The Avengers - Salvation of Westeros

1.Plán

Tak jsem se rozhodla, že další díl přidám už dneska, je mnohem delší než prolog, tak snad se bude líbit :3 Zítra bych měla přidat další :D
(1679 slov)
*Stark

*Tony*

„Pane, asi byste se měl vzbudit!"

„Jarve, vždyť dneska vstávám až v deset." Odbyl jsem ho.

„Pane, ale řítíte se do jednoho z oken Zimohradu."

„Zimohradu?? Děláš si ze mě srandu nebo co? Kdybys nebyl počítačový systém, tak bych se tě zeptal, jestli jsi něco náhodou nehulil."

„Já si nedělám srandu nikdy pane, otevřete očí a uvidíte sám."

Otevřel jsem tedy oči a stihl jsem už jen zařvat, protože jsem opravdu padal do okna v nějaké věži.

„Ku*va!" vykřikl jsem poté co jsem narazil do velké postele a odstrčil ji proti zdi. Postel do ní silou narazila, rozbila se na několik kusů a nezapomněla při tom vydávat neskutečný hluk.

„Aryo, co tam u sedmi pekel vyvádíš, že to vydává takové zvuky? Vždyť vzbudíš polovinu Zimohradu!" Podíval jsem se na dívku, která sledovala můj „elegantní" přílet. Opravdu to byla Arya, jen bylo zvláštní, že na mě nekoukala až tak zmateně, jak by měl koukat člověk ze středověku. Mezitím co jsem si jí prohlížel Arya odpověděla:

„Éééé to nic otče, jen jsem...jen jsem zkoušela zase bojovat jako Jon a Robb a nechtěně jsem strčila do mé skříně!"

„Nic? To to tak Aryo, znělo to spíš jako by jsi tím svým bojem ničila celý pokoj." Ozval se mužský hlas, nyní už mnohem blíž.

„Sakra" zaklela, otočila se ke mně a řekla: „Rychle pane Starku, schovejte se do té skříně!" Neváhal jsem a rychle se začal přemisťovat k velké skříni, ale ještě než jsem do ní vlezl jsem stačil prohodit:

„Jen abych se náhodou nedostal do Narnie." Arya na mě jen s úšklebkem pohlédla a zašeptala, neboť kroky už byly přímo přede dveřmi:

„V tom případě ode mě pozdravujte Aslana!"

Zalezl jsem do skříně a přemýšlel, že tohle určitě nemůže být Arya, vždyť zná mě i Narnii! Ale kdo to teda je? Ještě jsem pro jistotu vyzkoušel, zda to kouzelná skříň opravdu není, přeci jen, člověk který se najednou z normálního světa teleportuje do Západozemí si nemůže být jist ničím. Zašmátral jsem rukou dozadu, ale tam jsem narazil jen na dřevěnou stěnu skříně. Takže dneska už do jiného světa nejspíš nepoputuji, pomyslel jsem si.

*Maisie*

Tony Stark na Zimohradě ve skříni v Aryině pokoji? Jistě proč ne, teď je evidentně možné všechno, ani bych se nedivila, kdybych pak tu skříň otevřela a nikoho v ní nenašla...Ale konec přemýšlení o Tonym, šup do role Aryi a rychle vymyslet nějaký důvod proč je ta postel tak roztřískaná!

Dveře se s vrzáním otevřely a do pokoje vešel lord Eddard Stark, pán Zimohradu a strážce Severu (Zatím... pomyslela jsem si a v duchu viděla obrázek jeho hlavy napíchnuté na kůlu. Vlastně mi ho bylo docela líto, ale asi s tím nic nenadělám...)

„Aryo! U Sedmi pekel, co jsi tady prováděla? Mluv!"

No upřímně, v tu chvíli mě napadalo říct snad jen „Hodor." Ale to jsem nemohla a to, že sem vletěl chlap v divném brnění z 21. století už vůbec ne...

„Eh, no já..." Sakra, nic mě nenapadá! Už to mám! Přeci jen Hodora využiju. „Já jsem řekla Hodorovi aby za mnou přišel a přinesl sebou dva klacky dlouhé jako meče a zkoušeli jsme spolu bojovat. Jenže Hodorovi to moc nešlo, zakopl, strčil do postele, ta narazila do stěny a trochu se rozbila."