When The Lights Go Out

10. kapitola - Pojď se mnou

Stála jsem tváří tvář Darylovi. Měl pozvednutou kuš a mířil s ní na mě. Pomalým pohybem jsem si zastrčila nůž za pásek a napřímila se. Lhala bych, kdyby řekla, že nemám strach. Měla jsem, ale něco v hloubi duše mi říkalo, že s ním jsem v bezpečí.
"Co to děláš?" zeptal se mě a pozoroval mě přivřenýma očima.
"Chci najít Paula a nebudu čekat až se ta tvoje parta rozhodne, zda můžu jít či ne. Je to můj přítel a já ho musím najít." řekla jsem vážně a v duchu se modlila, aby mi nepřekazil plány. Daryl pomalu sklonil kuši a podíval se na mě.
"To myslíš vážně?"
"Naprosto, nenechám ho tam venku, zachránil mi život." vykřikla jsem skoro v zoufalství.
"Ne, já myslím, to jdeš jenom s tím nožem?" Pomalu jsem stočila svůj pohled ke svému boku.
"Neměla jsem na výběr, tví přátelé mi to moc neusnadnili, víš." bránila jsem svoji zbraň. Daryl mě ještě pár vteřin pozoroval, pak si jedním pohybem přehodil kuši přes rameno a chtěl něco namítnout. Možná něco ve smyslu, že se mám vrátit a nedělat kraviny. Ale ještě než stihl cokoliv říci, promluvila jsem.
"Jdeš se mnou?" zeptala jsem se. Moc dobře jsem věděla, že je mou největší nadějí. Vždyť jsem ani nevěděla, kde mě našel, nebo kde zrovna jsme. Nic. Jen tam stál a hleděl na mě, jako by o něčem přemýšlel.
"Daryle já nemám čas. Vím, neznáš mě, vždyť já ani neznám tebe....ale jsi...jsi pro mě jediná naděje. Sama Paula nenajdu, vždyť ani nevím, co bych s tím nožem dělala." vysvětlila jsem mu narovinu a připadala si jako hloupé dítě. Musela jsem znít jako slaboch, možná i zoufalec, ale zrovna v takové situaci jsem se nacházela.
"Fajn." souhlasil. "Ale budeš dělat, co ti řeknu.... jasný. "
Souhlasně jsem přikývla a malinko se na něj usmála.
"Jeden kopanec a okamžitě se vracíš zpátky." řekl přísně a pak se otočil a vyrazil směrem do lesa. Neváhala jsem a okamžitě vyrazila za ním.

-TWD-

"Jak to myslíš, že tam není." zařval Shane naštvaně. Beth jen pokrčila rameny a udělala pár kroků zpět. Opatrně předala dopis, který tam Edith zanechala a ihned odešla. Shane na něj chvilku zíral a pak ho vrazil Rickovi do rukou.
"Doufám, že teď už si spokojenej." zavrčel na něj. Šerif rozbalil zmačkaný papír a dal se do čtení.
"Nikde nemůžu najít Daryla." řekl Carl, jakmile doběhl k otci a Shaneovi.
"Musel jít s ní." okomentoval to Rickův parťák.
"Nechala dopis a poděkování, kdyby to byla nějaká mrcha, jak tvrdíš, tohle by neudělala." namítla Lori.
"Nebo jen chce, abychom si to mysleli, pokud bychom totiž věřili tvé teorii, nehledali bychom ji, což by jí akorát hrálo do karet."
"Tak už dost. Podíváme se po nich. Pokud je s ní Daryl, moc bych se nestrachoval, ten chlap si umí pohlídat záda." připustil šerif.
"Je to prohnilej bastard." zavrčel Shane.
"To neříkej, pomáhal hledat Sofii, málem u toho zemřel." zastala se ho Lori.
"Možná proto, že chtěl dokázat, že není takovej zkurvysyn jako jeho bratr."

