doufám že se líbí:3 A rovnou na začátku bych chtěla začít s věnováním částí.. Takže? Pište do komentářů:33
Děkuju za Vote a komentáře:))
ČTEŠ
Tajný deník Sáry Sanbird
VampireMilý deníčku.. Tento příběh je o dívce, která nikdy moc nevynikala. Neměla moc štěstí, přátel. Pořád jen samé průšvihy, špatné známky a pády. Sára Sanbird je puberťačka, která zbožňuje a zajímá se o upíry. Co se ale stane, až na nějakého narazí?