Bad boys.Good lips. - Nash Grier

11.Part

"Polib mě." řekl a propaloval mě svým pohledem.Ani se nehnul chtěl , abych to byla já kdo spojí naše rty.A tak jsem to udělala.

Pomalu jsem se přibližovala k jeho plným rtům.Mohla jsem  slyšet jeho zrychlený dech.Jeho stisk na mém boku zesílil.Druha ruke se ocitla na mém zátylku na krku.Své ruce jsem přemístila do jeho dlouhých vlasu.Už jsem to dál nemohla protahovat spojila jsem naše rty.Začli jsem s nimi oba pohybovat.Byl tak něžný a přitom vášnivý.Uplně jsem zapomněla na realitu.Ucitíla jsem jak mi přejel jazykem po spodním rtu.Žádal o svolení.Neváhala jsem ani minutu a povolila mu vstup.V tu chvíli začla válka jazyků a naše polibky se staly vášnivější.Po dlouhé chvíli jsme se od sebe odtáhly.Opřely jsme se o sebe čeli a z hluboka dýchali.Jeho stisk  trochu povolil , ale jeho ruce neopustili mé tělo.Odtahl se ode mě a já mohla cítit jeho rty na mém krku  jak pomalu putují nahoru až k mém uchu.

"Prosím řekni , že budeš moje.Potřebuju tě nedokážu si představit , že by se tě dotknul někdo jiný natož , aby tě někdo uhodil." zašeptal mi do ucha a pomalu mi začal obdařovávat krk polibky.Teď byla ta chvíle kdy mu mám říct jak jsem se rozhodla.Opravdu chci být jeho nebo se radši nechat každy den bít.Vím že je tu možnost , přestupu na jinou školu.Ale tam by nebyl on.Vím , že to je na škole grázl a dal mi tovéhle ultimatum.Ale ten kluk mi pomotal hlavu.Vím mohl mě prostě někam pozvat , ale to není asi jeho styl.A hlavně nechci zažít znova ten pocit strachu a bezmoci.

"Bylo hrozně těžký se rozhodnout.Být šikanovaná nebo být tvoje.Ten večer kdy si mi to řekl jsem věděla co ti odpovím , ale jak se ten čas blížil nebyla jsem si tím rozhodnutím jistá.Ale teď už vím co ti odpovím." nechala jsem ho to vztřebat.Jeho oči byli plné očekáváni , ale taky něčeho jiného bylo to těžké poznat co to bylo , ale povedlo se mi to zjistit byl to strach.Bál se snad mé odpovědi , že bych se nechala šikanovat.Na jeho tváři se objevil nejistí úsměv.
"A proto jsem si vybrala možnost , že budu tvoje." hned co jsem to dořekla se na jeho tváři objevil ten jekrásnější úsměv , který jsem kdy viděla.Přitáhl jsi mě a políbil byl to něžný polibek a trval do té doby než jsme se oba museli nadechnout.

"Jsem rád , že jsi si vybrala mě." podíval se na mě těma svýma modrýma kukadlama a usmál se.

"To ja taky." jeho usměv se rozšířil a jeho rty se ocitli na mém krku kde mi zanechal značku  která značila , že jsem jen jeho.Bylo to pro mě nové , ale bylo to krásné libil se mi ten pocit jeho rtů na mém krku.

"Pojd'chci ti ukázat to místo a tam ti odpovím na zbytek otázek." usmál se na mě a vzal mě za ruku a vydali jsme se k jeho tajnému místu.Bylo to krásné gesto připadala jsme si jako jeho přítelkyně , ale to nejsem.Nebo jo vlastně to nevím.Na to se ho musím zeptat.Když jsem tak přemýšlela na co se ho ještě zeptám tak jsme zastavili na konci lesní cesty.Před nami byla mýtina , která končila útesem s vyhlídkou na město.Byla to nádhera , ale spíš hlavně večer.

"Nashi to je nádhera." byla jsem uplně ohromená tou krásou.Nash jen přikývl a vedl mě ke kraji útesu.

"Tak že ty mě nechceš znásilnit , ale rovnou zabít.Ty jsi opravdu milý." opět jsem slyšela ten jeho nádherný smích.

"Víš teď když jsi moje tak tě přece neschodím." řekl a sedl jsi na kraj útesu.Posadila jsem se také a koukala jsem se na  město.

"Tak že kdybych si nevybrala tebe tak mě schodíš." zeptala jsem se ho a koukla se na něj.Jeho pohled  byl upřen na město.Jakmile jsem to dořekla podíval se na mě.

"Ne to ne.Bylo by tě škoda." na jeho tváři se objevil milý úsměv.Jemně jsem ho šťouchla do ramene.Udělal na mě bolestný obličej a dělá , že brečí.Nahnula jsem se k němu a dala mu pusu na tvář.Přestal dělat , že brečí a přitáhl jsi mě k sobě.Svou ruku dal přes mé rameno a já si   položila hlavu o jeho rameno.Byl to krásný moment jak jsme tu seděli a koukali se na město.A já se chtěla zeptat na své otázky.

"Nashi odpovíš mi tedy na mé zbývající otázky." Zvedla jsem hlavu z jeho ramena a podívala jsem na něj.Pořád jsem na něj koukala a na své tváři vytvořila jeden z mých prosících pohledu doplněním ďolíčky.

"Copak se dá tomudle pohledu říct ne." poslala jsem mu vzdušnou pusu a začla se ptát na své zbývající otázky.

Doufám že se vám díl líbí. ✋🏻

The Paulin