Expl0ited<3My hero<3

26.Kapitola

Ve světle lamp poznám holky ze třídy. Oh ne...jsou to ty co mě šikanovali. Obrátim se a rychlou chůzí se snažim odejít pryč ale najednou uslyšim jak jedna z nich křičí.

„Vanesso! Drahoušku kam nám utíkáš?" jen jsem se zastavila. Je mi jasné co mají v plánu. Otočila jsem se na ně, mezitim ke mě došli.

***

Horké slzy mi tečou po tvářích. Jsem slabá...tak slabá...nedokážu jim odporovat, nedokážu být drzá a vrátit jim to. Mé tělo se třese, protože leží na chladném sněhu a k tomu začalo chumelit. Zvednu se a opucuju si sníh z oblečení. Prohrábnu si vlasy. Narazila jsem rukou na sníh, nejspíš mám ve vlasech plno sněhu. Proč mi nedají pokoj? Nic jsem jim neudělala...

Mé slzy mě na lících začínají studit. Začíná sněžet a tak se už raději vydám domů. Mé tělo se stále třese zimou, obejmu se svými pažemi, ale ani tak mi to nepomáhá. Nenapadá mě, jak by jsem je mohla setřást. Nechci, aby mě stále šikanovali.

Mezitim co jsem přemýšlela jsem se dostala k domu. Zula jsem si na chodbě boty a rozešla jsem se do pokoje. Převlékla jsem se do pyžama, došla do koupelny a ručníkem si usušila své mokré vlasy. Doufám, že v nich už nemám žádný sníh. Lehnu si do postele a pevně si k sobě přitisknu deku, je mi zima. Lola stále tvrdě spí.

Netrvalo to dlouho a já upadla do (naštěstí?) bezesného spánku.

***

Probouzí mě vůně. Pootevřu oči a všimnu si, že máme pootevřené dveře od pokoje, nejspíš jsem je zapoměla včera...no vlastně dneska ráno zavřít. Cítim vůni perníčků, postavím se. Všimla jsem si, že Lola ještě spí, jen se pousměju. Dávám si pozor, aby jsem na ní nešlápla.

Sejdu schody a vydám se do kuchyně, kde najdu mamku jak sundavá poslední kousky perníčků z plechu.

„Dobré ráno." usměje se na mě mamka, když si mě všimne. Trochu se zasměje.

„Dobré." nakrčim čelo když se zasměje a nechápavě se na ní podívam.

„Jen jsi rozcuchaná a vypadá to docela roztomile." odpoví mi na to má mamka, jen se zasměju a prohrábnu si rukama vlasy ale tak ve čtvrtině se mi ruka zastaví, protože mam ty vlasy zacuchané. Ukradnu jí jeden perníček, když se nekouká a rychle jdu zase nahoru, aby si toho nevšimla.

Hned jakmile vejdu do pokoje jdu do koupelny. Perníček jsem si snědla cestou nahoru. Když se ocitnu před zrcadlem, tak se sama sebe leknu. Mé vlasy trčí do všech světových stran. Prý roztomilý...pff. Jen si odfrknu a sáhnu po kartáči. Začnu si ním rozčesávat své dlouhé vlasy. Bolí mě občas to, jak se zatáhnu, nesnášim když je mam tak zacuchaný, ale můžu si za to sama, že sem si je včera nerozčesala než jsem šla spát.

***

Míříme právě s Lolou do parku, přemluvila mě. Všude venku je nádherně bílo. Je nádherné jak příroda kolem nád je zahalená do bílé peřinky. Přemýšlim nad tim, jak dokonalé to všechno kolem je, ale přeruší mě z toho sněhová koule, která se roztříští o mojí bundu. Zasměju se a otoči se za sebe na Lolu.

„Takže ty chceš válku jo?" zeptam se jí. Odpovědí mi je její zvonkový hlas, takže to beru jako souhlas. Začneme po sobě s Lolou házet koule. Ani jedna nemáme rukavice, takže si myslim, že mi zachvilku upadnou ruce. Obě se smějeme a pokračujeme ve válce. Nakonec to končí tim, když mě Lola trefí sněhovou koulí do obličeje. Spadnu, tim mi zapadne sníh do kapuce a rozpouští se mi na krku.

„Áááá..." zakřičí Lola, zasměje se, přiběhne ke mě a klekne si vedle mě do sněhu. Začne mi z obličeje sníh sundavat. Využiju toho a skočim po ní. Tim pádem ji dostanu pod sebe a začnu se smát, vezmu trochu sněhu a plácnu jí to na nos. Lola se jen začne smát a shodí mě ze sebe. Čeperně vstanu a zasměju se. Zvednu do vzduchu pravou ruku a vztyčky ukazováček a prostředníček.

„MÍR! Lolo." slovo "mír" zdůraznim a pak se jen zasměju tomu jak se Lola zvedá a padá jí z obličeje sníh. Sundam si kapucu, aby mi za krk nepadal sních co je v ní a srovnam si své rozpuštěné vlasy. Lola mi je ještě než jsme šli žehlila, ale teď je mám vlnité protože se namočili. Ona jen kývne hlavou a foukne si teplý vzduch do dlaní. Udělám to samé a obě se rozejdeme domů. Je sice teprve odpoledne a máme asi tak ještě 4 hodiny na to, než budeme mít vánoční večeři a pak následně půjdeme rozbalovat dárky pod vánočním stromek. Mám radost z toho co sem Lole koupila, snad z toho bude nadšená...

Rozešli jsme se domů, povídali jsme si a občas jsme si foukly teplý vzduch z plic do dlaní.

***

Doma jsem se převlekla do suchého oblečení a lehla si do postele pod deku, aby jsem se trochu zahřála. Sice se doma topilo, ale i tak mi je zima. Lola je taky ve své posteli, ale sedí zabalená v dece. Pouštíme si film na který jsme chtěli jít do kina ale zjistili jsme, že je to už online. Víčka mi začnou těžkat. Je mi dobře a teplo, takže upadnu do hlubokého bezesného spánku po 17 minutách filmu.

Ahoooj :) snad se vám kapitola líbí :) Doufám, že se těšíte na Vánoční večer :) Asi k tomu nemam co víc říct.

!Psané na mobilu! omlouvám se za chyby :/

Mám vás ráda xxx