Dneska jsem kupodivu vstala o půl osmé. Skusila chvilku nemyslet na třídu,a trochu to pomohlo.
Najednou nekdo zaklepal. ,,Hmm? Kdo se sem může dobejvat v 8 hodin ráno?'' Řekla jsem a šla ke dveřím . ,,To jsem já ty pako!:)'' odpověděla Sára z pozadveří. Zasmála jsem se, otevřela a řekla: ,,co tady děláš tak brzo?:)" ,,Budím tě!" odpovědela ze smíchem Sára. ,,No,skoro se ti To povedlo!" řekla jsem. Sára na to: ,,hmm couž příště přijdu v 6:D!" ,,tak na to zapomeň:D" řekla jsem s klidem. Vidíš, dneska už je ti líp. Připomněla Sára. ,,Jo nějak se to zlepšilo". ,,No vidíš jak to jde! Stačí na to nemyslet že?" zazářila Sára.
Byly jsme chvilku venku a jak jsme si tak povídaly, došly jsme až k Erikovi... Přesně tak. Erik je něco jako můj kamarádo-kluk, kterej se se mnou rozešel bez důvodu a a aniž by řekl proč, odstěhoval se. Jezdí sem na víkendy k tetě, ale takhle přátelství pokračovat nemůže... Dřív jsme se viděli spolu ve škole každej den a po škole jsme spolu chodili ven. Ale teď se spolu vidíme jednou za týden , když k tetě přijede. Byli by jsme venku klidně celej víkend, ale já v pátek že školy jedu hned k babičce a přijedu v neděli večer... A jsme spolu venku půl hodiny než musí jet zase domů.
No nebudu tady vzpomínat, ať se ještě nerozbrečím...
Chvilku jsme byli na stromech a pak na houpačce. Nakonec jsme si lehli pod keř. Pod keřem máme takovou odpočívárnu. Dali jsme si tam matračku z lavičky, zrovna tam pod keř ostružin kde se nám to motá do vlasů:)
Po chvilce už Sára musela bohužel domů na oběd. Po obědě už ven nemohla , protože jeli s rodinou na koupaliště. Šla jsem taky k babičce na oběd a potom domů. Šla jsem na noťas.
Zhruba ve tři zase někdo klepal...
Ahoj:) doufám že se vám kapitola líbila i když byla celkem krátká. Plánovala jsem že bude delší ale už nevím co psát :D budu se snažit vydávat jednu kapitolu za každej víkend.Kdo klepal se dozvíte v další kapitole (teď jste na mě naštvaný že jsem to rozdělila :D ) tak čau u další části :)
