World of elves 2

1. kapitola

Oslava

^Lucia^

Waloe utíkala přes celý sál, jako splašená. Neth hned za ní. Byl celý mokrý od vína. ,,No počkej!" volal za ní. Malá elfí holčička se schovala do mých bílých šatů. ,,Wal, co se děje?" optala jsem se jí. ,,On mě honí" ukázala na běžícího elfa. ,,A copak jsi mu provedla?" optala jsem se své dcerky. ,,Polila jsem ho vínem, omylem. On mě lechtal" Nasadila svůj nevinný úsměv. Ikdyž uběhnul sotva rok a půl od jejího narození, vypadala na deseti letou elfku a také tak byla vyspělá, což bylo normální. Thranduil se na ni podíval. Waloe to zpozorovala a vrhla se k němu. Přiběhnul malý elf.
,,Nethe, kde máš rodiče?" optal se ho král. Elf ukázal pár metrů od nich.
,,Běž za nimi, ano?" vyzval jej Thranduil. Neth přikývnul a odešel.

Legolas se smál se svými přátely z Roklinky, když v tom ho někdo zatahal za rukáv. ,,Tati" řekl malý Neth k němu. Legolas jej vyzdvihnul nahoru.
,,Ano?" podíval se na něj. ,,Proč jsi tak mokrý?" podivil se. ,,Waloe mne polila vínem" odpověděl. Legolas se kouknul na Tauriel. Ta se na něj usmála. ,,Pojď, se převléknout" podala mu ruku. Legolas jej postavil na zem a Neth se chytil své maminky.
,,Omluvte mne" řekl Legolas a šel ke svému otci.

^Tauriel^

Otevřela jsem malé dveře. Byly menší, kvůli malým elfům. Wal a Neth bydleli spolu mezi mým a Luciiným pokojem. Bylo to tak správné. Otevřela jsem skříň a vytáhla jiné oblečení. Bylo maličké, až roztomiloučké. ,,Mami, proč si může Wal na mě tak dovolovat, jsem přeci starší" řekl tvrdohlavě Neth. Já se na něj chlácholivě usmála. ,,Ale přece jen o 14 dní. A ty jsi jí určitě něco provedl, jak tě dobře znám." provokovala jsem ho. ,,No, malinko jsem ji lechtal. A ona pila punč. Pak ho na mě vyprskla" začal to ze sebe smýkat. ,,A pak se začala smát a vzala skleničku vína ze stolu a vylila ji na mě. Emeth se naštval a řekl, ať mu jeho víno nepiji. Prý jsem ještě moc malý" urazil se. Já se dala do smíchu.
,,Ale to není legrace! A nejsem malý!" dal si ruce na hruď. Mi málem ukápla slza. Byl úplně stejný jako Legolas. Jako by byl Neth jeho menší verze. Což byl. Waloe byla zase spíše po Lucii. Ale místo hnědých vlasů, měla bílé, stejně jako Thranduil. Neth měl po mne pouze zelené, nahnědlé oči. Takže blonďatá královská rodina, tedy až naa mne a Lucii. ,,Tak, teď jsi zase fešák" opáčila jsem a pohladila jej po světlých vláskách a šli zase zpět na oslavu.

^Lucia^

,,Zdravím Elronde" řekl Legolas, když přišel ke mne a svému otci. Měl v náručí Waloe, jeho sestru. Bavili jsme se s pánem z Rivendellu. Ten se blaženě usmíval na malou princezničku. ,,Moc se omlouvám Lassie. Nechtěla jsem Netha polít" omluvila se mu Wal a klesla hlavou. Lussie mu říká jen a pouze ona. ,,Ale nic se neděje" usmál se na ni. ,,A kde je vůbec Neth?" optala se ho. Legolas měl svého syna velmi rád a vždy věděl, kde je a co dělá. Tedy pokud neutekli.
,,Utíkal se s Tauriel převléknout" odvětil jí. Waloe se vzpírala svému otci a ten ji musel pustit zpět na zem. ,,Já se za ním půjdu podívat" oznámila nám. ,,Ale ne, že ho znovu poleješ" provokoval ji její bratr. Wal do něj šťouchla a pak se rozběhla pryč. ,,Je strašně krásná" nadhodil Legolas.
,,Má tě jako velkého bratra, tak si toho važ" řekl mu Thranduil. I on byl šťastný. Měl ženu a dceru. K tomu syna a stal se dědečkem, ikdyž si tak vůbec nepřipadal. Jen teď bylo v království veseleji. Na Legolase zavolali nějací elfové a tak odešel.
,,Galadriel se stále neobjevila?" optal se mne Elrond. Zakroutila jsem hlavou a Thranduil mi položil ruku kolem ramen. Ne, má matka se od té doby, co jsem chtěla tenkrát v lese zmizet neobjevila. Netuším, jestli je v Lothlorienu, ale nikdo neví kde je a co dělá. Bylo mi to dosti líto. Thranduil věděl, že mne to trápí a ví, jak jsem si byla s matkou blízká. Chtěla jsem zítra zajít za Radagastem, jestli něco neví o ní, nebo Gandalfovi. Ale teď jsem to chtěla vypustit z hlavy. ,,No a už jsi dal ochutnat letošní odrůdu vína našemu hostu?" chtěla jsem to nějak zamluvit. Thranduil se na mne chápavě podíval a následně se obrátil k Elrondovi.
,,Pojď " ukázal ke stolu. Zůstala jsem tam tak stát. Chvíli jsem si hrála s látkou od šatů a pozorovala okolí, ale pak už jsem to nevydržela. Otočila jsem se na patě a vyšla z obřadní síně, pryč.

Tak to by byla první kapitolka :-P Velmi se těším na vaše názory! Děkuji za shlednutí, pa Deri :-*