-TWD-

"Jak jsi mě vůbec našel?" zeptala jsem se Daryla, abych prolomila to nekonečné ticho. Sice jsem měla ticho ráda, ale ne v něčí přítomnosti. Takové ticho mě dohánělo k šílenství. Daryl kráčel po mém boku a malinko se ušklíbl.
"Byl jsem na lovu a uslyšel střelbu." odpověděl prostě. Nic víc neřekl. Zatraceně, jak já nesnáším navazovat konverzacaci.
"A byl tam se mnou ještě někdo?"
Daryl jen zavrtěl hlavou a pokračoval v cestě. Opět nastalo ticho, nebýt zpívajících ptáků a šustění listí, bylo by to opravdu k zbláznění. V tom mě Daryl prudce zastavil. Vytáhl kuši a zamířil na pro mě neviditelný cíl.
"Co se děje?" zašeptala jsem a udělal několik kroků k němu.
"šššt" umlčel mě a pak vystřelil. Šíp proletěl kolem několika stromů a zabodl se přímo do veverky, která zrovna šplhala po stromě. Nesouhlasně jsem se na něj podívala a chtěla něco namítnou.
"Je to večeře, tak si nestěžuj." řekl na vysvětlenou a zamířil za svým cílem.
"Možná pro tebe." zasyčela jsem a šla za ním.

-TWD-

Pohled Daryla

Oddělil jsem šíp od veverky a podíval se na Edith. Ta stála se zkříženýma rukama na prsou a naštvaně na mě zírala. Nelámal jsem s tím příliš hlavu, večeře byla a to bylo nejdůležitější.
"Pojď sem." řekl jsem a pohlédl na ni. Nechápavě na mě pohlédla a udělala pár nejistých kroků blíže ke mě. Hlavou mi proletěla myšlenka, kterou jsem okamžitě zahnal, i když ne na dlouho. Věděl jsem, že jsem porušil své největší pravidlo, ale nemohl jsem jinak. Něco mě na ni fascinovalo, nevím jestli to byla její slabost, či strach. Věděl jsem, že tahle holka rozhodně nepatří do této doby a právě to mě nutilo na ni dohlížet. I přesto, že jsem si to zakázal.
"Otoč se." přikázal jsem, ale to už neudělala.
"Tak to ne, tu veverku mi do ruksaku nedáš." namítla a ihned udělala několik kroků vzad.
"Chceš zachránit svého přítele nebo ne?" zeptal jsem se na oplátku. Poraženě svěsila ramena a opatrně se ke mě přiblížila. Prudce se ke mě obrátila zády, a já tak mohl uložit naši večeři na později. Jakmile jsem zavřel batoh, bez sebemenšího slova vyrazila vpřed. Vypadala dost naštvaně, chvíli jsem ji pozoroval a pak vyrazil za ní.

-TWD-

Seděla jsem opřena o kmen stromu a zírala do hlíny před sebou. Na malou chvíli jsem zvedla hlavu, abych zjistila ,co můj společník dělá. Daryl seděl naproti mě a stahoval veverku z kůže. Obrátila jsem oči v sloup a opět se zahleděla jinam.
"Mám pocit, že nevíš, co je dobrýho." řekl a zvedl oči od mrtvolky.
"Vím, a veverka to rozhodně není." zaprskala jsem a dál věnovala pohled krajině okolo. Seděli jsme uprostřed lesa. Kmeny stromů byly poměrně silné, což jen dokazovalo, že jsme již daleko od farmy. Opřela jsem hlavu o strom a zavřela oči. Chvílemi jsem se snažila vzpomenout na to, co se doopravdy stalo. Myslím, že už bylo na čase, aby se mi paměť vrátila, ale bohužel se tak nestalo. Stále si pamatuju jen rychlý běh, Paulův křik a kousáky za zády.
"Vstávej, dělej." zasyčel Daryl. Prudce jsem otevřela oči a leknutím se postavila.
"Co je." vyhrkla jsem, ale to už mi zacpal pusu svou dlaní a táhl mě pryč.
"pšt, mrtvák a není sám musíme vypadnout." zašeptal a pak už jsme se rozeběhli opačným směrem. Chtěla jsem se otočit a pohlédnout za svá záda, ale strach mi to nedovoloval. Běžela jsem jako o závod.

************************************************************

Dnes mě žádný dodatek nenapadá. Snad jen ... doufám, že jste si kapitolku užili. :) A opět moc prosím o komentáře :)