Běžel tam ke mě nějaký muž. Když doběhl zeptal se mě ,,Vy jste Stephanie?"
,,Ano co ode mě chcete?"
,, Měl bych pro vás takovou nabídku. Víte já jsem manager a hledám nové mladé talenty.''
Srdce mi bouchlo jako o závod všem kolem mě bylo jasné že tohle je něco jiného, nového než jsem zvyklá je to krok v mém životě..... Jen mě to pořád bohužel nedocházelo. Nevěděla jsem co dělám. Bylo to všechno tak rychlé až se mi z toho točila hlava.,, Pokračujte"napomenula jsem ho čekal totiž reakci.,, Víte všiml jsem si že máte ohromný talent krásně zpíváte a umíte skládat krásné písně. Se šikovným ručičkami, šikovného manažera.......... By jste mohla být......... Slavná a oblíbená, každý člověk na této planetě by znal vaše jméno. Víte takové rozhodnutí není jenom tak změnit svůj život. Takže mi do dvaceti čtyř hodin zavolejte na toto číslo jinak to budu brát jako ne."podal mi kartičku s číslem a odešel. Já nasedla do auta s pořádnou směsí pocitů, cítila jsem se jako opatřená, šťastná, zmatená a nevěděla jsem co mám dělat vždyť to nemůže být tak jednoduché. Rozjela jsem se a pustila si na uklidnění rádio.,, All we hear is radio ga ga radio goo goo radio ga ga all we hear is radio ga ga radio blah blah........,, Celým tělem mi projelo jméno Lady Gaga, znělo krásně už jsem na nic nečekala zastavila u silnice a zavolala na to číslo co mi dal ten manažer.
,, Haló to jsem já Stephanie dovolala jsem se správně Bobby Campell?"
,, Aaaano takže rozhodla jste se pro ano? "
,, Ano" pak jsme se začali oba smát.,,
,, Víte musíte mě omluvit takhle rychle se ještě nikdo nerozhodl během několika minut"
,, Máte vymyšlené umělecké jméno?"
,,Ano Lady Gaga"
,, Pěkně moc pěkné. Já se loučím zítra si přijedu pro vaši desku aby jsme mohly udělat kopie. Na shledanou. "
,, Na shledanou"Znáte ten pocit když začnete skákat a tancovat po pokoji jako šílení. Vzbudím se a mám radost že se mi konečně něco v životě taky povedlo. Alespoň jsem si to myslela.
Někdy dopoledne si Bobby přijel pro tu desku a domluvily jsme se že ve středu přijedu nafotit fotky. Můj bože tak se těším. Celý den jsem tancovala a dělala různé pózy po bytě až jsem nakonec v osm zalehla k televizi a dívala se na film. Proč jsem měla pořád pocit že se tam někdo dívá se mnou.Když jsem se probudila televize pořád jela. Bylo nad ránem a já jsem byla strašně ospalá. Bylo úterý a já už se nemohla dočkat na zítřek. Co jen tak budu dělat....už vím půjdu nakupovat, ať tam zítra nepřijdu v pytli. Mám strašně ráda nakupování.
Prohlížím obchody a vidím jedny nádherné modré šaty. Doufám že si jich nikdo ještě nevšiml. Vtrhnu do obchodu a ptám se po nich. Mají poslední mám štěstí. Vyzkouším si je a dokonale mi padnou. Až po tom se podívám na cedulku a STOJÍ 150 DOLARŮ.
Tak šaty za tolik peněz vážně nechci. Jen rychle se z toho vymotat ,,Madam nemáte o číslo větší úplně se v tom dusím."
,,Ne bohužel ale myslím si že vám padnou."
,,Ne nepadnou, tak máte?" ,,Slečno jste si opravdu jistá? Padnou vám dokonale"
,,No přestali se mi líbít myslím že by mě tenhle materiál všude svrbil."nemohla jsem si nevšimnout jak se na mě dívala s nadřazeným úsměvem.
,,Slečno ujišťuji vás tenhle materiál je speciálně navržen tak aby vyhověl všem vašim potřebám...."
Zabouchla jsem za sebou kabinku a začala se převlékat zpět. Ta baba je fakt hrozná mumlala jsem si pro sebe celou dobu. Když jsem vylezla pořád tam stála s otevřenými ústy a asi nevěděla co udělat. Hodila jsem jí ty šaty a naštvaně jí vpálila do očí ,,Jsou na mě prostě moc drahý spokojená?"
Práskla jsem dveřmi od obchodu a na další nakupování jsem neměla vůbec náladu.Druhý den ráno mi volal manager aby jsem si zbalila věci protože tam chvilku budu a že mi ještě zavolá. Ráno pro mě nepřijel manager ale fakt pěkný auto. Seděl v něm řidič. Dovezl mě na letiště a já si pořád říkala kam asi poletím a co mám dělat. V ten okamžik mi zazvonil telefon. BOBBY
,,Ahoj Stephanie, jaká byla cesta?"
,,Jo ušlo to. Kam poletím?"
,,Řidič ti dá letenku a poletíš do New Yorku, letadlo ti letí pět minut po dvanácté tak si to hlídej"
,,Dobře zatím ahoj"
Když přiletělo letadlo nastoupila jsem a letuška mi oznámila
,,Stephanie Germanotta? Máte místo v první třídě. Pojďte prosím za mnou"
Posadila jsem se jako kdyby mě tam přitloukli ,,Wow, začíná nový život Stephanie" řekla jsem si pro sebe.Když letadlo přistálo v New Yorku přišla jsem si jako kapka v oceánu. Všechno kolem bylo snad všechno až na malé a škaredé. Připadala jsem si jako kdyby jsem to nebyla já byl to úplně někdo jiný.....teď. Všichni se ke mě chovali tak s úctou a péčí. Čím blíž jsme byli tím jsem měla větší strach co se ode mě očekává......
ČTEŠ
The Edge Of Glory
RomanceVěříte na zázraky? Pokud ne, jak se tedy může ze zoufalé trosky na dně během pár měsíců stát pop star?